Hlavní navigace

Děláte dvanáctky? Maximální délka noční směny je 8 hodin

7. 9. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Zaměstnanci pracující v noci mají nárok na příplatky a někteří musí absolvovat speciální pracovnělékařské prohlídky a je omezena i délka směny.

Byť to nemusí být na první pohled zřejmé, pojmy práce v noci a zaměstnanci pracující v noci nejsou totožné. 

Právě toto rozlišení je důležité např. z hlediska povinnosti absolvovat pracovnělékařskou prohlídku. Zaměstnavatel také musí pamatovat na ustanovení § 94 zákoníku práce. Pracoviště, kde zaměstnanci v noci pracují, má být vybaveno prostředky pro poskytnutí první pomoci, včetně prostředků k přivolání rychlé lékařské pomoci. Dále musí být pro zaměstnance zajištěno přiměřené sociální zajištění, zejména je tím myšlena možnost občerstvení (kuchyňka, mikrovlnka atd.).

Práce v noci se však netýká mladistvých zaměstnanců (s určitými výjimkami). V případě těhotných zaměstnankyní, matek kojících a matek do devíti měsíců po porodu, záleží na jejich rozhodnutí. Mají právo na přeřazení na denní práci.

Co se dozvíte v článku
  1. Práce v noci a zaměstnanec pracující v noci není totéž
  2. Příplatek za noční práci
  3. Evidence odpracované doby
  4. Zaměstnanec pracující v noci
  5. Délka směny zaměstnance pracujícího v noci

Práce v noci a zaměstnanec pracující v noci není totéž

V ustanovení § 78 odst. 1 písmenko j) zákoníku práce se píše, že noční prací je práce konaná v noční době: Noční dobou se rozumí doba mezi 22. a 6. hodinou. Podle následujícího ustanovení, tedy písmena k), je zaměstnancem pracujícím v noci zaměstnanec, který odpracuje během noční doby nejméně 3 hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích v průměru alespoň jednou týdně v období uvedeném v § 94 odst. 1 zákoníku práce. 

Příplatek za noční práci

V souladu s § 116 zákoníku práce přísluší zaměstnanci dosažená mzda a příplatek nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Je však možné sjednat jinou minimální výši a způsob určení příplatku, například v pevné korunové výši. Jiný způsob by tedy měl být sjednán (dohodnut individuální či kolektivní smlouvou). Je otázkou, zda je možné jiný způsob příplatku stanovit vnitřním předpisem. Všeobecně je zastáván právní názor, že je možné stanovit jinou výši příplatku i interním předpisem, avšak u jednotlivého zaměstnance nesmí činit méně než 10 % jeho průměrného výdělku (odchýlení se pouze ve prospěch zaměstnance).

Nárok na příplatek za noční práci mají jak zaměstnanci odměňovaní mzdou, tak zaměstnanci odměňovaní platem. Jde o dvě speciální ustanovení zákoníku práce, a to:

  • ustanovení § 109 odst. 1 zákoníku práce: Za vykonanou práci přísluší zaměstnanci mzda, plat nebo odměna z dohody za podmínek stanovených tímto zákonem, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak.
  • ustanovení §141 zákoníku práce: Mzda, plat a jejich jednotlivé složky stanovené, sjednané nebo určené za hodinu práce přísluší zaměstnanci i za zlomky hodin, které odpracoval v období, za které se mzda nebo plat poskytuje.

Pokud zaměstnanec vykonává práci v době mezi 22. hodinou večerní a 6. hodinou ranní, přísluší mu vždy příplatek za noční práci. A to za každou dobu vykonané noční práce (i za zlomky hodin). Jde samozřejmě o dobu, kdy je zaměstnanec připraven k výkonu práce, nikoli příchod na pracoviště, převlékání apod. Popisovali jsme v článku: S jakým časovým předstihem se musí zaměstnanec dostavit na směnu?

Evidence odpracované doby

Zaměstnavatel musí dobu práce v noci pečlivě evidovat. Podle § 96 zákoníku práce je totiž povinen vést u jednotlivých zaměstnanců evidenci s vyznačením začátku a konce

  • a) odpracované směny, práce přesčas, noční práce, doby v době pracovní pohotovosti
  • b) pracovní pohotovosti, kterou zaměstnanec držel.

Na žádost zaměstnance musí zaměstnavatel umožnit zaměstnanci nahlédnout do jeho účtu pracovní doby nebo evidence pracovní doby a do jeho účtu mzdy a pořizovat si z nich výpisy, popřípadě stejnopisy na náklady zaměstnavatele.

Zaměstnanec pracující v noci

Zaměstnanci pracující v noci jsou zaměstnanci, kteří během noční doby odpracují nejméně tři hodiny ze své pracovní doby v rámci 24 hodin po sobě jdoucích, v průměru alespoň jednou týdně v období 26 týdnů. Pro zjištění naplnění této definice lze sečíst hodiny práce v noci podle harmonogramu směn (ne veškerou práci v noční době, sčítají se jen celky trvající alespoň 3 hodiny, včetně případné přesčasové práce v noci) a dělit číslem 26.

Logicky tuto definici nenaplní zaměstnanci pracující v noci pouze hodinu či půlhodinu denně. Budou mít nárok na příplatek za práci v noci, ale mezi zaměstnance pravidelně pracující v noci se řadit nebudou. Zjištění, zda jde o zaměstnance pracujícího v noci, je důležité zejména s ohledem na pracovnělékařské prohlídky. Prohlídku k posouzení zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání k práci v noci hradí dle zákoníku práce vždy zaměstnavatel. Stejně tak prohlídky v průběhu zaměstnání. Periodicita prohlídek zaměstnanců pracujících v noci je dle přílohy k prováděcí vyhlášce o pracovnělékařských službách stanovena jednou za 2 roky.

skoleni_15_4

Délka směny zaměstnance pracujícího v noci

Zákonem je omezena délka směny zaměstnance pracujícího v noci. Nesmí překročit 8 hodin v rámci 24 hodin po sobě jdoucích. Zákon však dále říká, že jestliže to není z provozních důvodů možné, musí zaměstnavatel rozvrhnout týdenní pracovní dobu tak, aby průměrná délka směny nepřekročila 8 hodin v období nejdéle 26 týdnů po sobě jdoucích. Což umožní zaměstnancům pracovat např. ve 12hodinových směnách. Při zjištění splnění této podmínky se vychází z pětidenního týdne. Výsledná průměrná délka směny nesmí být vyšší než 8 hodin.

Výpočet: (stanovená týdenní pracovní doba za 26 týdnů/26) x 5

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).