Hlavní navigace

Daně porostou, koalice i opozice se však realitě vyhýbají jako čert kříži

25. 8. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
[KOMENTÁŘ] Vzhledem k deficitům, které vláda v posledních letech nasekala a se kterými počítá predikce i do dalších let, je jasné, že po volbách daně vzrostou.

Strany, hnutí a koalice však bohužel vyhodnotily, že jakékoli přiznání, že by se po volbách měly daně zvýšit, jim pouze sebere politické body a tak v programech, pokud nějaký vůbec zveřejnily, okolo tohoto zásadního tématu v lepším případě opatrně našlapují, v horším slibují nesplnitelné. Například to, že daně nezvýší.

Proč daně porostou?

Původně se tento komentář měl věnovat čistě tomu, že ať bude v příští vládě kdokoli, budou se daně zvyšovat. Mezitím však vyšly na stejné téma dva kvalitní texty, a to analýzy Davida Klimeše na Aktuálně.cz a především pak Jana Pavce na Deníkn.cz. Oba přesvědčivě ukazují, že daně nejenže porostou, ale porostou výrazně, a to z jednoduchého důvodu, bez jejich zvýšení konsolidace veřejných rozpočtů nebude možná. Kromě tématu „proč se daně zvýší“ se tak v tomto komentáři zaměříme na to, jak se k této skutečnosti (ne)staví jednotlivé politické subjekty ve svých volebních programech.

Dluhová brzda se přiblížila o dvě dekády

Nejprve pár čísel ze včerejší makroekonomické predikce ministerstva financí. Loni skončily veřejné rozpočty se schodkem 348 miliard korun, letos má jít dokonce o 468 miliard a v dalších letech o deficity 322, 301 a a 286 miliard korun. Pokud by se tato čísla naplnila, celkový dluh vládních institucí by se na konci roku 2024 oproti roku 2015 zdvojnásobil na 3,6 bilionu korun a překročil hranici 50 % HDP. Pokud by se tato predikce naplnila, v roce 2024 by sice dluh ještě nenarazil na dluhovou brzdu ve výši 55 % HDP, v dalších letech by ji však již nevyhnutelně překonal.

Jak ostatně upozornila už na konci června Národní rozpočtová rada, ještě loni projekce ukazovaly, že na dluhovou brzy mohlo Česko dosáhnout až v roce 2043. Nyní to vypadá, že náraz na dluhovou brzdu se přiblížil skoro o dvě dekády. V případě, že by český dluh skutečně dosáhl úrovně dluhové brzdy, musela by být podle zákona přijata opatření, jež by zajistila dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Jednalo by se o zásadní kroky nejen na úrovni příjmů a výdajů centrálního rozpočtu, ale významné škrty by se nevyhnuly ani krajům, obcím či zdravotním pojišťovnám, doplnila Eva Zamrazilová, předsedkyně Národní rozpočtové rady.

Jinými slovy, i kdyby se na kráse budoucí vláda rozhodla pokračovat v rozpočtovém mejdanu, dluhová brzda ji stejně donutí daně zvýšit. Racionální by ovšem bylo snažit se „nárazu“ předejít a připravit dlouhodobě udržitelnou daňovou (a s tím spjatou i důchodovou) reformu. Méně racionální, ne však nutně méně pravděpodobné, by bylo upravit zákon o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a pokračovat v politice „po nás potopa“.

Nemalá část zadlužení nesouvisí s pandemií

Ano, lze samozřejmě namítnout, že během pandemie bylo nutné fiskálně podpořit zavřené či omezené sektory. Problémem však je, že velká část loňského a letošního deficitu nemá s kompenzacemi na pandemii nic společného. Vláda (a bohužel i opozice) totiž rekordní schodky využila k předvolebním dárečkům, které zasekly trvalé schodky do veřejných rozpočtů. Veřejné finance se dostaly pod obrovský tlak kvůli koronavirové pandemii, nicméně fiskální politika během krizového období bohužel obsahovala i nákladná opatření, jež s pandemií nesouvisela, komentovala Eva Zamrazilová. Jako příklad jmenovala významné snížení zdanění příjmů fyzických osob nebo navyšování důchodů nad rámec zákonného valorizačního schématu.

podobným závěrům došel i Nejvyšší kontrolní úřad, podle kterého z loňského schodku s pandemií covid-19 souviselo jen 59 % schodku. Letos to navíc nebude lepší, a to už kvůli zmiňovanému snížení daně z příjmů fyzických osob, které připravilo, respektive připraví rozpočty zhruba o 100 miliard korun ročně. Po hříchu navíc z této změny profitují nejbohatší, kteří navíc mají prokazatelně vyšší mezní sklon k úsporám a nemalá část peněz se tak do ekonomiky ani nevrátila a ani nevrátí.

Psali jsme: Babišův plán snížení daní? Desítky miliard poputují do kapes těch nejbohatších

Nástroje v marketingu

Stejně tak lze z pravicového pohledu protestovat, že nebude třeba zvyšovat daně a bude stačit pouze osekat výdaje. Pro konsolidaci rozpočtů samozřejmě bude nutné zasahovat i na výdajové straně, ale představa, že například letošní schodek 468 miliard půjde vyřešit jen snížením výdajů, není reálná. Například pro letošek je výše nemandatorních výdajů 515,1 miliard korun. Aby tak šlo schodek zamáznout, musely by se škrtnout prakticky všechny nemandatorní výdaje. Oblíbenou mantrou též bývá „snižme počty úředníků“. Jak ale upozornil již zmiňovaný Jan Pavec v Deníku N, stát vydá na platy všech svých zaměstnanců, tedy i na učitele, policisty nebo vojáky, ročně 240 miliard korun.

Český daňový mix je atypický

Nabízí se tak, že volební programy budou obsahovat různé návrhy daňových reforem. Inspiraci s revizí daňového mixu mohla dát stranám například výše uvedená Národní rozpočtová rada, která ve své poslední zprávě upozornila, že v porovnání s evropskými státy OECD měla Česká republika již v minulosti atypický daňový mix, který se s přijetím loňských a letošních daňových změn ještě více vzdaluje od praxe běžné ve vyspělých státech. Na základě dat OECD lze ukázat, že ČR již před přijetím daňového balíčku měla druhé nejnižší výnosy DPFO v poměru k HDP z evropských zemí OECD. Naopak u povinných příspěvků na sociální zabezpečení vykazuje ČR třetí nejvyšší výnos (v % HDP) po Francii a Slovinsku. V případě zrušení daně z nabytí nemovitých věcí došlo k dalšímu snížení významu majetkových daní, které jsou v ČR v porovnání s ostatními evropskými státy opět velmi nízké, doplnila Národní rozpočtová rada v červnové Zprávě o udržitelnosti veřejných financí.

Volební programy kolem téma daní jen našlapují

Jenže pokud si přečtete volební programy subjektů, které mají šanci dostat se do Sněmovny, zjistíte, že atypický daňový mix zřejmě nijak řešit nechtějí. Nejsilnější vládní hnutí ANO pro jistotu doposud žádný program nezveřejnilo. Druhý koaliční partner ČSSD a tichý podporovatel koalice KSČM sice v duchu levicové politiky navrhují progresivní zdanění příjmů a také různé sektorové daně, tyto kroky však stěží přinesou více než několik desítek miliard korun a z hlediska konsolidace rozpočtů nic moc neřeší.

A o moc lépe si nestojí ani dvě opoziční koalice. Spolu už při představování programu slíbilo, že daně zvyšovat nebude. V programu má navíc uvedeno, že zavede odečitatelné výdaje na sociální služby a sníží DPH na ekologické výrobky. U sociálního pojištění chce Spolu snížení sazby o 2 procentní body na straně zaměstnavatelů a také snížit odvody za částečné úvazky. Navíc by Spolu rádo zavedlo daňové prázdniny pro rodiny, které čerpají rodičovský příspěvek nebo mají tři a více dětí, a také možnost odečíst si z daní platby za pečovatelské služby (do určitého limitu).

Jak spočítal sociolog Daniel Prokop, pokud by se program Spolu naplnil, znamenalo by to zvýšení deficitu o dalších 250 miliard korun. Úsměvně tak působí další slib Spolu, že odpovědné rozpočty zakotví do Ústavy, jelikož nechtějí dětem odkázat dluhy.

Piráti a STAN sice v programu opatrně připouští, že se určité daně budou zvyšovat (například majetkové) a některé nové zavádět (digitální daň), ale ani oni nepřekračují populistický stín a nenabízí žádné alespoň kontury daňové reformy. Vše navíc okořeněné obecnými sliby, že přímé daně nezmění tak, aby se většině lidi žijícím ve vlastním zvýšily. Zároveň navrhují podobně jako Spolu selektivní snížení zdanění, a to pro ty, kteří pracují na zkrácené úvazky.

Psali jsme: Jaké změny plánují strany a koalice v daních? Prošli jsme volební programy

Úplnou programovou vyprázdněnost ohledně daní pak nabízí hnutí SPD a Přísaha, která tuto problematiku jen odbývají jedním obecným nicneříkajícím odstavcem, že připraví daňovou reformu, aby zjednodušila a zefektivnila daňový systém.

Ačkoli si (snad) většina politických subjektů uvědomuje, že zvyšování daní bude po volbách nutností, v programech se této nepříjemné realitě vyhýbají jako čert kříži. Ať už ale budete volit kohokoli, buďte si jistí, že sliby o nezvyšování daní padnou mezi prvními.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).