Hlavní navigace

Chybí lidi a ženy drží doma i nedostatek školek a jeslí. Postoj státu je sporný

Jana Bohutínská

Co musí řešit podnikatelky? Několik událostí z poslední doby názorně ukazuje paradox toho, jak politická reprezentace přistupuje k podnikání a zaměstnávání žen.

Doba čtení: 5 minut

OECD doporučuje dřívější návrat matek do práce jako jedno z řešení nedostatku lidí na trhu práce. Politici ale povinnost školek brát děti od dvou let zamázli.

Školky chybí nebo jsou drahé

Co chybí podnikatelkám a jaké zdolávají překážky? Kde by měl případně přidat i stát? Podle Lenky Šťastné a Jany Matouškové, prezidentky a viceprezidentky organizace Business & Professional Women CR, je to nepříznivá legislativa pro podnikání, žádné výhody ani úlevy pro začínající podnikatelky a nulová podpora státu. Ale také chybějící zařízení pro péči o děti nebo jen taková, která jsou finančně náročná. Je to podle nich i obecně nízká důvěra ve schopnosti žen – podnikatelek ve společnosti, která si zatím na podnikání žen zcela nezvykla. Chybí jim také ženské vzory v podnikání.

Ženy mají strach, že podnikání nezvládnou časově vzhledem k tomu, že převážná většina domácí práce je na nich. Méně ochotně se vrhají do rizikových činností, čímž podnikání je. Často jim také chybí podpora jejich vlastní rodiny. A samy ženy mezi sebou se velmi málo podporují, uvádějí dále Lenka Šťastná a Jana Matoušková.

Sladit práci a rodinu je problém

V některých z uvedených výtek podnikatelky v zásadě podpořila i nejnovější zpráva Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) o zdejší ekonomice. Zvýšení podílu žen s malými dětmi na trhu práce by podle ní omezilo nedostatek pracovních sil.

Zpráva připomíná, že absolventky tvoří většinu mezi lidmi, kteří vystudují vysokou – 63 % mezi všemi absolventy v roce 2015. Ženy tvoří většinu mezi absolventy v oblasti matematiky a přírodních věd (59,6 %) a studia zdravotnictví a sociálních služeb (83,5 %), zároveň jsou to obory, kde chybí lidé na trhu práce. Jako důvod vidí OECD i fakt, že jedna ze tří žen ve věku 25 až 34 let, které absolvovaly vysokou školu v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky, byla v roce 2016 ekonomicky neaktivní. Konstatuje, že účast žen na pracovním trhu má tendenci spíš klesat, což jen přispívá k nerovnosti mezi muži a ženami.

Navzdory nedávným snahám je pro ženy v České republice stále problém sladit profesní a rodinný život, tvrdí zpráva s tím, že zaměstnanost žen rapidně klesá s narozením dětí. Připomíná, že Česko patří mezi tři země Evropské unie, a to spolu s Maďarskem a Slovenskem, s největšími důsledky narození dítěte na zaměstnání matek. To se projevuje i rozdíly mezi muži a ženami, co se týče celkové zaměstnanosti a nižších průměrných příjmů u žen.

Dlouhá rodičovská je rarita, ale zůstává

Za dlouhým výpadkem matek z práce podle zprávy často stojí dlouhá rodičovská dovolená, jejíž délka je v Česku raritní a která návrat matek do práce nepodporuje. Výdaje na mateřskou a rodičovskou dovolenou jsou nejvyšší mezi zeměmi OECD, což odráží upřednostnění domácí péče nad institucionální péčí o děti. Rozšířením cenově dostupné a kvalitní péče o děti by mělo dojít ke snížení maximální délky rodičovské dovolené. Množství školek a jeslí by mělo být nadále zvyšováno s využitím prostředků ze sociálních dávek a rodičovské dovolené, doporučuje OECD, podle níž právě i nedostatek školek a jeslí je důvodem, proč řada matek volí dlouhou rodičovskou dovolenou. A jako jedno z řešení nedostatku lidí na trhu práce zpráva explicitně radí pokračovat v rozšiřování nabídky cenově dostupných zařízení péče o děti. Více o firemních školkách čtěte v článku Jak si zřídit firemní školu? Poradíme, i z pohledu účetnictví.

Mezi jejími doporučeními je také snížení maximální délky rodičovské dovolené a motivace otců, aby šli na část rodičovské dovolené. Zapojení žen do práce může podle zprávy také podpořit větší pružnost na pracovním trhu, například práce na částečný úvazek, flexibilní dohody nebo sdílená pracovní místa. Dokonce hovoří o prosazení práva pracovat na částečný úvazek, s flexibilními dohodami a na sdílených pracovních místech. Jak firmy lákají nedostatkové lidi, se dozvíte v článku Mimořádná placená dovolená a flexibilní úvazky. Na to teď utáhnete nové lidi?

Školky od dvou let? Možnost, nikoliv jistota

Nedostatek lidí na trhu práce patří již dlouhou dobu k „top“ tématům politiků i podnikatelského sektoru. Dřívější návrat rodičů, reálně však především matek, do práce měla podpořit také zamýšlená povinnost mateřských školek přijímat od roku 2020 již děti od dvou let. To však ODS svým návrhem a pak Poslanecká sněmovna a Senát svým hlasováním i prezident svým podpisem smetli ze stolu novelou školského zákona. V diskusi se řešila nejen psychologie dětí, ale zvítězil i zcela alibistický argument: školky nejsou na malé děti zařízené ani připravené a na to, aby přípravu zvládly, nemají kapacitu a peníze.

Ani ženy ve Sněmovně a v Senátu proti návrhu nehlasovaly, s výjimkou senátorky Evy Sykové z ČSSD. Nabízí se pak dokonce otázka, do jaké míry vůbec bere stát při rozhodování v úvahu některé potřeby žen, které má také demokraticky zastupovat.

Ženy budou byznys kontrolovat

Přesto začalo za poslední rok podnikat desetinásobně více žen než mužů, jak připomněla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) při příležitosti zveřejnění výsledků průzkumu zaměřeného právě na podnikání žen, který připravila spolu s platformou Ženy s.r.o. Na druhou stranu je v Česku podle AMSP méně žen v rozhodujících firemních pozicích než třeba v takovém konzervativním Japonsku.

Ženy budou v příštích dekádách postupně přebírat kontrolu nad byznysem. Začíná se zcela zřetelně projevovat, že jejich přirozené vlastnosti jsou jako šité na míru požadavkům moderního obchodu, uvedl Karel Havlíček, předseda AMSP. Ženy jsou podle něj odolné, netrpí sebestředností a lépe vyhodnocují riziko. Považuje je také za emotivnější, ale emoce podle něj v rozumné míře do byznysu patří. Asociace chce podnikavé ženy podporovat a přesvědčovat o důležitosti žen v byznyse také celé podnikatelské prostředí.

WT100 tip v článku Dolejšová

Stát ženy nepodporuje. Přijde změna?

A co se v průzkumu AMSP ukázalo? Víc než polovina žen podle průzkumu považuje strach, že se podnikáním neuživí, za jednu z hlavních překážek pro podnikatelky. V počátcích podnikání by jim pomohla také větší podpora rodiny, dostatek financí a přesvědčení, že po jejich produktech nebo službách bude poptávka. Skoro 80 % žen označuje za problém svého podnikání nedostatečnou státní podporu i přebujelou administrativu. Přečtěte si více v článku Kde by se měla podle podnikatelů vláda angažovat? Hlavně snižovat byrokracii.

Pro srovnání, nová ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová deklarovala, že chce diskutovat o zvýšení rodičovského příspěvku. A pracovat také na možnostech flexibilních pracovních úvazků (což už je ovšem léta poměrně běžnou ministerskou agendou, alespoň na papíře). Chce se zaměřit i na financování dětských skupin a mikrojeslí. Jestli na domácím paradoxním přístupu, který je spíše ideologický než realistický a praktický, něco změní, se teprve ukáže.