Hlavní navigace

Co je to gig ekonomika a jak to s ní u nás vypadá?

Jana Langerová

Termín gig ekonomika se rozšiřuje a my vám přinášíme vysvětlení, o co se jedná, jak se dá využít a jaké přináší výhody.

Doba čtení: 6 minut

Gig ekonomika představuje termínovanou práci různého druhu a spočívá v tom, že společnosti si místo pracovníků pracujících na plný úvazek najímají nezávislé dodavatele a externí pracovníky.  

Pro gig ekonomiku doposud neexistuje rozšířený český výraz, ale bývá označována například za zakázkovou nebo kontraktorovou ekonomiku. Název vychází ze slova gig značící koncert jako jednorázovou akci. K dalším podobným konceptům patří například barter ekonomika založená na vzájemné výměně, podobná dárcovská ekonomika (gift economy) a také sdílená ekonomika obecně. Ta je někdy označována jako uberizace a je oblíbená zejména v USA a Velké Británii. K jejím nejznámějším představitelům patří například Uber nebo Airbnb, ale společností je mnohem více. Podle Ondřeje Dufka, marketingového ředitele portálu Flatio, k rozvoji těchto ekonomik přispěl i mediální ohlas kolem sdílené ekonomiky. Lidé vidí, že je možné si přivydělat ke svému standardnímu příjmu a zlepšit tak svoje ekonomické postavení, doplňuje.

O sdílené ekonomice a zákonech s ní spojených si můžete více přečíst v článku Současné zákony na sdílenou ekonomiku neplatí. Jak ji tedy uchopit a pochopit?

Podle Filipa Běhala, z oddělení Tiskového a zahraničního protokolu Ministerstva financí v České republice i přes stále se rozšiřující uberizaci není gig ekonomika příliš rozšířena a dosud nejsou viditelné signály napovídající jejímu růstu. Nezvyšuje se ani počet osob, které jsou vykazovány jako podnikatelé, ani podíl částečných úvazků. Z hlediska veřejných rozpočtů lze hodnotit tento fenomén jako rizikový, zejména z důvodu možného výpadku příjmů na zdravotním a sociálním pojištění, dodává.

Kde se může prosadit?

Co se týče rozvoje gig ekonomiky, bude se týkat hlavně práce bílých límečků nebo odvětví služeb. Z hlediska výběru oborů zde nejsou bariéry. Když pomineme ty silně regulované, někdo může občas řídit, někdo hlídat děti, občasně pronajímat volné prostory apod, doplňuje člen České asociace sdílené ekonomiky (ČASE) Petr Šigut ze společnosti Hlídačky.cz. Pavla Břečková, místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP), zdůrazňuje, že už dnes se ve firmách outsourcuje řada běžných služeb či výkonů, kdy typickým příkladem mohou být daňové či auditorské služby, ale klidně i úklid, údržba strojů, externí zajištění administrativní agendy spojené s bezpečností práce či nakládání s odpady, grafické práce a správa webu či sociálních sítí. 

Sama vidí rostoucí potenciál a také určitý vliv na trh práce v oblasti „zapůjčení/pronajmutí“ kmenového odborníka na vyřešení nějaké části vývojového problému v jiné firmě. To se sice už děje, ale předpokládá masivnější rozšíření, protože dochází ke specializaci profesí a klesá odborná úroveň pracovníků. Výhodou pro firmy je zejména to, že nemusí kmenově zaměstnávat člověka v profesi, kterou nemohou plně využít, anebo takového člověka například nelze na trhu s prakticky nulovou nezaměstnaností najít pro kmenový poměr, dodává.

Proč roste její obliba?

K oblíbenosti gig ekonomiky přispívá jak rozvoj moderních technologií, tak také změny v potřebách lidí. Budoucnost je taková, že lidé budou chtít flexibilnější povolání, už nikdo nebude dělat 50 let kováře. Dnes můžete střídat různé práce i několikrát za den, když budete chtít, popisuje Petr Šigut, který zároveň dodává, že už teď je vliv na ekonomiku značný. Na konferenci Evropské komise v Bruselu prezentovali, že více jak 25 % Evropanů už kolaborativní ekonomiku vyzkoušelo a 90 % z nich to pak zopakovalo. Podle něj se k gig ekonomice uchylují dva typy lidí: ti, kteří mají touhu po větší volnosti a vymanění se z klasického zaměstnaneckého poměru, a ti, pro které je to nutnost. Například pro ženy, na které stále bohužel dopadá péče o rodinu a domácnost, je pak přivýdělek v gig ekonomice jedinou možností, jak to skloubit s péčí o děti, upřesňuje.

Z hlediska najatého člověka (freelancera) představuje výhodu právě osobní svoboda a s tím spojená spokojenost v podobě skloubení požadavků. Výhodou je flexibilita, možnost volby, jakou práci/zakázku chce dělat, možnost pracovat jen na projektech, které ho zajímají a třeba posouvají dál, a výhodou je i svoboda bez píchaček a kontroly, zda má dostatečně ošoupanou židli, vyjmenovává Pavla Břečková. 

Podnikatelů stále přibývá, nedávno jsme o tom psali v článku Srpen hlásí rekord v počtu nových podnikatelů. Co za tím stojí?

Výhodou pro zaměstnavatele i freelancery mohou být také nižší daně a odvody, ale pro pracující má gig ekonomika také několik nevýhod a úskalí. Jednou z nich je, že člověk, který vykonává tento typ úvazku, disponuje podstatně nižší sociální ochranou než řadový zaměstnanec. Neodvádí-li si pojistné na nemocenské pojištění, nemá nárok na nemocenské dávky. S tím souvisí také mnohem závažnější důsledky týkající se nízkého starobního (případně i invalidního) důchodu, který jako takový zatěžuje systém veřejného důchodového pojištění a případně i systém institutu hmotné nouze, upozorňuje Filip Běhal. S těmito aspekty souhlasí i Pavla Břečková, která zdůrazňuje, že se u podnikatelů bude muset zvýšit povědomí individuální zodpovědnosti za vlastní budoucnost, úroveň penze a za sociální a zdravotní pojištění.

Co se týče firem, tak ty by si podle Ondřeje Dufka měly dát pozor na to, jak se zaměstnanci dlouhodobě pracují. Lidem to umožní jednodušeji měnit zaměstnání, neboť pro ně padne mentální překážka v podobě uvázání se k jednomu zdroji příjmů, doplňuje. Petr Šigut zase upozorňuje, aby zaměstnanec a zaměstnavatel šli ruku v ruce. Není dobrá cesta, aby zaměstnavatel určoval typ úvazku. Musí to být výhodné pro obě strany, dodává. Když tento vztah nefunguje, tak lidé často volí spolupráci s platformami, kde mají jejich uživatelé daleko větší volnost, ale také odpovědnost.

Co se musí změnit ?

Podle Pavly Břečkové by se měl změnit především neflexibilní zákoník práce, který kvůli silné odborářské lobby dostatečně nereflektuje ekonomické, technologické ani společenské změny, a v podstatě tak může dusit ekonomiku. Změnit se musí tak, aby se tok pracovní síly zpružnil a umožňoval vůbec zakázkové organizování byznysu. Tak či tak k tomu časem bude muset dojít, změny v technologiích i ve společnosti není možné zastavit. Kdybych chtěla být kontroverzní, tak bych v nadsázce řekla, že půjde o částečný návrat mnohými démonizovaného švarcsystému, dodává.  

Problémy jsou také s legislativní nejasností, kdy lidé neví, kolik a jak si mohou přivydělat, aby na ně nedopadla celá administrativa živnostenských listů, platby sociálního apod. Proto jsou v České asociaci sdílené ekonomiky pro zjednodušení a možnosti provést potřebné kroky online a shodují se s 50 doporučeními pro sdílenou ekonomiku připravené Hospodářskou komorou ČR, o kterém jsme psali v článku Sdílená ekonomika typu Uber je v ČR právní problém. Jaké změny se chystají?

Ministerstvo financí ČR i Finanční správa ČR se problematice sdílené ekonomiky, a především sdíleného ubytování nebo taxislužeb, intenzivně věnují. Podle nich není potřeba provádět žádné zásadní změny daňových zákonů. V legislativním procesu je nyní novela o sloučení stávajícího poplatku z ubytovacích kapacit a poplatku lázeňského a rekreačního do jednoho „ubytovacího poplatku“ a jako zásadní krok pro zajištění řádného zdanění sdílené ekonomiky vnímají získávání více informací o jednotlivých transakcích prováděných přes internetové platformy. Odstranění „informačního deficitu“ finančních úřadů prosazujeme i na mezinárodní úrovni (EU a OECD), na domácí úrovni se nám podařilo sjednat Memorandum se společností Uber, která nově poskytuje (i zpětně) o transakcích svých uživatelů informace nezbytné pro správu daně z příjmů a DPH, popisuje Běhal.

Ondřej Dufek si v této souvislosti myslí, že ideální by bylo, kdyby do této sféry stát ani nikdo jiný neměl potřebu zasahovat a nesnažil se regulovat něco, co může fungovat samo, pouze na dobrovolné domluvě obou stran. Příkladem, který mě děsí, jsou asi rok staré návrhy na regulaci práce z domu, která staví celý princip této zaměstnanecké výhody na hlavu, povzdechne si.