Hlavní navigace

Dopady koronaviru na zaměstnavatele a zaměstnance z pohledu pracovního práva

26. 6. 2020
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Epidemie koronaviru má bezesporu značné dopady na pracovně-právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Pamatuje na podobné situace zákoník práce?

Pracovně-právní vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli zevrubně upravuje zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále jen „zákoník práce“). Přesto, že epidemie takovéhoto rozsahu nemá v historii naší země obdoby, zákoník práce na mnohé situace, které v jejím důsledku nastaly a citelně tak zasáhly do pracovně-právních vztahů, překvapivě pamatuje a počítá s nimi. Jedná se např. o podmínky řešení nařízené karantény, odmítnutí nebezpečné práce či potřeby péče o dítě v případě jeho karantény nebo v důsledku uzavření školy. 

Brand24

Preventivní opatření k zamezení šíření nákazy na pracovišti 

Zaměstnavatel by měl vždy zvážit a vyhodnotit rizika spojená s nákazou a přijmout vhodná opatření, za účelem minimalizace těchto rizik a co nejefektivnějšího zamezení případného šíření nákazy. Při posuzování těchto okolností by měl zaměstnavatel s ohledem na povahu jeho podnikatelské činnosti vzít v potaz možnosti šíření koronaviru na pracovišti a patřičně na to reagovat mírou přijatých preventivních opatření. Mezi takováto opatření lze zařadit například zavedení nebo posílení rozsahu práce z domova (tzv. home office), což však nelze bez dalšího zaměstnancům nařídit, ale bude třeba vycházet z vnitřních předpisů, textu pracovní smlouvy a případně možností zaměstnanců i zaměstnavatele.

Dalšími opatřeními bude minimalizace osobního setkávání mezi jednotlivými zaměstnanci a upřednostňování schůzek za použití prostředků dálkové komunikace (např. videokonferenčních hovorů), umístění hygienických a desinfekčních prostředků na pracovišti nebo poskytnutí ochranných pomůcek zaměstnancům (např. ochranných skel, roušek či respirátorů), a to zejména těm, kteří jsou potenciálně nejvíce ohroženi případnou nákazou (např. recepčním, číšníkům, prodavačům atp.). V neposlední řadě je rovněž vhodné zaměstnance patřičně proškolit v oblasti rizik spojených s nákazou koronavirem a jejich minimalizace při výkonu pracovní činnosti. Lze doporučit i přijetí interních pravidel (směrnic) pro obdobné mimořádné situace a zajištění jak komunikačních nástrojů, tak definovat takové pracovníky, kteří budou za komunikaci a koordinaci odpovědní.

Byl pro vás článek přínosný?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).