Jana Doskočilová dnes pod značkou Ateliér Jaňule tvoří originální šperky, které prodává ve vlastním obchůdku v Novém Městě nad Metují i na e-shopu.
Co se dozvíte v článku
Bolestný začátek u pájky
Jana Doskočilová na úvod přiznává, že neměla úplně na začátku jasno, čemu se bude věnovat. Přišlo to až postupně časem a vývojem, ale odjakživa ji bavily a fascinovaly šperky. Když byla na střední škole, navštívila trhy v Kohoutově, kde se prodávalo všechno možné, včetně floristických dekorací. Tehdy jsem si vzala do hlavy, že taky pojedu na trhy. Takže jsem celý rok sušila všechno možné a vyrazili jsme tam,
vzpomíná s úsměvem s tím, že postupem času se dostala ke korálkům, které prodávala holkám, a následně k cínu. Ten je náročnější, nákladnější a člověk o něm už musí něco vědět.
Učení nebylo složité, a to především díky tomu, že to Janu bavilo a chtěla to dělat. Navíc odmalička tvořila, takže jí to ani nepřišlo. Když však přijela z cínařské školy, tedy od paní, která ji tuto práci učila, páječka se jí začala kutálet po stole a ona ji chytla za pálivou část. Tehdy jsme 14 dní jezdili na převazy. Ale jinak žádné další problémy nebyly,
doplňuje. Pořád je podle ní dobré se něco učit, protože je potřeba vymýšlet stále něco nového. Pro letošní rok to bude galvanoplastika, ale začínala s kameny a postupně se dostala například k fusingu.
Kouzlo bezolovnatého cínu
Cín je podle Jany dostupný a velmi tvárný materiál, ze kterého se dá vytvořit úplně cokoliv. I když by člověk dělal velké věci, stačí použít nějaký pevnější materiál jako je plech nebo drátek. Ona používá šperkařský bezolovnatý cín, který neobsahuje žádné alergeny, takže ho může nosit téměř každý. Ještě se jí nestalo, že by někomu vadil. Když se nahřeje, tak je tvárný a měkký, takže se s ním hezky pracuje a dá se vytvořit od zvířátek po cokoliv. Mám raději zásobu cínu a objednávám ho přes internet, takže je snadno k dostání,
upřesňuje Jana. Při práci se neobejde bez pájky, cínu a pár kleštiček.
Výše zmíněné fusingové sklo je sklo, které se nařeže a dá se do pece. Je to tedy skládané sklo, které si v peci lehá na sebe a jsou to takové dvě vrstvičky. Tím pádem je pokaždé jiné a záleží na tvůrci, jak ho poskládá na sebe. Už fusingové sklo je tedy originálem, který od Jany odchází a když se k tomu přidá ještě cín, jde o opravdu originální šperk. Začínala jsem s ním, protože jsem chtěla spojit keramiku a kameny. Nebylo to úplně ono, ale už jsem měla koupenou pec, tak mě napadlo využít ji na spékané sklo,
přiznává Jana s úsměvem.
Kameny vybírané intuicí
Šperky jsou doplněné polodrahokamy. Ty Jana vybírá podle intuice a toho, co jí zrovna padne do ruky a do oka. Jeden den je to jeden kámen, druhý jiný a je doba, kdy nemá žádný oblíbený nebo kdy naopak dělá vše například ametystové. Záleží také na tom, jestli vyrábí pro někoho, nebo čistě na stánek či do obchůdku. Někdy volí podle sebe, podle toho, s čím se jí chce zrovna pracovat. Když přijde člověk a řekne, že má nějaký problém a chce udělat amulet nebo něco přímo pro něj, jedeme už podle vlastností kamenů. A také podle toho, co konkrétní člověk chce nebo potřebuje,
popisuje dále.
Kameny kupuje Jana ve velkoobchodě, většinou v Rožnově pod Radhoštěm. U nich je deklarováno, že jde opravdu o kameny. Pořizuje si tedy tromlované kameny, které jsou připravené a nemusí je opracovávat. Koupím je v takové podobě, jaké jsou, můžou mít prasklinky nebo puklinky a to mně vlastně nevadí. Vždyť i každý člověk má nějaké problémy, které mohou symbolizovat ty praskliny,
dodává Jana. S kameny se jí obecně pracuje skvěle a je potřeba jen dávat pozor na to, že některé praskají při vysokých teplotách nebo reagují s patinou a tím pádem nejsou vhodné pro kombinování s cínem.
Od náčrtu k náhodě
Tím, že tvoří hlavně intuitivně, má raději dostatek všeho, ale šlo by to podle ní i bez zásob. Vždycky si třeba po ránu sednu před skříň s kameny, vysypu je a říkám si, z čeho budu dnes tvořit,
doplňuje. Někdy nemá žádnou představu, jindy ji má, tak si ji namaluje a podle toho vytvoří. To se však stává jen zřídka. Občas mám pocit, že i kámen si řekne, co by chtěl a je to náhoda,
podotýká Jana.
Mezi oblíbené vzory patří srdíčka a dále jsou pro Janiny šperky klasikou lístečky. Přiznává, že nerada dělá zvířátka nebo něco konkrétního a má ráda spíše abstrakci, kdy si na začátku vezme kámen a něco z toho vznikne.
Trhy versus kamenný obchod
Šperky Jana Doskočilová prodává jak na e-shopu nebo na akcích, tak ve svém obchůdku v Novém Městě nad Metují. Daleko radši mám obchůdek, protože tam člověk přijde, má vše přichystané, neprší tam ně něj ani nefouká. Ale jestli přijdou nebo nepřijdou lidi, to je náhoda,
popisuje. Kdyby měla jen obchůdek, tak o ní bude vědět jen hrstka lidí a projeví se sezónnost. V červenci a srpnu lidé přijdou a nakupují, ale například únor a březen je pro obchůdek mrtvý.
Jana jezdí také na trhy, protože podle ní musí člověk vyrazit i mezi lidi, aby to vše zkombinoval, a dozvědělo se o něm co nejvíce lidí. Tam je však nevýhoda, že je člověk v křeči, jestli bude hezké počasí a dopředu tedy neví, jestli to dopadne dobře, nebo špatně. Když zmoknete, tak můžete v podstatě dělat všechno znovu. Já mám popisy na papírkách, takže počasí tomu nepřidá. Navíc nepřijdou lidé, takže je to jedno s druhým,
říká.
Při cenách benzínu a nájmu si Jana vybírá hlavně akce v okolí, dál jezdí jen když se jedná o vícedenní akce nebo místa, kde mají přátele. Ideální by bylo, kdyby hodně šel internetový obchod a my nemuseli chodit nikam, shrnuje se smíchem.
Práce jako koníček
Občas je podle Jany výroba šperků práce na 12 hodin denně, ale stihnout tvorbu i obchod se dá, protože je to zároveň její koníček. Neumí si představit, že by ve volném čase dělala něco jiného. Den mám nastavený tak, že ráno člověk tvoří, pak udělá něco málo s dětma nebo nějaké úkoly a večer si k tomu sedne znovu. Mě nebaví jenom tak koukat na televizi, takže si vždycky něco najdu,
vyjmenovává.
Jana se vždycky průběžně naučí to, co chce. Také si vždy k Vánocům dává nějaký nový kurz. Slyšela například o vinutých perlách, které se dají propojit s cínem, poté byl ten fusing a nyní galvanoplastika. Myslím si, že je vždycky co nového se učit nebo do čeho investovat, protože mě tato práce baví a nevadí mi se stále v něčem zdokonalovat a vychytávat to,
uzavírá.
Tip na další příběh
Na začátku byly meteority. Dnes společně vyrábějí šperky a dávají lidem štěstí
Jakub s Lucií společně vyrábějí šperky s drahými kovy a minerály a nejen to. Plánů mají spoustu a jejich cílem je dělat radost co nejvíce lidem. Více v článku.
ČLÁNKY DO MAILU