Hlavní navigace

Doba pojištění nutná pro nárok na důchod se sníží na 25 let, týká se to i OSVČ

7. 9. 2022
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Aktuálně platí, že pro nárok na důchod musíte dosáhnout důchodového věku a mít minimální dobu pojištění 35 let. Nově by však mohlo stačit 25 let.

Počítá s tím novela zákona o důchodovém pojištění, kterou předložilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Zkrácení nutné doby pojištění sníží podle ministerstva riziko velmi nízkých příjmů ve stáří. Jak OSVČ, tak zaměstnancům nově bude stačit odpracovat pro nárok na důchod mnohem méně let než v současnosti.

Kdy vzniká nárok na důchod

Nárok na starobní důchod má každý, kdo získá potřebnou dobu pojištění a dosáhne důchodového věku. Věk odchodu do důchodu si můžete spočítat v důchodové kalkulačce, přičemž od roku 2018 činí nejvyšší důchodový věk 65 let. Co se týče minimální doby pojištění, tak ta je aktuálně 35 let. Pojištěnci, který ke dni dosažení důchodového věku nezískal potřebnou dobu pojištění, nemůže být starobní důchod k tomuto dni přiznán. K přiznání důchodu může případně dojít až následně od pozdějšího data, ke kterému již potřebnou dobu pojištění získal.

Kromě zaměstnání či samostatně výdělečné činnosti se do doby pojištění započítávají i tzv. náhradní doby. Jedná se o období, ve kterém se za vás neodvádí žádné pojistné, a přesto se tato doba započítává do potřebných let pojištění pro důchod v případě, že doba pojištění trvala alespoň rok. V celém rozsahu se započítává výkon vojenské služby, péče o dítě a péče o bezmocnou/závislou osobu. Zbývající náhradní doby se pro výši důchodu započítávají pouze z 80 % (tedy např. z 500 fakticky získaných dnů této doby se do potřebné doby pojištění zahrne pouze 400 dnů).

Na odložený starobní důchod stačí i méně let pojištění

Nárok na důchod vzniká rovněž při splnění 30 let doby pojištění bez náhradních dob. Těm, kteří nesplní ani tuto podmínku, zákon o důchodovém pojištění dává další možnost dosáhnout nároku na starobní důchod. Je ale třeba, aby v průběhu života získali alespoň 20 let pojištění včetně náhradních dob nebo 15 let pojištění bez náhradních dob. Důchod však dostanou až o několik let později, jelikož nárok na penzi vznikne později, a to nejdříve k datu dosažení důchodového věku muže stejného data narození navýšeného o 5 roků. Tento typ důchodu bývá nazýván tzv. odloženým starobním důchodem.

Předčasný důchod vám zkrátí penzi trvale

Před dosažením důchodového věku lze odejít do tzv. předčasného důchodu. Stále ovšem platí, že je třeba získat potřebnou dobu důchodového pojištění jako při řádném odchodu do starobního důchodu. Datum přiznání této dávky nemůže předcházet datu dosažení důchodového věku o více než 3 roky, jde-li o pojištěnce, jejichž důchodový věk je nižší než 63 roků. Pojištěncům, jejichž důchodový věk je stanoven v rozmezí 63 až 65 roků, může být tzv. předčasný starobní důchod přiznán již od data dosažení věku 60 let. Nevýhodou předčasného důchodu je tzv. krácení. Doba, o kterou se odchází do důchodu dříve, totiž výši důchodu sníží. Navíc jde o krácení trvalé.

Nově má stačit 25 let pojištění

Zatímco nejvyšší věk odchodu do důchodu má i nadále zůstat na úrovni 65 let, doba pojištění nutná pro přiznání důchodu by mohla klesnout. MPSV totiž předložilo novelu zákona o důchodovém pojištění, která potřebnou dobu pojištění snižuje o 10 let na 25 let. I nadále se do této doby budou započítávat i náhradní doby pojištění, přičemž se zachovává u stanovených náhradních dob, za které se neodvádí žádné pojistné, princip redukovaného zápočtu v rozsahu 80 %.

V současné době musí ti, kdo platili pojistné nebo měli započítáno méně let, na přiznání starobního důchodu čekat, než uplyne pět let po dosažení důchodového věku, pokud navíc odváděli pojistné po nejméně 15 let, resp. se jim započítalo 20 let. Díky tomu jim více hrozí, že budou muset odejít do důchodu velmi pozdě, aby získali nárok na beztak nízký důchod, jinak by z odvodů do systému nezískali nic, vysvětluje se v důvodové zprávě k zákonu.

Současných 35 let doby pojištění by tak podle MPSV mohlo v budoucnu zvýšit riziko velmi nízkých příjmů ve stáří. Dosud tak dlouhá minimální doba pojištění nevyvolala velké znepokojení díky vysoké zaměstnanosti zaznamenávané v bývalém Československu a velkorysému započítávání náhradních dob pojištění. Transformace ekonomiky od 90. let 20. století, žádoucí zpřísnění zápočtu některých náhradních dob pojištění i trendy trhu práce však pravděpodobně zvýší podíl starších lidí, kteří nebudou mít nárok na starobní důchod nebo kteří vykázali krátkou dobu pojištění, doplnilo MPSV v důvodové zprávě s tím, že kromě snížení doby pojištění pro řádný starobní důchod by měla klesnout i doba pojištění nutná pro získání nároku na odložený starobní důchod, a to z 20 na 15 let.

Vzhledem k tomu, že vznik nároku na starobní důchod znamená automaticky vznik nároku alespoň na zaručený minimální starobní důchod, nejeví se podle MPSV vhodné potřebnou dobu pojištění ještě více zkracovat. V případě budoucího zásadnějšího zvýšení solidární složky důchodu (základní výměry) např. na 20 % průměrné mzdy se předpokládá, že „plná“ solidární složka bude náležet jen při získání delší než potřebné doby pojištění (minimálně 35 let), při získání kratší doby pojištění bude poměrně snížena; popř. naopak, že solidární složka náležející všem za 25 let pojištění bude relativně nižší s tím, že se bude za každý rok nad 25 let do 35 let zvyšovat zásluhová složka důchodu o pevnou částku odvozenou např. od průměrné mzdy, píše se důvodové zprávě.

Pokud se tak například OSVČ rozhodne jít do důchodu už po 25 let podnikání (při splnění podmínky věku odchodu do důchodu), důchod sice dostane, může být však značně nízký. Už v současnosti při 35 letech „podnikání“. Česká správa sociálního zabezpečení posílala živnostníkům už před několika lety informační dopis s upozorněním, že při nízkých odvodech dostává člověk ve stáří od státu velmi malou penzi. Po 40 letech placení minimálního pojistného vycházel důchod asi na 6500 korun. K získání penze kolem 11 000 korun bylo potřeba odvádět každý měsíc přes 6000 korun. Platnost tohoto předpokladu ovšem byla podmíněna tím, že pojištěná doba bude cca 38 let a nebude docházet k reálnému růstu mezd.

Zpětně se důchody dopočítávat nebudou

Kratší doba pojištění nebude platit pouze pro osoby, které dosáhnou důchodového věku za účinnosti nové úpravy, ale i pro osoby, které potřebnou dobu pojištění v nové minimální délce získaly před datem účinnosti nové úpravy. Nárok na starobní důchod však těmto osobám vznikne až k datu účinnosti nové úpravy. Důchod se tedy těmto seniorům nebude přiznávat zpětně a ani se jim doplácet za období před datem účinnosti nové úpravy. V případě, že těmto pojištěncům byla zamítnuta žádost o přiznání starobního důchodu k datu spadajícímu do období před datem účinnosti nové úpravy pro nesplnění podmínek dosavadní právní úpravy, přizná se jim starobní důchod od data účinnosti nové právní úpravy nebo od pozdějšího data, jestliže si o něj znovu požádají, upřesňuje se v důvodové zprávě.

Jak navíc upozornilo ministerstvo, datum vzniku nároku na starobní důchod k datu účinnosti nové úpravy může mít v praxi vliv také na způsob výpočtu starobního důchodu. Doba získaná po dosažení důchodového věku před datem účinnosti nové úpravy se bude u těchto pojištěnců vždy považovat za dobu získanou před vznikem nároku na starobní důchod, a to i ta její část, která případně přesahuje staronově definovanou hranici doby pojištění potřebné pro nárok na starobní důchod.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví
PhDr. Dagmar Kučerová
mzdový poradce

Příklad

Pojištěnec dosáhl důchodového věku k datu 1. 7. 2021, potřebná doba pojištění podle dosavadní právní úpravy činí 35 roků pojištění. Pojištěnec k uvedenému datu získal jen 27 roků pojištění, z toho 20 let výdělečnou činností a 7 let náhradní dobou. Žádost o přiznání starobního důchodu k dosažení důchodového věku byla v roce 2021 pro nesplnění podmínky potřebné doby pojištění zamítnuta, a proto pojištěnec pracuje dále až do konce roku 2023 a k datu účinnosti nové úpravy (1. leden 2024) znovu požádá o přiznání starobního důchodu, neboť mu nárok na starobní důchod vznikne podle navrhované právní úpravy od 1. ledna 2024. 

Při stanovení výše procentní výměry důchodu bude veškerou dobu pojištění (celkem 29,5 roku) hodnotit jako dobu získanou do vzniku nároku na starobní důchod. Pokud by pojištěnec pracoval např. do konce roku 2024 a žádal o přiznání starobního důchodu od 1. ledna 2025, hodnotila by se jako doba po vzniku nároku na starobní důchod pouze doba od 1. ledna do 31. prosince 2024.

Pokud bude zákon schválen, ke zkrácení doby pojištěni by mělo dojít k 1. lednu 2024. Návrh nicméně teprve projedná vláda.

Části zaměstnavatelů vzroste pojistné

Návrh dále řeší problematiku dřívějšího odchodu do starobního důchodu pro zvláštní skupinu oprávněných osob, kterou budou tvořit tzv. zdravotničtí záchranáři. Snížený důchodový věk se bude týkat těch zdravotnických záchranářů, kteří odpracovali v této profesi aspoň 4400 směn (tj. cca 20 roků). Při splnění této podmínky bude snížen obecný důchodový věk o 30 měsíců (2,5 roku). Za každých dalších 74 směn odpracovaných na pozici zdravotnického záchranáře nad rámec výše uvedených 4400 směn se bude důchodový věk snižovat vždy o 1 kalendářní měsíc, maximálně však o 5 roků za cca 30 odpracovaných let jako zdravotnický záchranář.

Tato změna bude nicméně spojena se zvýšenými náklady na výplatu důchodů, na kterých se bude částečně podílet také zaměstnavatel, a to zvýšeným pojistným. Zvýšená sazba pojistného u zaměstnavatele má činit cílově 5 % za každého zaměstnance vykonávajícího práce zdravotnického záchranáře s tím, že se na tuto výši bude postupně zvyšovat. Zvýšení sazby pojistného zaměstnavatele bude činit postupně 2, 3 a 4 % a cílově od roku 2026 5 %. Platí ovšem, že vyšší sazba pojistného se bude týkat pouze zaměstnavatelů se zaměstnanci, kteří vykonávají práce zdravotnického záchranáře

Uvítali byste u vybraných profesí dřívější odchod do důchodu?