Hlavní navigace

Divadelnice propadla vůním. Připravuje je do kanceláří i pro Jaroslava Duška

18. 3. 2019
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed
Inspirovala se renesancí i hlubinnou psychologií. Propojila umění, krásu a vůně, které také mohou pomoci sladit firmě týmy. Říká přitom, že je průvodkyní duše.

Kořeny má v divadle, stále také vytváří repliky historických kostýmů. Start podnikání přitom přirovnává k průchodu podsvětím, který prověřil její trpělivost.

Od divadla k Arše vůní

Kateřina Melenová pochází z divadelnického prostředí. Věnovala se umění, jako režisérka a dramaturgyně, hlavně divadlu. Má za sebou i kariéru manažerky v kultuře. Stále organizuje různé akce a je expertkou na provoz divadelních budov. Dostala se i k rekonstrukci barokních divadelních kostýmů. Odjakživa však milovala i vůně. Dnes při setkání ve své pražské Arše vůní tvrdí, že je její profesí léčba duše. Věnuje se totiž psychologickému působení vůní a zkoumá jejich terapeutický potenciál. Tolik nepřekvapí, že ji v tom inspiruje renesanční filosof, lékař a humanista Marsilio Ficino. I její profesní rozptyl je totiž trochu renesanční a rozvíjí se, jak říká, organicky.

Nejprve se však Kateřina vrací k tomu, jak svůj dávný zájem o vůně nakonec relativně nedávno překlopila v podnikání. Když jsem ještě na škole, při studiu Divadelní akademie múzických umění v Praze, někde získala bony, šla jsem si do Tuzexu spíš koupit vůni než texasky. Měla jsem hezkou sbírku parfémů, za kterou jsem utratila hodně peněz, vzpomíná. Když se mnohem později, při manažerské práci pro Evropské hlavní město kultury Plzeň 2015, cítila unavená, šla na kurz vůní. A to byl iniciační moment, upozorňuje.

Pro Plzeň 2015 autorsky připravila koncepci festivalu 9 týdnů baroka. Heslem bylo zažít baroko všemi smysly. Na barokní slavnosti se nám přitom podařilo vůněmi naladit publikum na jednu vlnu. Řekla jsem si, že tohle mě zajímá. Vždyť každá kultura v historii s přírodními vůněmi pracovala. A my jsme zakletí v syntetických vůních, vysvětluje. Po Plzni 2015 už moc neměla kam kariérně růst. Ucházet se o vedení nějaké instituce nechtěla. Na vlastní pěst tedy začala ještě víc a do hloubky studovat vůně, jejich historii i působení.

Grant nakopl, reference pomohly

Nakonec odešla z kultury a pustila se s vůněmi do podnikání. Před rokem sebrala odvahu a rozhodla se požádat o grant na sociální podnikání. Byl to směr, který je jí blízký. Finanční podpora sice zatím nedopadla, ale žádost byla podmíněná existencí prostoru, který našla na strategickém místě u karlínského Negrelliho viaduktu. Otevřela Archu vůní, což je galerie, dílna i místo pro setkávání a semináře, a věnuje se tu vůním do interiérů. Jak objasňuje, našla si svou niku někde mezi aromaterapií a parfumérským uměním. Pracuji s tím, že duše se léčí a sytí krásou. Tedy s myšlenkou, kterou už v renesanci rozvíjel Marsilio Ficino. Vůně jsou pro mne krása v kapkách, říká Kateřina.

Barokní kostýmy a renesanční pomander

Ve svém ateliéru v jižních Čechách se Kateřina Melenová věnuje také rekonstrukci historických oděvů. Měla na starosti i nové repliky barokních kostýmů pro zámek v Duchcově. Vůně a drahé látky totiž šly vždycky ruku v ruce, připomíná spojitost.

Skrze rekonstrukci kostýmů se také s vůněmi dostala ke spolupráci s Národním památkovým ústavem a na výstavu portrétů renesanční šlechty ve Šternberském paláci v Praze. Pro výstavu zrekonstruovala renesanční pomander neboli vonný šperk.

Musela jsem zkoumat staré receptury vůní v historických knihách. U mnoha vůní už ani neidentifikujete, o co přesně šlo. Musíte využívat i náhražky, třeba za tehdy pravé pižmo. Potřebujete poměrně nákladné suroviny, třeba oud, což je jeden z nejdražších esenciálních olejů na světě, dává nahlédnout do své alchymistické dílny.

Když se vůním začala věnovat vážně jako své další profesi, překvapilo ji, jak těžké najednou je dělat něco skutečně svého. V umění jsem vždycky sloužila. Projekty, na nichž jsem pracovala, jsem dělala pro někoho. Pokaždé mě někdo oslovil, dal mi úkol a já se do něj položila. A najednou jsem žádné zadání neměla. Nemám ani žádnou oponenturu, na níž jsem byla zvyklá, která se mi sice občas nelíbila, ale zároveň byla dobrá, porovnává.

Rozjezd vlastního projektu tak popisuje jako průchod podsvětím, kde se musela potkat se všemi svými stíny. Prozrazuje, že také otestovala svou trpělivost, protože věci prostě často nejdou v podnikání hned a je třeba počkat. Do podnikání také investovala dědictví a vzala si úvěr. Takže teď už to musí fungovat. Pokud by podpora sociálního podnikání přeci jen ještě dopadla dobře, budu za to moc ráda. Umožní mi to další rozvoj toho, co už jsem nastartovala, popisuje.

Přečtěte si také o tom, jak Tomáše Hroudu v podnikání posunul podnikatelský akcelerátor, a to v článku Tomáš zůstal se synem doma, aby měl čas podnikat. Ručně vyrábí krásné mašinky.

V době, kdy začala podnikat, ji v Praze navíc v kontextu vůní nikdo neznal. Pro své bývalé spolužáky z uměleckého prostředí, a nikoho jiného v Praze neznala, byla exot, líčí své začátky. Asi takový, jako když další jejich spolužačka začala jezdit s tirákem. Musela pracovat na tom, aby si vybudovala klientelu a komunitu lidí, kteří se o její práci zajímají. I u toho zjistila, že to nejde hned. Postupně jí ale pomohla šeptanda a osobní reference. Pak si lidé o tom, co dělám, mezi sebou řekli a počet zájemců o mé služby už roste geometrickou řadou, vysvětluje.

Pročichat se k vlastní kompozici

Kateřina připomíná, že čich je první smysl, který se u člověka rozvíjí, a také poslední, který při jeho smrti odchází. Tvrdí, že vůně jsou individuální záležitost a každému voní něco jiného. Proto také vyrábí vonné kompozice do interiérů jenom na míru a klienty uvádí do světa vůní při individuálních setkáních (někdy také pořádá speciální semináře). Klientky a klienti, kteří k ní přijdou, si přitom vůně míchají sami a řídí se při tom jen svým nosem. Proto nemám lahvičky s vůněmi popsané. Klienti by pak šli po informacích, nikoliv po vůni samotné, ukazuje očíslované sady lahviček, které jsou rozdělené do tří skupin – základ, srdce a hlava. Tedy do struktury, v níž se vůně komponují.

PŘÍBĚHY PODNIKATELŮ

Jak se podniká v Česku? Sledujeme příběhy těch, kteří se to rozhodli zkusit.

Aneta Adamčíková při práci (běžně je dílna z hygienických důvodů bez zeleně).

Lidé k ní totiž chodí především kvůli vonnému zážitku. K tomu slouží vonný minilab třinácti vůní. Kdo chce větší zážitek, vyzkouší 39 vůní. Nos klienta bere Kateřina jako jedinou autoritu, která rozhoduje. Až nakonec si každý může přečíst i to, co jednotlivé vůně, jež si po čichu vybral, znamenají nebo co léčí. Nakonec klientům pomůžu dodělat celou kompozici. Odnesou si domů lahvičku své vlastní vůně do interiéru, složenou z čistého lihu a esenciálních olejů, dodává Kateřina, která poskytuje také osobní Aromakód, a to jako ucelenou arteterapeutickou službu. Kombinuje při ní svou znalost vůní, svou uměleckou praxi a studium hlubinné psychologie Carla Gustava Junga.

Včelí vůně pro galerii i divadlo

Kromě individuální klientely zároveň pracuje i na větších zakázkách. Firmám pomáhá hledat jejich Aromakód, což je teambuilding přes čich. Výsledná vůně pak může harmonizovat a sladit týmy. Dlouhodobě také provoňuje galerii Sladovna v Písku. Vůně totiž nejen voní, ale jsou i antibakteriální a antivirotické, takže likvidují choroboplodné zárodky v dobách respiračních onemocnění, což je výhoda. Pro každou výstavu tu připravuji novou vůni, naposledy včelí, vypráví. A včelí vůni shodou okolností nedávno míchala také pro nové divadelní představení Jaroslava Duška.

Na rozdíl od umělých vůní, které se běžně linou z klimatizačních jednotek nebo difuzérů, dokáže takové vůně připravit z čistě přírodních esenciálních olejů. Oživuje vůní památky, spolupracuje s domy, kde pečují o seniory, s hospici, se školami nebo s firmami či restauracemi. Mám recepturu na manažerský aromasprej, který se jmenuje Dobrá dohoda a je možné si s ním upravit jednací místnost. Kdo vůni ucítí, je naladěný na vstřícné jednání. Sprej Čistá mysl je zase na posílení paměti a soustředění, poukazuje na příklady, jak lze vůně designovat na konkrétní cíle.

Jak vytvořit portfolio slasti

Jak Kateřina připomíná, vůně také vytváří v člověku pocit slasti. To léčí deprivovanou duši, které ve městě chybí vůně a vnímá spíš všudypřítomný smrad, dodává s tím, že různorodě pozitivní vliv vůní na člověka prokazují i vědecké studie. Na dalším průzkumu vůní ostatně také s otevřenými vědci spolupracuje. Dál se chce věnovat i osvětě v oblasti krásy a vůní. I vnímání krásy je individuální. Někdo se rád dívá na staré obrazy, jiný je rád v přírodě. Každý by si měl udělat portfolio své vlastní slasti a radosti, kam mohou patřit i vůně, doporučuje.

skoleni_15_4

Nejlepší zpětná vazba přitom pro Kateřinu je, když vůně klientům pomohou vyřešit nějakou složitější situaci, v níž se nacházejí. Baví ji momenty, kdy si klient nebo klientka najdou svou vůni, bez níž už nechtějí z „čichového průzkumu“ odejít. To jsou chvíle, pro něž tuhle práci dělám, dodává.

Seznamte se také s tím, jak s vůněmi podniká Marie Noe, majitelka Voňavé lékárny v pražských Holešovicích:

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).