Hlavní navigace

Co vše hrozí statutárním orgánům v případě vyvedení peněz ze společnosti?

24. 6. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
V případě, že statutární orgán vyvede ze společnosti peníze ve svůj vlastní prospěch bez toho, aby se jednalo například o půjčku či rozdělení zisku, dopustí se tím citelného porušení zákona, které může mít dalekosáhlé důsledky, a to i ty trestněprávní.

Nejenže by takovéto jednání nepochybně znamenalo porušení péče řádného hospodáře ve smyslu ustanovení § 159 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „občanský zákoník“), ale mohlo by naplnit i skutkovou podstatu trestného činu zpronevěry ve smyslu § 206 zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku, v platném znění (dále jen „trestní zákoník“). 

Brand24

Porušení péče řádného hospodáře

Povinnost péče řádného hospodáře je charakterizována v ustanovení § 159 občanského zákoníku, podle něhož „ten, kdo přijme funkci člena voleného orgánu, se zavazuje, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí“. Pode usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. října 2006, sp. zn. 5 Tdo 1224/2006, Nejvyšší soud dovodil, že „pojem péči řádného hospodáře lze přitom chápat tak, že řádný hospodář činí právní úkony týkající se obchodní společnosti odpovědně a svědomitě a stejným způsobem rovněž pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek“, což by v případě vyvedení prostředků ze společnosti bylo zcela nepochybně považováno za hrubé porušení uvedené povinnosti statutárním orgánem, se všemi z toho plynoucími důsledky.

Člen statutárního orgánu, který by takovýmto způsobem porušil povinnost péče řádného hospodáře, by měl podle zákona povinnost vydat společnosti prospěch, který v souvislosti s takovým jednáním získal. Ve zkratce to znamená, že by měl samozřejmě povinnost ve svůj prospěch vyvedené peníze společnosti vrátit, a to i v případě, kdy by statutární orgán současně byl jediným společníkem společnosti, jelikož tato skutečnost ve vztahu k zákonné odpovědnosti a povinnostem statutárního orgánu nehraje žádnou roli. Statutární orgán totiž spravuje cizí majetek a musí dodržovat zákonné povinnosti při jeho správě i za předpokladu, že by fakticky byl jeho koncovým vlastníkem. Nadto pokud by člen statutárního orgánu nenahradil společnosti škodu, kterou jí způsobil porušením povinnosti péče řádného hospodáře při výkonu funkce (tj. vyvedené peněžní prostředky by společnosti nevrátil), ačkoli k tomu byl povinen, bude podle § 159 odst. 3 občanského zákoníku osobně ručit věřitelům za dluhy společnosti v rozsahu, v jakém škodu nenahradil, pokud se věřitelé nebudou schopni plnění na společnosti domoci. 

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).