Hlavní navigace

Covid-19 jako nemoc z povolání z pohledu zaměstnance i zaměstnavatele

22. 2. 2022
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Zřejmě přibude zaměstnanců, kterým bude Covid-19 uznán jako nemoc z povolání. S tím souvisí i náhrady poskytované zaměstnavatelem. Jak je to s jejich zdaněním?

V roce 2021 bylo do Národního registru nemocí z povolání nahlášeno celkem 5394 případů onemocnění Covid-19, což představuje přibližně 89 procent všech případů nemocí z povolání včetně ohrožení nemocí z povolání hlášených v tomto roce. Za rok 2020 byl Covid-19 jako nemoc z povolání uznán ve 112 případech.

Covid-19 jako nemoc z povolání

Pro naplnění pojmu nemoci z povolání musí být splněny podmínky uvedené v Seznamu nemocí z povolání. Tzv. klinická podmínka, kdy musí být splněna diagnostická kritéria včetně tíže onemocnění, tj. musí se jednat o klinicky manifestní infekční onemocnění s příslušným laboratorním nálezem. Dále tzv. hygienická podmínka, kdy se jedná o práci, u níž je dle Seznamu nemocí z povolání prokázáno riziko nákazy.

V roce 2020 bylo do tohoto seznamu zařazeno nové infekční onemocnění ─ Covid-19, způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Toto onemocnění se hlásí jako nemoc z povolání v rámci V. kapitoly (infekční nemoci přenosné a parazitární) pod evidenčním kódem V.1.45 pro onemocnění vzniklá v České republice a pod kódem V.3.36 pro onemocnění vzniklá v zahraničí.

Kdo má šanci na uznání Covid-19 jako nemoci z povolání?

Nemoc z povolání Covid-19 může být obecně uznána u jakéhokoliv zaměstnance. Nejčastěji se ale podle ministerstva práce a sociálních věcí může týkat:

  • zdravotnických pracovníků, kteří poskytují zdravotní péči ambulantní, jednodenní, lůžkovou či ve vlastním sociálním prostředí pacienta či vykonávají činnosti přímo související s poskytováním zdravotní péče nebo hospicovou péči,
  • pracovníků zařízení sociálních služeb s pobytovou sociální službou, kteří poskytují pomoc při osobní hygieně, asistenci při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu či pečovatelskou činnost v domácnosti klienta; pracovníků dalších zařízení obdobného charakteru včetně hospicové péče,
  • studentů v souvislosti s nařízenou pracovní povinností k zajištění poskytování zdravotních a sociálních služeb,
  • pedagogických pracovníků, zejména při práci se zdravotně znevýhodněnými skupinami s obtížnější schopností obecně dodržovat hygienická pravidla, 
  • příslušníků Policie České republiky, strážníků obecní policie, armády, u příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, kdy nelze zcela jednoznačně vyloučit přenos infekce při rizikovém kontaktu s osobou při výkonu jejich práce.

Jiné to bude u čistě administrativních pozic, prodavačů nebo zaměstnanců ve výrobních závodech. Zde se za dodržení platných protiepidemických opatření nepředpokládá vyšší pravděpodobnost šíření nákazy Covid-19, než je tomu u obecné populace.

Zaměstnavatel je na nemoci z povolání pojištěn

S odškodněním při uznání nemoci z povolání zákoník práce počítá a zaměstnavatel je pro tyto situace pojištěn. Zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele provozují u nás v současnosti dvě pojišťovny: Kooperativa a Česká pojišťovna. U České pojišťovny jsou pojištěni zaměstnavatelé, kteří měli sjednáno pojištění do 31. prosince 1992, u Kooperativy všichni ostatní zaměstnavatelé. O pojištění více v článku: Zákonné úrazové pojištění v otázkách a odpovědích 

Výše odškodnění je závislá na více faktorech, např. povaze, rozsahu a tíži poškození zdraví, průběhu a náročnosti léčby, výši výdělku atd. V souladu se zákoníkem práce se obvykle uplatňuje:

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce
  • náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti,
  • náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění,
  • náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s léčením,
  • náhrada věcné škody.

Eventuálně také jednorázová náhrada nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance. Při úmrtí zaměstnance následkem nemoci z povolání zaměstnavatelé poskytují dle zákoníku práce náhradu účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhradu přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jednorázovou náhradu nemajetkové újmy pozůstalých a náhradu věcné škody.

Posouzení nemoci z povolání je spojeno s poplatkem

Žádost o vyšetření se zasílá obvykle prostřednictvím lékaře na místně příslušné středisko oprávněné k posuzování nemocí z povolání. Pro každý kraj je určeno pracoviště, které splnění podmínek nemoci z povolání posuzuje. Žádost je však spojena s poplatkem za zpracování „Posudku pro odškodnění nemoci z povolání“. Avšak tato částka musí být zaměstnanci při uznání nemoci z povolání zaměstnavatelem proplacena. Zaměstnavatel nesmí přenášet riziko z výkonu závislé práce na zaměstnance. Poplatek mu následně uhradí pojišťovna jako vedlejší náklad vynaložený v souvislosti s posouzením nemoci z povolání.

Zaměstnavateli je při šetření o uznání nemoci z povolání uložena zákonná povinnost umožnit pověřeným zaměstnancům poskytovatele pracovně-lékařských služeb nebo poskytovatele oprávněného k posuzování nemocí z povolání vstup na pracoviště, kde zaměstnanec nebo bývalý zaměstnanec pracuje nebo pracoval za podmínek, jejichž vlivem posuzovaná nemoc z povolání vznikla.

účto únor klímová

Daňové dopady vyplacených náhrad pro zaměstnance

V souladu s ustanovením § 4 odst. 1 písm. d) zákona o daních z příjmů jsou přijaté náhrady škody a dále plnění z pojištění odpovědnosti za škody od daně osvobozeny. Od daně z příjmů fyzických osob je osvobozena rovněž náhrada za bolest a ztížené společenské uplatnění, náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s léčením a náhrada věcné škody a další. Sem patří i zaměstnavatelem „proplacený“ poplatek za zpracování posudku pro odškodnění nemoci z povolání.

Osvobození se však netýká náhrady za ztrátu na výdělku po dobu dočasné pracovní neschopností a po skončení pracovní neschopnosti. Tuto částku je třeba zdanit. Obvykle tak činí pojišťovna při výplatě plnění. Pokud by náhradu vyplácel přímo zaměstnavatel (poté mu byla pojišťovnou refundována), bude za zdanění zodpovědný on. Způsob zdanění je závislý od skutečnosti, zda zaměstnanec učinil nebo neučinil u plátce prohlášení k dani. Může rovněž dojít k souběhu příjmů od dvou plátců zdaněných zálohovou daní v jednom kalendářním měsíci, kdy má díky tomu zaměstnanec povinnost podat daňové přiznání. Sociální a zdravotní pojištění se z náhrady za ztrátu příjmů neodvádí.

Nové články do mailu

Odesíláme každý den nebo každý týden. Odebírejte i zcela nový newsletter To hlavní, páteční souhrn nejdůležitějších článků ze všech našich serverů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).