Hlavní navigace

Co týden, to průšvih finanční správy. Kolik kostlivců ještě vypadne ze skříně?

Daniel Morávek

[KOMENTÁŘ] Šéfovi finanční správy sice zlomily vaz desítky neoprávněně vydaných zajišťováků a obtěžování novomanželů, ukazuje se ale, že průšvihů bylo více.

Doba čtení: 5 minut

Před týdnem se například potvrdilo, že bývalý šéf Martin Janeček vydal interní sdělení, ve kterém popisuje postup, jak získá úředník odměnu, pokud doměří předem stanovenou daň. Finanční správu rovněž vyšetřuje policie, zda si nelegálně neplatila informátory. Prozatím posledním kostlivcem pak je kontrola správy daně z příjmů právnických osob, kterou včera zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad.

Čistý stůl jen v Babišově fantazii

Když Martin Janeček odcházel z čela finanční správy, sám to nesl jako křivdu. Zastával se ho i premiér Andrej Babiš, podle kterého je Janeček čestný člověk a „loajální, nezávislý státní zaměstnanec, který odešel s čistým stolem“. S tím, že byl Janeček loajální, se dá rozhodně souhlasit. Stačí si vzpomenout, jak probíhalo vyšetřování korunových dluhopisů, které mimo jiné vydal i Babišův Agrofert, nebo třeba vyšetřování machinací s prodejem Babišovy firmy Profrost. Zatímco s ostatními Janečkovými charakteristikami to už tak jasné není, jedno je jisté, s čistým stolem rozhodně neodešel.

Zůstaly za ním desítky firem neoprávněně zlikvidovaných zajišťovacími příkazy, jejichž hodnota přesahuje 1,76 mld. Kč. Další desítky případů navíc stále dobíhají u soudů. Už jen tato neradostná bilance potvrzuje, že poslední, s čím Martin Janeček odcházel z čela finanční správy, by byl čistý stůl. Oproti neoprávněně zlikvidovaným firmám byla nezákonná výzva novomanželům sice drobností, i ona ale dokazovala, že finanční správa se pod Janečkovým vedením řídila především heslem „účel světí prostředky“. Jenže jak ukazují poslední týdny, tyto průšvihy nebyly zdaleka jediné.

Čtěte více: Součet hodnot neoprávněně vydaných zajišťováků? Neuvěřitelných 1,76 mld. Kč

Policie šetří, zda si úřady neplatily nelegálně informátory

Nejprve se na začátku roku objevila informace, že finanční správu začala vyšetřovat policie, protože čelí podezření, že platila lidem, kteří jí dávali informace o daňových podvodech. Vzhledem k tomu, že finanční správa nemá na placení informátorů žádné fondy, údajně je vyplácela skrze fiktivní pracovní dohody. Na placení informátorů přivedl policii jeden z nich, kdy se údajně pokusil vydírat majitele jedné ze společností, která byla podezřelá z karuselových podvodů. Sama finanční správa následně přiznala, že uvedená kauza je předmětem šetření policie.

Čtěte také: Platila si finanční správa informátory? Úřad prošetřuje policie

Odměny za doměrky už finanční správa přiznala

Uběhl týden a ze skříně vypadl další kostlivec. Jak finanční správa, tak ministerstvo financí dlouho popíraly, že by zaměstnance motivovaly odměnami, pokud firmám neuznají daňový odpočet na výzkum a vývoj a doměří jim daň. Jak ale ukázaly dokumenty, které získaly Hospodářské noviny, opak byl pravdou. Dokumenty definují takzvaný příslib cílových odměn. Interní sdělení podepsané Martinem Janečkem popisuje postup, jak získá úředník odměnu, pokud doměří předem stanovenou daň. V únoru 2016, kdy byl ministrem financí Andrej Babiš (ANO), Janeček rozeslal dokument na krajská ředitelství.

Čtěte více: Finanční správa přiznala barvu, za Janečka vyplácela odměny za neuznání odpočtů

Jak upřesnila nová šéfová finanční správy Tatjana Richterová, která původně tuto praxi popírala, bylo za roky 2016 až 2018 vyplaceno na těchto odměnách kolem 200 tisíc korun. Že je podobná motivace úředníků protizákonná, asi netřeba připomínat. Tatjana Richterová sice uvedla, že vyplácení těchto odměn již zastavila, ale následné vyjádření mluvčího Generálního finančního ředitelství Petra Habáně opět ukázalo, že s proměnou finanční správy to není tak horké.

Jakkoliv konstruovaná odměna však nic nemění na faktu, že úřední osoby jsou povinny postupovat nestranně a zejména dle zásady zákonnosti. Účelové rozhodování motivované osobním prospěchem je tak z podstaty věci vyloučeno, uvedl Habáň pro Blesk. Ano, úředníci nemohou být motivováni osobním prospěchem, protože se to nesmí. Kdyby se touto nesmyslnou logikou finanční správa opravdu řídila, pak by měla přestat provádět kontroly, protože podnikatelé ze zákona rovněž podvádět nesmí. Jejich účelové chování motivované osobním prospěchem je tak z podstaty věci také vyloučeno, ne?

NKÚ strhal správu daně z příjmů právnických osob

„Naštěstí“ pro finanční správu tady máme další týden a dalšího kostlivce. Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) dnes zveřejnil výsledky své kontroly daně z příjmů právnických osob (DPPO), ze které vyplynulo, že finanční správa zavedla v roce 2014 novou přílohu k daňovému přiznání ohledně transakcí mezi spojenými osobami bez analýzy využitelnosti dat. GFŘ kontrolorům NKÚ nedoložilo, ať už analýzou nebo jiným materiálem, že by se ještě před jejím zavedením zabývalo tím, jestli by takto zásadní změna neměla projít legislativním procesem.

Dále kontroloři NKÚ zjistili, že na efektivnost výběru daně pak měly vliv chyby vzniklé při kontrolách finanční správy, kvůli kterým musely finanční úřady vracet plátcům peníze za chybně vyměřenou daň a také platit úroky. V letech 2013 až 2016 se jednalo v případě vyřešených případů o 180 milionů korun, z čehož 61 milionů korun tvořily úroky, které zbytečně zatížily státní rozpočet.

Ukázalo se také, že vykazované statistiky o výsledcích kontrol finanční správy byly v letech 2015 a 2016 nadhodnocené. Za rok 2015 GFŘ uvedlo, že na základě kontrol doměřilo subjektům daň ve výši téměř 1,8 miliardy korun. Přitom po započtení především opravných prostředků, které subjekty uplatnily a které finanční správa do svých statistik už nepromítla, to ve skutečnosti bylo 850 milionů korun. Podobně tomu bylo i v roce 2016, kdy GFŘ uvedlo také téměř 1,8 miliardy korun, ve skutečnosti ale šlo jen o necelých 1,1 miliardy korun, upřesnil NKÚ.

V neposlední řadě se kontroloři zaměřili také na přístup finanční správy ke korunovým dluhopisům. Závěr NKÚ je opět jednoznačný, finanční správa je začala kontrolovat pozdě, takže nejméně u 15 prověřovaných subjektů uplynula lhůta pro možné doměření daně.

NKÚ dále zkritizoval dohlídkovou činnost ministerstva a GFŘ, která prakticky nebyla prováděna. Ministerstvo neprovedlo v kontrolovaném období u finanční správy žádnou dohlídku se zaměřením na postup při správě DPPO a GFŘ neprovedlo žádnou komplexní dohlídku u 10 ze 14 finančních úřadů.

Content First tip v článku 2019

Kritéria, která GFŘ nastavilo pro výběr FÚ k prověření, nevycházela z rizikových analýz, na základě kterých by mohly být cíleně identifikovány FÚ s nedostatky při správě DPPO. Výběr probíhal především s přihlédnutím k periodicitě a časovému intervalu předchozí dohlídky, popř. jejímu výsledku. Absence dohlídkové činnosti neumožňuje odhalit případné nedostatky při správě DPPO ani nastavit případná opatření, která by činnost správců daně zlepšila, upozornil NKÚ.

Co dalšího nás čeká?

Navzdory novému vedení se finanční správa proti výsledkům kontroly NKÚ tradičně ohradila a uvedla, závěry NKÚ jsou zavádějící a zjednodušené. Místo slibované sebereflexe tak na finanční správě stále přetrvá „Janečkův duch“, kdy veškeré poukázání na přešlapy je bráno jako kampaň a útok na samotnou podstatu finanční správy. Prudká reakce finanční správy na zprávu NKÚ je však na jednu stranu celkem pochopitelná. Není totiž otázkou, zda vypadne další kostlivec ze skříně z doby „kralování“ Martina Janečka, ale jen kdy vypadne. Na základě posledních týdnů se dá očekávat, že se tak stane poměrně brzy.