Hlavní navigace

EET na festivalech a koncertech? Test odhalil velké slabiny

Michael Hovorka

Spustit EET na jednorázových veřejných akcích, jako jsou festivaly či koncerty, je velmi problematické. Odhalil to zátěžový test v pražských Letňanech.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

V červenci proběhly hned dva velké koncerty, na kterých si organizátoři vyzkoušeli elektronickou evidenci tržeb (EET) v praxi. Problém bylo vůbec sehnat dodavatele pokladních systémů.

Na koncerty zavítalo celkem 150 tisíc návštěvníků a organizátoři si otestovali, jak probíhá evidování tržeb z prodeje nápojů, i když tato povinnost zatím neplatí.

Psali jsem: Senát zamítl novelu zákona o evidenci tržeb, která rozšiřuje EET na řemeslníky

První problém – najít dodavatele pokladních systémů

Problém nastal už se samotným pronájmem pokladen. Produkce sehnala pouze jediného dodavatele. Pouhé sestavení pokladen zabralo 130 člověkohodin. Kvůli testování jsme navíc vše museli mít připraveno už dva dny předem, přibližuje Jakub Pešek z pořadatelské společnosti.

To je ale podle Marka Vohralíka, výkonného ředitele festivalové asociace FESTAS, nepředstavitelné. Upřímně si neumím představit, že by kvůli instalaci EET pokladen bylo nutné začít s přípravou festivalu třeba o den, nedej bože o dva dřív. Znamenalo by to významné prodloužení pronájmu stanů, generátorů, technického vybavení, samotného místa konání i jeho zabezpečení.

To vše podle Vohralíka představuje investice minimálně v řádu vyšších stovek tisíc nad rámec samotného pořízení pokladen. V součtu se rázem pohybujeme v milionech, upozorňuje šéf festivalové asociace. Podle něj tak náklady na EET u menších festivalů klidně spolknou i pětinu tržeb, což by pro ně často bylo likvidační. Na přípravě EET v praxi se podílela celkem šestice lidí, která EET věnovala dvoutýdenní přípravu.

Druhý problém – stabilní internetové připojení

Další komplikací bylo internetové připojení. V tak vysokém počtu návštěvníků bylo na místě evidentní přetížení internetu, kvůli čemuž docházelo po celou dobu k výpadkům u všech operátorů, a to i přes posílení signálu.

Provozovatelé tak museli využívat i offline evidování. Kvůli kolísání signálu se tak transakce částečně evidovaly na finanční správy až zpětně, po skončení akce. Zajistit internet představuje další finanční zátěž, která kvůli nutnosti odeslat data o tržbách může přetrvávat i po skončení akce. Navíc ne všude lze připojení vyřešit. Vzhledem k tomu, že festivaly bývají několikadenní, máme obavu, že při odesílání dat na finanční správu by se organizátorům nemuselo dařit splňovat zákonné lhůty, vysvětluje Marek Vohralík.

Východiskem podle něj není ani tzv. „offline režim“, jelikož k němu je nutné vyjednat speciální povolení a nikde není psáno, že ho festivaly dostanou.

Třetí problém – ekologická zátěž

Test při červencových festivalech také odhalil, jak neekologické je evidovat tržby na festivalech. I přes minimální rozměr účtenky se spotřebovalo zhruba 15 kilometrů kotoučového papíru. Na několikadenních festivalech to tak může být násobně více. 

Návštěvníci již nyní mají možnost vyžádat si účtenku za jakýkoliv nákup a obdrží ji. Této možnosti nicméně využívá naprosté minimum lidí. Lze tak očekávat, že povinnost vydávat účtenky způsobí jen desítky kilometrů zbytečně vytištěného papíru, který skončí na zemi a bude jej potřeba uklízet, uzavírá Marek Vohralík.

PR Summit tip Sponzoring2

Psali jsme: Budou festivaly v obležení účtenek? Chystané nové vlny #EET je k tomu donutí

Povinnost elektronicky evidovat tržby bude pro pořadatele festivalů zahájena s třetí a čtvrtou vlnou EET. Výjimku tvoří bezhotovostní platby platební kartou a otevřené je téma bezhotovostních plateb prostřednictvím tzv. cashless systémů například v podobě čipových náramků. Pro hudební festivaly existují v zásadě tři zdroje příjmů. Těmi jsou prodej vstupenek, případně doplňkových služeb, příjmy od sponzorů nebo státních institucí ve formě dotací a z prodeje občerstvení a služeb přímo na festivalu. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).