Zatímco premiér na tripartitě hovořil o tom, že se zruší zastropování i u zdravotních zaměstnaneckých benefitů, ministerstvo financí trvá na tom, že limit u nich zůstane.
Co se dozvíte v článku
Další spor mezi Schillerovou a Babišem
Jak proběhlo před několika dny v médiích, ministryně financí Alena Schillerová a premiér Andrej Babiš se neshodují ohledně změn ve zdanění právnických osob. Zatímco Schillerová hovoří o tom, že plánované snížení daně z příjmů právnických osob nahradí spíše rychlejší odpisy, ministerský předseda řekl, že dojde k obojímu.
Další rozpor mezi Alenou Schillerovou a Andrejem Babišem ukazuje vypořádání připomínek k návrhu zákona o evidenci tržeb. Konkrétně jde o zastropování zdravotních benefitů. Jak upozornil server Podnikatel.cz před týdnem, ministerstvo financí chce zrušit limity pro daňové osvobození jen u volnočasových benefitů a u zdravotních je chce ponechat. Volnočasové benefity tak dle návrhu ministerstva financí mají být daňově výhodnější než zdravotní benefity. Zachování limitu pro zdravotní benefity považujeme za opodstatněné, a to z důvodu, že při jeho odstropování by mohlo docházet k bezlimitnímu osvobození plnění, které primárně neslouží k ochraně či zlepšení zdravotního stavu zaměstnanců, či jejich rodinných příslušníků. Mohlo by tak docházet k osvobození plnění a vytváření prostoru pro využívání tohoto institutu k daňové optimalizaci, která již neslouží primárně k ochraně či zlepšení zdravotního stavu, aniž by přinášela odpovídající společenský přínos,
potvrdil serveru Podnikatel.cz Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.
Proti tomuto návrhu se ovšem v připomínkovém řízení postavila řada připomínkových míst, včetně podnikatelů, odborů nebo dalších ministerstev. Všichni se shodují, že je bizarní, že příspěvek na zábavu má být daňově výhodnější než třeba příspěvek na prevenci rakoviny. Na nedávném jednání tripartity přislíbil zrušení limitů u zdravotních benefitů i premiér Andrej Babiš.
Odlišné zacházení odpovídá účelu a hodnotě benefitů, tvrdí ministerstvo financí
Vypořádání připomínek ovšem ukazuje, že ministerstvo financí na zachování limitu u zdravotních benefitů stále trvá. Ministerstvo nevyhovělo připomínkám a zdůvodnilo to: Stejně tak návrh zrušit strop zdravotních benefitů nelze podpořit, protože by vzniklo riziko zneužívání daňové podpory. Zachování limitu u zdravotních benefitů je věcně odůvodněné. Zatímco volnočasové benefity mají převážně společenský nebo relaxační charakter a jejich hodnotové limity nemají přímý vliv na prevenci nemocí ani udržení pracovní schopnosti, zdravotní benefity přímo podporují zdraví zaměstnanců, prevenci nemocí a dlouhodobou pracovní výkonnost. Zrušení limitu by mohlo vést k poskytování výhod přesahujících skutečné zdravotní potřeby zaměstnanců, které by byly daňově osvobozeny, aniž by přinášely reálný zdravotní prospěch. Zachování limitu umožňuje cílené a efektivní využití těchto benefitů s pozitivním dopadem pro zaměstnance i veřejný zdravotní systém. Odlišné zacházení s volnočasovými a zdravotními benefity tedy odpovídá jejich rozdílné společenské a ekonomické hodnotě a účelu, který sledují.
Hned několik míst ale považuje toto zdůvodnění za nevyhovující: Z odůvodnění vypořádání se zdá, že předkladatel pokládá příspěvky na sport, kulturu, vzdělání za hodnotnější, než příspěvky na zdraví. S tímto hodnocením nesouzníme,
napsala například Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů. Nelogické, aby byly zachovány bez limitu pouze volnočasové benefity. Volnočasové benefity (fitcentrum, sportovní akce) jsou bezlimitní, zatímco zdravotní benefity (preventivní onkologie, zubní péče) jsou limitovány. Z hlediska veřejného zdraví i z perspektivy systémového práva jde o hodnotovou inverzi, která nemá racionální opodstatnění,
reagovalo ministerstvo zdravotnictví.
Na vládu jde zákonem s rozporem
Na vládu tak půjde návrh zákona o evidenci tržeb s rozporem v těchto ustanoveních. Zda nakonec zastropování zdravotních benefitů v zákoně zůstane, ukáže projednávání návrhu na vládě a v Parlamentu. Změny, ať už budou jakékoli, každopádně mají nabýt účinnosti na začátku příštího roku.
