Hlavní navigace

Chyby v reklamě na potraviny vás můžou stát i miliony. Pozor na ně

Jana Langerová

Státní zemědělská a potravinářská inspekce zjistila loni mnoho pochybení souvisejících s reklamou na potraviny. Jak se jim vyvarovat a z čeho vycházet?

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Potraviny, které konzumujeme, úzce souvisejí s lidským zdravím. To je hlavním důvodem, proč je v této oblasti přísná regulace a je důsledně dohlíženo na dodržování zákonných povinností.

Na co si hlavně dát pozor?

Cílem dodržování zákonných náležitostí v reklamách na potraviny je samozřejmě důsledná ochrana zájmů spotřebitelů. Zadavatelé tohoto typu reklam by zejména neměli zapomínat, že k propagaci potravin se vážou mnohem přísnější podmínky a povinnosti než k propagaci jiného typu produktů. S těmito povinnostmi by se měli podrobně obeznámit a v případě jakýchkoli pochybností by raději měli spolupracovat se specializovanými právníky, kteří se v dané oblasti dobře orientují, radí v úvodu Ivan Krejčí, předseda Rady pro rozhlasové a televizní vysílání

Reklama na doplněk stravy musí obsahovat zřetelný a v případě tištěné reklamy dobře čitelný text „doplněk stravy“ a označení „doplněk stravy“ musí být uveden i na obalu. K dalším povinným prvkům reklamy na doplněk stravy patří nepřisuzovat léčebné a preventivní účinky a uvádět cenu. Pozor na vyhlášku č. 225/2008 Sb., kterou se stanoví požadavky na doplňky stravy a na obohacování potravin, uvádí v právní poradně advokátka Eva Ondřejová.

Tiskový mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Pavel Kopřiva dodává, že pro reklamní sdělení u potravin platí totéž, co pro označování potravin (např. na obalech, regálových štítcích apod.), tj. tato sdělení musí být pravdivá, nesmí klamat spotřebitele ohledně složení, země původu a dalších vlastností potraviny, nesmí spotřebitele uvádět v omyl nebo informovat zavádějícím způsobem a nesmí pracovat s nepovolenými tvrzeními (opět se týká zejména doplňků stravy např. používáním zdravotních tvrzení).

Z hlediska internetu, tedy u potravin nabízených na dálku, pokud přes proklik má spotřebitel možnosti si výrobek rovnou i zakoupit, má nárok být o výrobku informován ve stejném rozsahu, jako v kamenné prodejně, kde se může na obalu seznámit se všemi zákonem požadovanými údaji i dalšími, výrobcem nad rámec zákonných požadavků uvedenými údaji.

Kde se chybuje?

Za nezákonnou reklamu na doplněk stravy se považuje uvádění zavádějících informací a použití nepovolených zdravotních, případně i léčebných tvrzení. Podle Evy Ondřejové se jedná o sousloví: „léčit, odstraňovat, hojit, napravovat, ošetřit, předcházet, obnovovat, eliminovat“. Jde tedy o výrazy, které mohou naznačovat léčivý účinek. Pozor, aby potom SÚKL nepovažoval přípravek za lék. Reklama na potraviny nesmí uvádět v omyl doporučováním potraviny s odvoláním na nekonkrétní klinické studie, dodává dále.  

Rada pro rozhlasové a televizní vysílání se zabývá reklamou šířenou prostřednictvím rozhlasového a televizního vysílání a na vyžádání také prostřednictvím audiovizuálních mediálních služeb. Se Státní zemědělskou a potravinářskou inspekcí však úzce spolupracuje. Podle Ivana Krejčího se nejčastější porušení týkají segmentu doplňků stravy. Vedle porušování povinnosti nepřisuzovat potravině léčebný či preventivní účinek se setkáváme rovněž s porušením zákona v podobě neuvedení povinného označení „doplněk stravy“ v reklamě, doplňuje. 

Podívejte se na weby, které měly problémy spojené nejen s potravinovými doplňky: 

Tip-onlineucto

Co ukázaly kontroly?

Státní zemědělská a potravinářská inspekce (SZPI) v roce 2019 kontrolovala dodržování právních předpisů v oblasti reklamy na potraviny na internetu, v tisku, v prodejních letácích apod. Cílem kontrol byli zadavatelé, zpracovatelé i šiřitelé reklamy na potraviny (ve smyslu definic v zákoně č.40/1995 Sb., o regulaci reklamy). Celkem inspektoři provedli 90 kontrolních vstupů u 63 provozovatelů a porušení právních předpisů při šíření reklamních sdělení konstatovali v 71 případech. 

Zjištěná pochybení se nejčastěji týkala reklamy na doplňky stravy na internetu a v tištěných médiích. Inspektoři zde zjistili zejména uvádění nepovolených výživových, zdravotních, nebo dokonce i léčebných tvrzení a zavádějících informací o potravinách, upřesňuje Pavel Kopřiva. Ten dále dodává, že inspektoři zaznamenali nejvíce případů nevyhovující reklamy v prostředí internetového prodeje (v e-shopech nebo na reklamních webových stránkách). SZPI nařídila kontrolovaným osobám, aby nevyhovující reklamní sdělení neprodleně odstranily, a zahájí s nimi správní řízení o uložení pokuty.

Hrozící sankce a pokuty

U reklamy šířené prostřednictvím vysílání je tedy nejčastějším porušením zákona o regulaci reklamy přisuzování léčebných či preventivních účinků potravinám a případně doplňkům stravy. Zde je možno uložit sankce až do výše dvou milionů korun, jak serveru Podnikatel.cz potvrdil Ivan Krejčí. Z hlediska tohoto typu reklam je nutné dodržovat všechny povinnosti uložené zákonem o regulaci reklamy – nejde je dělit na méně nebo více důležité. Reklamu vyhodnocujeme zásadně komplexně. Divák by neměl být v žádném případě vystavován zavádějícím, neúplným, nejasným, tím méně nezákonným informacím, popisuje dále Ivan Krejčí. 

Přečtěte si také o stereotypech v reklamě v článku Stereotypy v reklamě za hranou? U nás problémy se zákonem nehrozí

Z čeho vycházet?

V reklamě na potraviny a tudíž i na doplňky stravy lze tedy použít pouze schválená zdravotní tvrzení podle nařízení (ES) č. 1924/2006 a dočasně také zdravotní tvrzení, jejichž posouzení nebylo dosud dokončeno a která jsou uvedena na tzv. On hold seznamu. Používání tzv. léčebných tvrzení je právními předpisy u potravin (včetně doplňků stravy) zcela zakázáno, protože žádné potravině nelze připisovat vlastnosti léčby – to je vyhrazeno pouze léčivům, zdůrazňuje Pavel Kopřiva. 

Tvůrci reklam musí vycházet ze zákonných předpisů, a to zejména ze zákona o regulaci reklamy. Danou oblastí se zaobírají nejen tuzemské právní předpisy, ale důležité jsou i unijní předpisy, které tvoří základní jednotící rámec pro členské země EU. Důležité související zákony a nařízení vyjmenovává Ivan Krejčí.

Jedná se o: 

  • zákon o potravinách a tabákových výrobcích, 
  • zákon o ochraně spotřebitele,  
  • zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání, 
  • zákon o Státní zemědělské a potravinářské inspekci, 
  • Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb,
  • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin a další. 

Podstatným pramenem je rovněž judikatura. Nelze ani opomenout semináře a konference na téma regulace reklamy na potraviny, uzavírá. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).