Vedení evidenčních listů důchodového pojištění (ELDP) je jednou z povinností zaměstnavatelů, kterou mu ukládá zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel vede evidenční list pro každého pracovníka, kterému vznikla účast na důchodovém pojištění vždy za jednotlivý kalendářní rok, případně jeho část při vzniku pracovního poměru nebo jeho ukončení v průběhu kalendářního roku. Čtěte více: Evidenční list důchodového pojištění posílejte elektronicky
Evidenční list důchodového pojištění nově i pro starobní důchodce
ELDP se dle informací z ČSSZ vede i pro poživatele předčasného starobního důchodu, který ještě nedovršil důchodový věk (tzv. poživatel předčasného starobního důchodu, jemuž výplata starobního důchodu po nástupu do zaměstnání nenáleží) a od 1. 1. 2009 se vede i pro poživatele starobního důchodu výdělečně činného po dovršení důchodového věku, pokud byl v minulosti nebo je v současné době účasten důchodového pojištění v cizině. Naopak účast na důchodovém pojištění nevzniká a evidenční list se nevede, v případě výdělečné činnosti, která svým rozsahem nezakládá účast na nemocenském, nebo důchodovém pojištění, např. krátkodobé zaměstnání. Čtěte více: Krátkodobé zaměstnání a zaměstnání malého rozsahu
Kdy se ELDP předkládá?
Evidenční list se předkládá za každý kalendářní rok po účetní závěrce, tj. po závěrce mzdových listů. Nejzašším termínem je třicátý duben následujícího kalendářního roku. Ovšem v případě skončení účasti na důchodovém pojištění v průběhu roku, vždy do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů, nejpozději tedy do 31. ledna roku následujícího. Výjimkou je opakované zaměstnání. Jestliže zaměstnání skončí v průběhu roku a zaměstnanec ke stejnému zaměstnavateli opět nastoupí, nemusí být ELDP v mezidobí předložen. Je-li tedy nepochybné, že nastoupí nejpozději do 3 měsíců,lze pokračovat v záznamech na tomtéž ELDP,
upřesňuje Kamil Vařeka, tiskový mluvčí a ředitel odboru komunikace ČSSZ.
V souvislosti se změnami zákona o nemocenském pojištění od roku 2009 se změnily i zásady pro vyplňování evidenčních listů důchodového pojištění. ČSSZ připravila nový tiskopis platný pro období od 1. 1. 2009 a podrobné vysvětlení k jeho vyplnění: Všeobecné zásady pro vyplňování ELDP a Metodickou pomůcku k vyplňování ELDP.
ELDP obsahuje:
- identifikační údaje zaměstnavatele
- jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana
- druh výdělečné činnosti
- dobu účasti na důchodovém pojištění
- dobu důchodového pojištění
- vyměřovací základ pro pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti
- doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu při výpočtu důchodu vylučují
- doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu
Chyby v ELDP v souvislosti s novou úpravou nemocenské
Od roku 2009 se nemocenské poskytuje až od 15. dne trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. V době prvních 14 kalendářních dnů přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu. Ta se poskytuje jen za pracovní dny a za první tři pracovní dny dočasné pracovní neschopnosti nepřísluší vůbec. Někteří zaměstnavatelé se rozhodli poskytnout svým zaměstnancům určitou kompenzaci ztráty příjmu v těchto prvních třech pracovních dnech trvání dočasné pracovní neschopnosti, například poskytnutím finančního dorovnání do sjednané procentní výše, paušální částky příspěvku v nemoci či sociálního příspěvku. Čtěte více: V lednu 2009 se mění povinnosti zaměstnavatele vůči ČSSZ
Dle sdělení Ivany Žáčkové, ředitelky odboru sociálního pojištění OSVČ a přípravného důchodového řízení ČSSZ, obecně platí, že v případě, kdy je zaměstnanec:
- po celý kalendářní měsíc v pracovní neschopnosti a zaměstnavatel mu v daném měsíci zúčtuje příjem započitatelný do vyměřovacího základu – v uvedeném měsíci se kryje příjem s vyloučenou dobou a do ELDP nelze kalendářní dny uvedeného měsíce zahrnout do kolonky „Vyloučené doby“.
- uznán dočasně práce neschopným ode dne, ve kterém již odpracoval část směny, za kterou mu náleží odměna – není tento den zahrnut do vyloučené doby v ELDP.
Jestliže se tedy někteří zaměstnavatelé rozhodli svým zaměstnancům poskytovat finanční kompenzaci ztráty příjmu za první dny trvání pracovní neschopnosti, tj. po dobu za kterou náleží náhrada mzdy, nemohou toto období vykázat v ELDP jako dobu vyloučenou, a to ani v případě, kdy dočasná pracovní neschopnost nebo karanténa netrvá po celý kalendářní měsíc. To stejné platí i při poskytnutí zvýšené náhrady mzdy, tedy náhrady ve výši, která přesahuje částku osvobozenou od odvodu pojistného. Také tady není možné celé období, za které je poskytována zvýšená náhrada mzdy vykázat v ELDP jako dobu vyloučenou, a to včetně nepracovních dní. Čtěte více: Počítáme náhradu mzdy při pracovní neschopnosti krok za krokem
