Zprávy o tom, že Ministerstvo financí oprašuje plány na digitální evidenci tržeb, vyvolaly vlnu emocí. Jako člověk, který se denně pohybuje mezi majiteli restaurací a obchodů, tuto debatu sleduji velmi pozorně.
Co se dozvíte v článku
A hned na úvod musím říct svůj upřímný názor: nečekejte na poslední razítko v zákoně. Právě „vyčkávání“ je totiž v našem oboru ten nejrizikovější faktor.
Co nás historie naučila?
Zpětně se ukazuje, že technologie při minulém zavádění EET nebyla skutečnou překážkou. Rozhodujícím faktorem byl čas. Ti, kteří začali s přípravou včas, měli prostor vše otestovat a v klidu proškolit lidi. Naopak ti, kteří čekali na poslední chvíli, museli ve stresu řešit věci, které se standardně ladí týdny:
- Padající připojení: Mnoho provozoven podcenilo kvalitu Wi-Fi nebo mobilního signálu v místě pokladny, což vedlo k výpadkům v odesílání dat.
- Lidský faktor: Zaškolení personálu se často odkládalo až na den spuštění, což v kombinaci s obsluhou hostů vyvolávalo zbytečnou paniku.
Pokud si z toho máme vzít ponaučení, tak to, že v klidu se dá připravit na všechno. Ve stresu na nic.
Proč už dnes nejde jen o EET, ale o přežití
Dnes už ale trh vypadá úplně jinak. Už nejde jen o to, co nám nařídí stát, ale o to, co chce zákazník. Vidím to na datech každý den – karta vládne. Podle aktuálních čísel ČNB preferuje bezhotovostní platby 8 z 10 zákazníků. Jen za první polovinu roku 2025 proběhlo v Česku 1,6 miliardy transakcí za téměř bilion korun.
Pro mě je ale jako pro obchodníka klíčové jiné číslo: podniky, které přijímají karty, dosahují v průměru o 18 % vyšších tržeb. Je to logické – lidé s kartou v kapse prostě utrácejí víc, než když jsou limitováni hotovostí, kterou mají zrovna v peněžence. Takže i kdyby žádné EET 2.0 nikdy nepřišlo, moderní terminál už dávno není „nutné zlo“, ale hlavní nástroj vašeho růstu.
Moje rada: Nelepte to z kusů
Často se v provozech setkávám s tím, že se podnikatel snaží ušetřit a „slepí“ dohromady systémy od tří různých dodavatelů, které spolu odmítají komunikovat. To je podle mě cesta do pekel. Budoucnost (a vaše efektivita) leží v integrovaných řešeních, kde pokladna přímo komunikuje s platebním terminálem.
V gastronomii nerozhodují minuty, ale sekundy u každé transakce. Pokud obsluha musí ručně přepisovat částku z poklady do terminálu, je to jen zbytečný prostor pro chybu. Z našich modelových příkladů víme, že v restauraci s 200 účtenkami denně ušetříte propojením pokladny s terminálem klidně hodinu čisté práce každý den. Tu hodinu můžete věnovat hostům, ne papírování.
Nejdražší je to, co nefunguje
Setkávám se i s názorem, že pokladní systém je drahý. Vždycky na to odpovídám, že jeho pořízení dnes vyjde na cenu průměrného smartphonu. Skutečnou chybou je rozhodovat se jen podle nejnižší ceny.
Levné řešení bez lokální podpory je totiž podle mého názoru ta nejdražší cesta. Jakmile se vám v sobotu večer něco pokazí a vy zůstanete se zablokovanou pokladnou sami, ztrácíte tržby i jméno u zákazníků. Nástup bezhotovostních plateb tento risk jen násobí – člověka, který u sebe nemá hotovost, nemožnost zaplatit spolehlivě odradí od příštího nákupu.
Tip redakce
Výjimka z EET je nejmenším OSVČ k ničemu, hodí se ale podvodníkům
Přestože koalice tvrdí, že se EET budou moci vyhnout nejmenší podnikatelé, podle Daniela Morávka pro ně v reálu výjimka nastavená není. Naopak se vyplatí těm, kteří tržby krátí. Více v našem dalším komentáři.
ČLÁNKY DO MAILU