Hlavní navigace
Už zbývá jen pro podání daňového přiznání. Vyřešte je s našimi chytrými formuláři a tipy na slevy.

Chcete příští rok něco změnit? Čtěte tři tipy, jak na nic nečekat a začít hned

Jana Bohutínská

Už si sepisujete novoroční předsevzetí, která povedou k pracovní změně? Udělejte to tak, aby brzy neskončila v koši. Co je při změně důležité, aby se podařila?

Není totiž ojedinělé, že počáteční rázná akce a žhavá motivace rychle vychladnou, když nevyrostou na úrodné půdě. Proto, aby vydržely, je potřeba něco udělat.

Je přirozené, že konec jednoho roku a začátek nového svádí i v podnikání k rekapitulaci a novoročním předsevzetím. Občas se však stane, že zatímco jsou předsevzetí zpočátku zdrojem čerstvé motivace a podnětem k rázné akci, brzy jejich kouzlo vyprchá. Po fázi odkládání potřebných kroků a změn nakonec dokonce přejdou spíš ve frustraci z toho, co nevychází podle původních představ. Nebo ve zklamání, když žádoucí změna není tak rychlá, jak si dotyčný původně přál. A jeho vůle a trpělivost nejsou tak silné, aby své plány dotáhl do zdárného konce.

1. Jděte za cílem, ale pěstujte si flexibilitu

Je-li změna žádoucí a potřeba dát si pár nových cílů neodbytná, nejlepší je přitom začít na obojím pracovat hned. A nečekat na první leden, ačkoliv je ze své symbolické podstaty silně přitažlivý. S předsevzetím je přitom možné pracovat jako s cílem, který má jasné kontury. Lidé zbožňují vítězství, tvrdí odborník na produktivitu práce David Allen (Mít vše hotovo, Jan Melvil Publishing 2008). Ale zároveň dodává: Nemáte-li naprosto jasno, jaký je cíl vašeho konání, nemáte šanci vyhrát. Tím poukazuje na důležitost přesného záměru a na nutnost zodpovědět si otázku „proč?“ dřív, než se člověk do něčeho pustí.

Cíl je pak možné rozložit na drobné kroky, naplánovat si je (akční plán) a přibližovat se k cíli postupně. Každý splněný krok tak může posilovat vůli pokračovat dál a živit motivaci.

Čtěte také: Úspěch není jen jeden. Vyložte si ho podle svého a nemyslete jenom na sebe

Už rozhodnutí pro změnu je přitom jedním z kroků na cestě za cílem. A každý další sebemenší krok, podcíl, sebemenší odpracovaný úkol k cíli přibližuje. I kdyby „pouze“ ukázal, že je třeba cíl přehodnotit, předefinovat nebo zvolit jinou možnost, jak ho dosáhnout. Jak doporučuje koučka Magdalena Vokáčová (Zakázaná učebnice koučování, Inner Winner 2013), je třeba si položit otázku: Jaký je nejmenší cíl, na kterém můžeš pracovat hned?

Silné zaměření na cíl i v podnikání generuje silnou energii pro vývoj a pro posun. Na druhou stranu by nemělo způsobit tunelové vidění – tedy ztrátu schopnosti uvidět, co se děje právě teď a zaznamenat příležitosti, které se objevují. Můžou měnit cestu k dosažení cíle nebo cíli dávat ještě jiný rozměr, který na začátku nikoho nenapadl a nikdo ho neviděl. Jde o to vyvážit zaměření na cíl a potřebnou flexibilitu, která umožní přehodnocovat, co a kdy je potřeba.

2. Přemýšlejte, ale nekašlete na emoce

Hovoří-li se o cílech a akčních plánech, může to svádět k racionalizaci. Ale i tendence vše racionalizovat je vlastně zúžením pohledu, tunelovým viděním, a tím omezením vlastního potenciálu. Potenciál je skutečným potenciálem jen tehdy, když bere v úvahu celého člověka. Tedy nejen jeho racionální stránku, ale i emoce. Nejen jeho pozitivní emoce, vlastnosti a prožitky, ale i ty negativní – jakkoliv je takové škatulkování většinou nepřesné a ošemetné. Každá silná stránka se může stát v určité přehnané síle a v jistém kontextu slabinou a slabá stránka zase v jiném kontextu silou.

A jak tvrdí Chip a Dan Heathovi (Proměna, Jan Melvil Publishing 2011), náš mozek zkrátka není tvořený jen jedním myšlením. Pracují v něm podle nich současně dva nezávislé systémy. První je svým založením emocionální. Je instinktivní, cítí bolest i radost. Druhý je racionální. Přemítá o věcech, analyzuje je a dívá se do budoucnosti. Skutečný potenciál pramení tam, kde se oba proudy myšlení propojují a podporují. Nikoliv tam, kde jeden proud dominuje a ten druhý je vědomě nebo nevědomě potlačený. 

Čtěte více: Tři, dva, jedna… Než se přehoupne další rok, dopřejte si svou osobní inventuru

Se změnami, cíli a předsevzetími to souvisí velice úzce. Když se totiž nenapojí na racionální i emoční lidskou podstatu a nepropojí zdroje z obou rovin, jako kdyby vždycky na jednu nohu kulhaly. Proces dosažení cílů je pak zranitelnější a více hrozí, že počáteční drive a motivace časněji oslábnou a vyšumí. Chce to naučit se zaměřovat pozornost na různé aspekty změny, které jsou její nedílnou součástí. Jak píše psycholog a kognitivní vědec Edward de Bono (Šest klobouků aneb Jak myslet, Argo 1997): Jestliže nemáme pouze reagovat na to, co před nás život staví, musíme mít způsob, jak zaměřovat svou pozornost.

3. Postavte sebe na první místo

A s tím souvisí i další důvody, proč kouzlo (novoročních) předsevzetí občas brzy vyprchá. Člověk se vybudí k akci, což vlastně také znamená, že si nastaví určité priority a zaměří se na ně. Pak ale povolí a pod tlakem pracovních úkolů, zdánlivého nedostatku času, požadavků, které k němu přicházejí z venku a které na něj kladou ostatní (klienti, kolegové, nadřízení…), začne především reagovat. 

BT_GDPR

Čtěte také: Sen může motivovat i zdrtit. Naučte se snít tak, aby vám to v podnikání pomáhalo

Odsune své priority a své cíle do pozadí a místo změny, která vyžaduje vlastní aktivitu, svůj díl práce, času, energie, odpovědnosti, se soustředí na venkovní agendu. Může v tom být například nedostatek vůle, nefunkčně nastavené vlastní hranice, neschopnost říkat ne, snaha být se všemi za dobře a vždy všem vyjít vstříc, smysl pro povinnost – i tu zdánlivou, a také to, že vlastní plány najednou vypadají méně důležitě než záměry ostatních. Jít za svými předsevzetími, cíli a prioritami přitom naopak znamená postavit sebe a své podnikání nebo svou vlastní práci na první místo – alespoň v některých případech a ve zdravé míře.