Hlavní navigace

Dlouhodobé ošetřovné zůstalo v krizi bez povšimnutí. A s ním lidé, jichž se týká

30. 3. 2021
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ošetřovné se v době pandemie změnilo, aby víc odpovídalo náročné situaci. Dlouhodobé ošetřovné zůstalo beze změn. A s ním také lidé, více ženy, kterých se týká.

Fakt, že tím, kdo ve větší míře pečuje o své blízké, jsou ženy, platí i v případě dlouhodobého ošetřovného. Tedy u dávky z nemocenského pojištění, která v Česku existuje od června 2018.

Dlouhodobě pečují ve větší míře ženy

Vloni podle statistiky vyplatila Česká správa sociálního zabezpečení dlouhodobé ošetřovné celkem v 12 384 dávkách, to znamená, že měsíčně dlouhodobé ošetřovné v minulém, pandemickém, roce pobíralo průměrně 1032 lidí. Z toho za rok směřovalo celkem 9672 výplat k ženám a 2712 výplat k mužům.

Meziročně se počet lidí pobírajících dlouhodobé ošetřovné zvyšuje, ale i tak poměrně pomalu a zůstává na nízkých hodnotách. Nárůst byl zejména po zavedení dávky během roku 2018 a 2019, v roce 2020 již velmi mírný, komentuje situaci Petr Wija, ředitel a předseda správní rady Institutu pro sociální politiku a výzkum. Tedy neziskovky, která se věnuje kultivaci odborné a veřejné diskuse o významných tématech sociální politiky.

Dávka má přísné podmínky a řadu omezení

Pro připomenutí: Dlouhodobé ošetřovné je dávkou nemocenského pojištění. Umožňuje zůstat doma v situaci, kdy lidé přechodně pečují o člena rodiny, u kterého ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči (zpravidla nemocnice) rozhodl, že jeho zdravotní stav potřebuje po propuštění z hospitalizace domácí celodenní péči. Pečujícími v takovém případě mohou být například příbuzní, druh nebo družka apod.

Podmínky pro přiznání dávky jsou stanovené přísně. Základní podmínkou je účast na nemocenském pojištění. Současně musí být u ošetřované osoby splněna podmínka hospitalizace, která trvala minimálně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů. Zdravotní stav ošetřované osoby po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí musí nezbytně vyžadovat dlouhodobou péči dalších alespoň 30 kalendářních dnů. Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče vystaví lékař či lékařka v den propuštění z hospitalizace, později ho už není možné vydat. Výše dlouhodobého ošetřovného je 60 % redukovaného denního vyměřovacího základu za kalendářní den a čerpat ho lze maximálně 90 dnů. U zaměstnankyň a zaměstnanců má zaměstnavatel povinnost poskytnout pracovní volno bez náhrady mzdy, pokud neprokáže, že mu v tom brání vážné provozní důvody.

Důvody zamítnutí žádosti, tedy to, proč některé žadatelky a někteří žadatelé na dlouhodobé ošetřovné nedosáhnou, přitom Česká správa sociálního zabezpečení nesleduje. Obecně však upozorňuje žadatele hlavně právě na to, aby rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče bylo vydáno včas, což znamená v den propuštění ošetřované osoby do domácí péče.

Apelům nikdo nenaslouchá

Zatímco u krátkodobého ošetřovného došlo v loňském roce k úpravám, které zohlednily probíhající pandemii koronaviru a komplikovanou situaci mnohých pečujících, dlouhodobé ošetřovné zůstává celou dobu beze změny a nepovšimnuto. A to i přes apely organizací, které se zabývají tématem sladění péče a práce. Pavel Štern z platformy Byznys pro společnost, který zde řídí program Starám se a pracuji pro podporu neformálně pečujících osob na trhu práce, informuje, že návrh na úpravu i u dlouhodobého ošetřovného i oni opakovaně zasílali na různá místa již od dubna 2020 – například poslancům.

Upozorňovali na potřebu zvýšit redukovaný denní vyměřovací základ za kalendářní den na 80 % a zasazovali se o možnost čerpat dlouhodobé ošetřovné rychle a flexibilně i jen na základě čestného prohlášení či potvrzení od praktického nebo ošetřujícího lékaře, a to minimálně v době mimořádných opatření a nouzového stavu. Nikdo však téma nereflektoval a nedošlo ani ke zvýšení vyplácené částky, ani ke zjednodušení procedury a podmínek nároku. Nerozumím tomu, proč je toto téma opakovaně opomenuto. Lidem, kteří chodí do práce a současně pečují o své blízké, by to nesmírně pomohlo. Případů v naší poradně pro pečující, kdy má někdo v domácí péči například rodiče v terminálním stádiu rakoviny, jsme teď měli v poslední době několik. Byli to lidé, kteří nedosáhli na dlouhodobé ošetřovné a situaci chtěli řešit vypovědí ze zaměstnání, popisuje nynější situaci.

Tip na titulku - content - témata

Jaroslava Sladká z tiskového oddělení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) k tématu naproti tomu uvádí, že ministerstvo nemá žádné poznatky o tom, že by některé organizace pomáhající pečujícím uplatnily u MPSV požadavek žádat v době pandemie možnost čerpat flexibilně dlouhodobé ošetřovné, a to třeba jen na základě čestného prohlášení / potvrzení praktika. Nebylo by to v souladu s aktuálně platnou právní úpravou a do jisté míry ani s účelem dávky. Proto takové řešení není možné, a to ani v době pandemie. Pokud by k takovému postupu mělo dojít, bylo by nutné novelizovat zákon o nemocenském pojištění.

V Poslanecké sněmovně změna leží přes rok

Jeden návrh na úpravu dlouhodobého ošetřovného již přitom v Poslanecké sněmovně leží více než rok. V prosinci 2019 předložili poslanci a poslankyně ve Sněmovně návrh změny zákona číslo 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, a některých dalších zákonů. Jednou z oblastí, kterých se navrhovaná novela týká, je právě dlouhodobé ošetřovné, a to vedle ošetřovného a otcovské.

U dlouhodobého ošetřovného novela usiluje mj. o:

  • zkrácení doby pobytu v zařízení lůžkové péče jako podmínky nároku na dávku ze 7 na 4 kalendářní dny (neboť průměrná délka hospitalizace se podle předkládací zprávy obecně snižuje a doba sedmi dnů tak je neúměrně dlouhá),
  • zavedení možnosti požádat o vydání rozhodnutí o vzniku potřeby dlouhodobé péče do 15 dnů po skončení hospitalizace (nyní je třeba o dávku žádat v den propuštění ošetřované osoby z nemocnice)
  • a o zrušení podmínky hospitalizace pro poskytnutí dlouhodobého ošetřovného v případě péče o osoby v inkurabilním stavu (jde například o lidi v domácí hospicové péči, kteří z logiky věci nejsou po hospitalizaci, neboť se o ně stará lékař v domácím prostředí a nyní na dávku jejich pečující nedosáhnou vůbec). Tím se odstraní dosavadní znevýhodnění těch ošetřovaných osob, které nebyly pro svůj vážný zdravotní stav hospitalizovány, zdůvodňují předkladatelky a předkladatelé novely.

Poté, co návrh projednala vláda s neutrálním stanoviskem, čeká již od ledna loňského roku na projednání v Poslanecké sněmovně. Neprojednaný návrh však zatím jen putuje od schůze ke schůzi.

Praxe vypadá jinak, než jaká je právní úprava

Ani taková úprava, pokud by změna nakonec prošla, však podle lidí z praxe není dostačující a nepovede k tomu, aby bylo pro zaměstnané nebo podnikající neformálně pečující dlouhodobé ošetřovné široce dostupnou možností. A to nejen nyní, ve složitých koronavirových časech, ale i do budoucna.

Pavel Štern shrnuje: Zkrácení hospitalizace na čtyři dny nestačí. V praxi se ukazuje, že hospitalizace je zásadní překážkou k tomu, aby lidé v situaci neformální péče mohli dlouhodobé ošetřovné čerpat. Neformální péče prostě nezačíná týdenní hospitalizací v nemocnici a procedurou, jak ji předepisuje stávající právní úprava, uvádí. Potvrzují to podle něj jak zkušenosti neformálně pečujících, tak zaměstnavatelů. Ideální by podle něj bylo podmínku hospitalizace zcela zrušit a nahradit ji například čestným prohlášením, že dotyčný člověk neformálně pečuje o osobu blízkou, či potvrzením od lékaře, že osoba blízká vyžaduje neformální péči.

Stát by měl podpořit také zaměstnavatele

Druhá zásadní připomínka směřuje na oprávnění zaměstnavatele nesouhlasit s dlouhodobým ošetřováním v situaci, kdy tomu brání vážné provozní důvody. Toto ustanovení by zcela určitě zasloužilo promyšlenější úpravu, než je ta stávající, která spíše vytváří zmatky. Stát by měl zaměstnavatele motivovat a podporovat, aby tématu neformální péče věnovali pozornost v oblasti své personální a HR politiky a souvisejících benefitů, upozorňuje Pavel Štern.

Podpora neformálně pečujících by proto podle něj měla být koncipována i jako podpora pro zaměstnavatele. Protože je to způsob, jak si ve svých řadách mohou udržet kvalifikované lidi, kteří se ocitli v náročné životní situaci. Jinak může hrozit, že v důsledku takové situace mohou zaměstnance ztratit, varuje.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).