Je nejvyšší čas na včasné podání daňového přiznání. I po termínu lze přiznání bez sankcí podat. Čtěte kdo musí, kdo může a pro koho bude podání výhodné.
Přiznání a roční zúčtování daně
Zaměstnanci mohli požádat svého posledního zaměstnavatele (plátce mzdy) o vyúčtování daňové povinnosti za rok 2014, tedy o takzvané roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění. Museli tak učinit nejpozději v pondělí 16. února 2015. V této lhůtě rovněž mohli dodatečně podepsat Prohlášení k dani (růžový tiskopis). V takovém případě by zaměstnavatel při zúčtování daní přihlédnul i k měsícům, v nichž Prohlášení podepsáno nebylo. Ovšem nesmělo být současně podepsáno pro jiného plátce.
Ne všichni této možnosti využili. Z nejrůznějších důvodů. Kupříkladu sami podávali daňové přiznání kvůli možnosti zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní nebo jednoduše o roční zúčtování žádat nemohli, protože nebyla splněna některá z podmínek ustanovení § 38g zákona o daních z příjmů.
Na základě tohoto ustanovení může o roční zúčtování žádat zaměstnanec, pokud:
- není povinen podat přiznání k dani z příjmů fyzických osob,
- kromě mzdy od jednoho nebo více plátců postupně neměl v uplynulém roce jiné zdanitelné příjmy podle § 7–10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6000 korun,
- pobíral zdanitelné příjmy (kromě příjmů zdanitelných srážkovou daní) pouze od jednoho plátce nebo od více plátců postupně (jména plátců, tj. předchozích zaměstnavatelů v tiskopisu Prohlášení uvede).
Čtěte také: Kdy se nemusí u nahodilých příjmů podávat daňové přiznání?
Příjmy pobírané současně
Daňové přiznání nemusí podávat poplatník s příjmy ze závislé činnosti pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně. Podmínkou je, že podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období Prohlášení (s výjimkou příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň srážkovou daní) a nemá jiné příjmy zdaňované podle § 7–10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6000 Kč.
U souběžných příjmů zdaňovaných zálohovou daní totiž poplatník nemohl Podepsat prohlášení k dani. To lze ve stejném období, tj. v kalendářním měsíci pouze pro jednoho plátce. Za této situace je nutno podat daňové přiznání. Mohlo se jednat o nejrůznější přivýdělky při zaměstnání, kupříkladu dohoda o pracovní činnosti, odměna zastupitelů, odměna člena volební komise, odměna pěstouna, ale i takzvané úrazové renty od pojišťovny (pracovní úrazy a nemoci z povolání) apod.
Čtěte více: „Posezení“ u volební komise přinese mnohým povinnost podat daňové přiznání
Příjmy zdaněné srážkovou daní
Poslední den na podání daňového přiznání.
Poprvé za zdaňovací období roku 2014 lze zahrnout do daňového přiznání i příjmy zdaněné srážkovou daní a započítat je na celkovou daňovou povinnost. Jedná se o možnost, nikoliv povinnost. Ovšem ten, kdo tak neučiní, se leckdy připraví o příjemné přilepšení rodinného rozpočtu formou přeplatku na dani. Někdy se vrátí i celá zaplacená daň. Vlivem uplatnění slev na dani a nezdanitelných částí základu daně bude výsledkem zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní v daňovém přiznání v řadě případů přeplatek. O ten si poplatník jednoduše požádá v poslední části daňového přiznání. Jen se rozhodne, zda hodlá přeplatek zaslat na bankovní účet nebo poštovní složenkou na uvedenou adresu. Příjmy zdaněné srážkovou daní lze zahrnout do daňového přiznání. Uvedou se spolu s ostatními příjmy ze závislé činnosti na řádek 31 a sražená daň na řádek 87a daňového přiznání.
Za účelem zahrnutí příjmů zdaněných srážkovou daní si musí od zaměstnavatele vyžádat Potvrzení o zdanitelných příjmech. Zaměstnavatel toto potvrzení vydá do 10 dnů od žádosti zaměstnance. Stále ještě lze této možnosti využít, a to i v situaci, kdy již bylo roční zúčtování zaměstnavatelem provedeno. V Potvrzení o zdanitelných příjmech se pro tento účel uvádí zda a s jakým výsledkem zaměstnavatel roční zúčtování provedl.
Čtěte také: Zahrňte si srážkovou daň do přiznání. Můžete na tom vydělat
U slev na dani a nezdanitelných částí základu daně dochází každoročně k mírným úpravám. V roce 2014 je možné uplatnit následující slevy na dani:
- Základní slevu na poplatníka
- Slevu na manželku (manžela) žijící s poplatníkem ve společné domácnosti
- Slevu z titulu pobírání invalidního důchodu
- Slevu držitele průkazu ZTP/P
- Slevu pro studenta
- Slevu za umístění dítěte (nově od roku 2014)
- Daňové zvýhodnění na vyživované dítě
Dále nezdanitelné části základu daně:
- bezúplatná plnění (dříve dary)
- úroky z hypotečního nebo obdobného úvěru,
- pojistné na penzijní připojištění,
- pojistné na soukromé životní pojištění,
- členské odborové příspěvky,
- příspěvek na úhradu dalšího vzdělávání.
Čtěte srovnání slev a nezdanitelných částí základu daně v letech 2014 a 2015
Daňové přiznání
Daňové přiznání i případná úhrada doplatku musí být vyřízena nejpozději 1. dubna 2015. To platí pro ty, kteří si přiznání zpracovávají a předkládají sami. Kdo využije služeb daňového poradce, má ještě čas. Plná moc ke zpracování a podání daňového přiznání musí být uložena u správce daně nejpozději dne 1. dubna. Uložena znamená doručena, ne odeslána.
Přiznání je možné podat prostřednictvím poštovního doručovatele (rozhoduje razítko na obálce), osobním podáním u správce daně nebo elektronickou cestou. Pokud je přiznání doručeno se zpožděním větším než 5 pracovních dní, vyměří finanční úřad pokutu. V praxi to znamená, že přiznání k dani z příjmů doručené správci daně po 1.dubnu je sice podáno se zpožděním, ale pokuta ještě do 9. dubna 2015 nehrozí.
Ve stejné lhůtě je nutné uhradit případný doplatek na dani. Platba daně má být připsána na účet příslušného správce daně nebo složena v hotovosti v pokladně. Úrok za pozdní platbu opět vzniká až pátým pracovním dnem po dni splatnosti. Vztahuje se tedy až na platby připsané od 9. dubnu 2015.
