Do Česka brzy dorazí beta program TikTok Shopu. Bude to hit, říká influencer Gorčík

Jak se na příchod tohoto prodejního kanálu připravit, v čem dnes tkví síla influencerů a jak algoritmy mění vnímání loajální komunity? O tom všem jsme hovořili s Tomášem Gorčíkem.

Od patnáctiletého stydlína k influencerovi na plný úvazek

Jste úspěšný tiktoker a zároveň vedete agenturu ShortLabs. Jak vám osobní zkušenost s tvorbou pomáhá při strategickém poradenství pro firemní klienty?

Tvořit jsem začal v roce 2020, kdy mi bylo patnáct let. Agenturu jsem založil hned po dovršení osmnácti. Zkušenosti, které jsem nabral díky vlastní tvorbě, jsem mohl přímo přenést do práce pro klienty. Věděl jsem, jak se v prostředí sociálních sítí pohybovat a jak videa koncipovat tak, aby odpovídala identitě značky a zároveň byla atraktivní pro publikum. V posledním půlroce až roce jsem však tyto agenturní záležitosti upozadil a přesunul se na plný úvazek k dráze influencera.

To znamená, že se nyní soustředíte výhradně na vlastní tvorbu?

Ano, přesně tak.

Když porovnám vaše videa z roku 2021 s těmi současnými, je vidět obrovský posun. Zpočátku jste působil stydlivě, dnes z vás vyzařuje velké sebevědomí a elán. Co se za ty roky změnilo?

Z velké části je to dáno tím, že jsem dospěl. Když jsem začínal, bylo mi patnáct, dnes je mi jednadvacet. Za tu dobu jsem natočil stovky dalších videí a strávil nad tím tisíce hodin. Je to zkrátka o praxi a o nutnosti přizpůsobit se tomu, aby byl obsah pro publikum stále atraktivní. Kdybych videa natáčel stejným stylem jako tehdy, současných výsledků bych nedosáhl.

Jak dlouho vám trvalo, než vás tvorba začala plně živit? A pokud by někdo začínal dnes od nuly, bude to mít těžší, nebo snazší?

Pokud člověk začíná bez jakýchkoli zkušeností a neví, jak pracovat s obsahem a publikem, bude mu to trvat déle. Na druhou stranu jsou dnes firmy a agentury na vyhledávání nových tváří mnohem více zvyklé. Pokud má začínající tvůrce k dispozici někoho s patřičným know-how, případně obětuje čas vzdělávání z kurzů či YouTube videí, dokáže se sociálními sítěmi v Česku bez problémů uživit do půl roku.

V mém případě to bylo specifické tím, že jsem začal v patnácti letech. Reálně jsem se tím začal živit až v osmnácti, kdy jsem si mohl založit živnost, což trvalo tři roky. Pokud započítám i agenturu, v oboru se kompletně pohybuji od sedmnácti let. Čistým influencingem se však živím přibližně poslední dva roky.

Působíte primárně na TikToku, nebo využíváte i jiné platformy?

Snažím se být aktivní všude. Věřím, že je důležité nesázet vše na jednoho koně. Kdyby vám platformu, na které máte celou svou základnu, jedním kliknutím smazali, přišli byste v ten moment o všechno. Proto působím na TikToku, Instagramu, YouTube i Facebooku.

Pětiminutové video o serverech nikoho nezajímá. Klíčem k úspěchu je rychlý infotainment

Váš účet se zaměřuje na technologie, hardware a software. TikTok je přitom specifický tím, že přináší hlavně zábavu, tanec nebo vaření. Jak může seriózní obsah na této síti uspět?

I přesto, že jde primárně o zábavní síť, lidé se rádi dozvědí něco nového. Klíčem je správný formát. Kdyby moje video mělo pět minut a detailně jsem v něm popisoval fungování AI serverů, nikoho by to nezajímalo a algoritmus by ho potlačil. Pokud je ale video postavené tak, že trvá od pětadvaceti sekund do jedné minuty, dokážu do něj vložit dostatek zajímavých informací, které jsou podané zábavně a pochopí je i lidé, kteří se o technologie do hloubky nezajímají.

Jde tedy o takzvaný infotainment, tedy předávání zhutněných, ale snadno pochopitelných informací?

Ano, přesně tak.

Dříve byl hlavním měřítkem úspěchu počet sledujících, dnes díky algoritmickému doporučování rozhodují spíše zhlédnutí. Jak se na tento rozdíl dívají firmy? Co je pro ně důležitější?

Počet sledujících má pro firmy stále velkou váhu. Kdybych si založil nový profil a měl na něm sto videí s velmi vysokými dosahy, ale účet by zůstal zaseknutý na 5 000 sledujících, nebyl bych pro firmy tak atraktivní jako tvůrce s průměrnými dosahy, jehož profil ale díky výzvám k akci vyrostl na 10 až 20 000 sledujících. Vyšší počet sledujících ukazuje loajální komunitu, která se vrací. Firmy potřebují vidět, že nezasahujete pokaždé jen náhodné nové diváky, ale že si budujete stálé publikum, se kterým vzniká parasociální pouto.

Přístup se liší agenturu od agentury. Některé fungují bez změny dvacet let a počet sledujících je pro ně jedinou metrikou. Nové agentury už ale chápou, že se fungování sítí změnilo, a sledují spíše reálný dosah videí, míru zapojení (engagement) a charakter komentářů.

Dnes se často skloňuje pojem „call to action“ (výzva k akci). Co přesně to při tvorbě videí znamená a proč je důležité nad tím přemýšlet?

V praxi to znamená pobídnout diváka k určité činnosti. Když například recenzuji hodinky, mohu na konci videa diváky vyzvat, aby do komentářů napsali, jaké chytré hodinky používají oni, a dali mému profilu sledování. Pokud tam tuto výzvu nezařadím, diváka to během sledování pravděpodobně vůbec nenapadne. Když mu ale jasně řeknu, co má udělat, pravděpodobnost reakce se výrazně zvyšuje.

Stále populárnější jsou takzvané „faceless“ profily, kde tvůrci ukazují jen ruce nebo produkt a video doplňují hlasem a titulky. Měl by mít podle vás každý obsah svou tvář?

Nesouhlasím s tím, že by každé video muselo mít tvář. Anonymita na internetu by měla zůstat volitelná, a pokud někdo nechce svůj obličej ukazovat širokému publiku, má na to právo. Navíc to není novinka této doby. Například někteří úspěšní gameři na YouTube fungují bez odhalení identity přes patnáct let, nikdo neví, jak vypadají nebo jak se jmenují.

Sám jsem obličej ukázal až po více než půl roce natáčení. Udělal jsem to proto, abych si vybudoval větší loajalitu publika. Když lidé vědí, jak vypadáte, snáze vás rozpoznají a vědí, co mohou očekávat. Nemusíte je pak v každém záběru upoutávat něčím radikálně novým. Nicméně faceless profily sám sleduji a považuji je za velmi zajímavé.

Na trhu se hodně diskutují mikroinfluenceři zaměření na úzkou niku. Jak zajímavý je tento koncept pro byznys? Může to být motivace, jak s influencingem začít?

Určitě je to velmi zajímavé, protože existuje spousta specifických témat, která sice nezajímají masové publikum, ale jejich komunita je nesmírně zapálená. Skvělým příkladem jsou knihy. Většina lidí sice na sociálních sítích obsah o knihách nevyhledává, ale ti, kteří ano, jsou do tématu ponoření. Stát se mikroinfluencerem v takové oblasti má velký smysl, protože firmy aktivně vyhledávají spolupráce s těmito tvůrci, ať už v rámci klasických kampaní, nebo pro tvorbu UGC (User Generated Content).

Přečtěte si také:

Prodej TikToku v USA je zájmem hlavně byznysovým než bezpečnostním, říká Vít Janda

Doporučení od tvůrce funguje lépe než televizní spot. Lidé ho berou jako radu od známého

Dá se v České republice influencingem reálně uživit?

Ano, dá se tím uživit. V současnosti je to pro tvůrce pravděpodobně jednodušší a rozšířenější, než tomu bylo kdykoli v minulosti.

Proč je práce influencera efektivnější než běžná reklama?

Hlavním důvodem je vztah, který si diváci s tvůrcem budují. I když jde o vztah parasociální, lidé na doporučení dají. Když v televizní reklamě vyskočí cizí člověk a mluví o produktu, diváka to příliš neovlivní. Influencera na sociálních sítích však lidé často sledují roky. Jeho doporučení pak vnímají spíše jako radu od kamaráda nebo známého, což je pro ně mnohem relevantnější než anonymní reklamní spot.

Mnoho mladých lidí si dnes zakládá profily s primárním cílem stát se influencerem a vydělávat. Je to správný přístup, nebo by měl člověk začít spíše z čistého zájmu o téma?

Ideální je kombinace obojího. Člověk by rozhodně neměl natáčet o něčem, co ho nebaví, protože tvorba je běh na dlouhou trať. Kdybych začal dělat videa o sportu, ke kterému nemám vztah, dlouhodobě bych to nevydržel. Na druhou stranu, pokud někdo přistupuje k sociálním sítím od začátku s podnikatelským záměrem, nevidím na tom nic špatného. Je to nové podnikatelské prostředí, ve kterém se dá úspěšně uchytit. Důležité je vědět, co bude obsahem, a plánovat dlouhodobě.

Jak lidé reagují, když vás potkají například v obchodě? Chodí si k vám pro rady?

Většinou se chtějí vyfotit nebo si prostě popovídat. Drtivá většina těchto interakcí je velmi příjemná. Občas se ale stane, že mě s přítelkyní někdo tajně vyfotí v restauraci a fotku mi pak pošle do zpráv s tím, že nás potkal. V takových chvílích si říkám, že bych se rád v klidu najedl, ale beru to jako daň za práci, kterou dělám, a za to, že jsem veřejně známý.

Často se hovoří o únavě ze sociálních sítí a uživatelé si začínají hlídat čas strávený u obrazovky. Vy jste ve svých videích velmi energický. Jak v tomto najít osobní balanc z pohledu diváka?

Každý uživatel by si měl od sociálních sítí občas odpočinout a zároveň se snažit aktivně vychovávat svůj algoritmus. Mladší generace a moji vrstevníci s mým energickým stylem problém nemají. U staršího publika, například na Facebooku, se ale setkávám s reakcemi, že je má energie unavuje. Pro ně by byl srozumitelnější monotónnější, pomalejší projev s delšími ukázkami. Taková videa by mi ale nefungovala na mých primárních platformách, kde cílím na mladší lidi.

Označovat komerční spolupráci by mělo být samozřejmostí, dosahy to nesnižuje

Měla by být každá komerční spolupráce poctivě označená? Jak k tomu přistupujete vy?

Všechny své spolupráce důsledně označuji. Využívám k tomu buď přímo integrované nástroje dané platformy, kde se označí reklamní partner, nebo v popisku uvádím hashtagy jako #spoluprace či #placenapropagace. Pokud se jedná o produkt získaný výměnou za video, používám hashtag #barter.

Nemají algoritmy tendenci potlačovat dosah videí, která jsou takto jasně označena jako reklama?

Podle mých zkušeností to na dosah vliv nemá. Mám řadu videí označených jako spolupráce, která dosáhla přes půl milionu zhlédnutí na jedné síti.

Jak vnímáte rozmach obsahu generovaného umělou inteligencí?

V základu v tom nevidím problém, pokud je takový obsah jasně označen jako vytvořený AI. Většinu z nich lze stále bezpečně poznat. Problém nastává u neoznačeného obsahu, který cílí na starší generaci (35+). Setkal jsem se například s AI vygenerovanými modelkami, u nichž starší uživatelé věřili, že jde o skutečné ženy, a posílali jim peníze. Proti tomuto fenoménu by měly sociální sítě bojovat intenzivněji, ale momentálně k tomu nemají silnou motivaci, protože jim to generuje zisky.

Před lety označil Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) TikTok za bezpečnostní hrozbu. Jak se tato situace posunula? Sbírá TikTok stále citlivá data?

TikTok stále sbírá obrovské množství osobních dat, stejně jako ostatní sociální sítě. V Americe se po změně vlastnické struktury data ukládají primárně na tamních serverech, ale data evropských uživatelů jsou stále roztříštěná po světě a část z nich nepochybně končí v singapurských nebo čínských datacentrech.

Na druhou stranu, většina lidí má v telefonu aplikace jako Wish, AliExpress nebo TEMU, které data sbírají také. Jako mírný pesimista to vnímám tak, že dnes už mají všechny platformy o všech uživatelích tolik informací, že je to v podstatě jedno. Tyto aplikace by však rozhodně neměly být instalovány na zařízeních, která obsahují vysoce citlivé údaje, například v telefonech státních složek, policie nebo top manažerů firem.

Nákupy na jedno kliknutí přímo v aplikaci: TikTok Shop v Česku spustí beta program

Pojďme k velké novince. Do Polska přichází TikTok Shop. Proč si podle vás platforma vybrala pro expanzi do našeho regionu právě polský trh?

Oficiální vyjádření sice nemám, ale můj odhad je, že polský e-commerce trh je celkově velmi silný. Z ekonomického pohledu jde pro TikTok o nejzajímavější trh v regionu. Influencer marketing tam funguje na vysoké úrovni už dlouho, takže integrace TikTok Shopu tam dává velký smysl.

Vy jste v kontaktu s lidmi, kteří připravují TikTok Shop pro Českou republiku. Kdy se této funkce dočkáme u nás?

Ano, spuštění u nás se plánuje. Někteří uživatelé již byli pozváni do beta programu, který by se měl rozběhnout v řádu dnů, týdnů či měsíců. Přesné datum sice specifikovat nemohu, ale bude to v blízké době. Tato funkce velmi pomůže jak tvůrcům, kteří dělají čistě e-commerce obsah, tak influencerům při spolupracích. Pro nakupujícího už nebude nutné složitě se překlikávat na externí webové stránky, vše vyřídí přímo uvnitř aplikace.

Plánujete se do tohoto beta testování sám zapojit?

Určitě se zapojím. Bude to velmi zajímavé i z pohledu našich partnerů, se kterými spolupracujeme v oblasti mobilních telefonů a nositelné elektroniky. Chceme v praxi otestovat, jak silná bude nákupní konverze publika, pokud se proklikne přímo přes TikTok Shop.

Pokud zákazníci vyřídí celý nákup v jedné aplikaci, neznamená to ohrožení pro klasické e-shopy?

Nemyslím si, protože e-shopy budou na TikTok Shop přímo napojené. Například jedna platforma, která patří k největším poskytovatelům e-commerce řešení, nabízí přímou integraci do TikTok Shopu. Ve výsledku tak objednávka obchodníkovi dorazí standardně, pouze z jiného prodejního kanálu. Jde čistě o zjednodušení nákupního procesu pro uživatele, který nemusí opouštět aplikaci.

Jak vidíte budoucnost této služby v České republice? Bude o ni mezi mladými lidmi zájem?

Podle mě to absolutně exploduje. Mladá generace ocení neuvěřitelnou pohodlnost: uvidíte video s produktem, který vás zaujme, jedním kliknutím objednáte a díky husté síti výdejních boxů, která bude do systému implementována, vám zboží dorazí domů. Pro firmy, které se tomuto trendu nepřizpůsobí, to bude ztracený trh.

Měly by tedy firmy začít zjišťovat informace a připravovat se už nyní, aby nezaspaly dobu?

Vždy je klíčové zachytit začátek vlny. Firmy by nad tím měly začít přemýšlet hned. Nemusejí hned vymýšlet komplexní marketingové strategie, ale je nutné být v obraze a v momentě, kdy služba odstartuje, mít připravenou technickou integraci pro své produkty.

Tip redakce: Dabovat hru Kingdom Come bylo jako dabovat hraný film, říká herec Robert Hájek

Hra Kingdom Come: Deliverance II se stala již krátce po svém uvedení stala fenoménem. Napomohl tomu i český dabing. Jednu z hlavních postav daboval herec Robert Hájek.