Hlavní navigace

Evropská dovozní cla: na rozcestí

20. 6. 2007
Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

 Autor: 258398
Počátkem června oznámil evropský komisař pro obchod Peter Mandelson svou nespokojenost s dovozem levného čínského textilu a oceli do EU. Pohrozil Číně možným zavedením sankcí. Taková opatření ale stále více vyvolávají střety mezi odlišnými zájmy výrobců a zákazníků. Evropská komise proto vyhlásila celkovou revizi ochranného systému.

Důvodem nespokojenosti Petera Mandelsona je průdký nárůst dovozu čínských výrobků do EU, jejíž deficit obchodní bilance se vůči Číně neustále zvětšuje. Zatímco v roce 2006 dosáhl 128 miliard EUR, letos by se mohl vyšplhat až ke 170 miliardám E­UR.

Čína se podle Mandelsona příliš málo věnuje ochraně práv duševního vlastnictví a otevírání svého trhu zahraničním investorům. Své podniky naproti tomu podporuje státními dotacemi. Pokud Evropská komise nezaznamená pokrok, může sáhnout až k hospodářským sankcím. Nemohu vyloučit, že využijeme nástrojů na obranu obchodu, nebo se obrátíme k ochranným prostředkům Světové obchodní organizace, sděluje Peter Mandelson.

Evropské právo dovoluje uplatnit tzv. antidumpingová opatření za účelem ochrany domácích výrobců. Hlavní podmínkou je zjištění, že společnosti z dovozní země prodávají své produkty v EU za cenu nižší než jejich vlastní výrobní náklady. Příčinou takového stavu jsou často právě státní dotace a intervence. Nejčastější formou přijatých sankcí pak bývá dovozní clo.

Uvaleno clo na čínskou obuv

Evropská unie ochranná opatření v minulosti několikrát použila. Mezi nejvýznamnější případy patří rozhodnutí z října 2006 o uložení pětiletých dovozních cel ve výši až 16,5 % na některé typy kožených bot z Číny a Vietnamu.

Opatření bylo zdůvodněno zjištěním skrytých subvencí kožedělnému průmyslu. Zejména v Číně jsou případy státní podpory očividné: dotace na vývoz, bezúročné půjčky od státních bank, a uměle nízké ceny surovin a energií. Za velmi nízkými exportními cenami stojí také zanedbávání péče o životního prostředí a nízké mzdy způsobené zamestnáváním vězňů, dětí či pracovníků bez odborových práv.

Ochrana evropských podniků vyvolává neshody

Již během projednávání „obuvního případu” se začaly v plné míře projevovat rozdílné pohledy členských států na antidumpingovou politiku. Země s velkým zastoupení textilního průmyslu (Itálie, Francie, Španělsko a Polsko) apelují na zavádění sankcí s poukazem, že výrobky dovážené „pod cenou” vážně ohrožují existenci výrobců a způsobují tak nezaměstnanost. Naopak Velká Británie, Švédsko a Neměcko uvažují o zájmu spotřebitele na snižování cen zboží. Podle nich veřejná ochrana podniků jen udržuje při životě zastaralá odvětví s nízkým potenciálem na úspěch v globální soutěži.

Evropská dimenze konfiktu tak odráží různé zájmů výrobců a zákazníků na trzích. Obě strany pak velmi často obhahují svůj úhel pohledu bez potřebných souvislostí. Je nezbytné postavit spotřebitele do centra obchodní politiky. Dokud nebude kladen důraz na blaho spotřebitele, není rozumné začínat s dalšímí antidumpingovými opatřeními, uvádí například Jim Murray, ředitel evropské organizace spotřebitelů BEUC. A výrobci si vytrvale stěžují na prudký pokles odbytu: zatímco ještě v roce 2000 se v Česku vyrobilo 13 miliónů párů bot, za rok 2006 je to zhruba 5,5 miliónu párů, přičemž loňský dovoz do ČR činil 73,4 miliónu párů.

Evropská komise:  anti­dumpingová politika projde revizí

Vzhledem k těmto rozporům a k výrazným změnám na poli globální ekonomiky za posledních 10 let, kdy se Čína stává světovou hospodářskou velmocí, se Evropská komise v prosinci 2006 rozhodla svou antidumpingovou politiku přehodnotit a provést její celkovou revizi. Prvním výsledkem se stala Zelená kniha určená k veřejné diskuzi.

Výsledné stanovisko má Evropská komise zveřejnit koncem letošního roku. Ze současného varování Petera Mandelsona na adresu Číny je však zřejmé, že i v novém systému budou mít opatření na ochranu evropských podnikatelů své opodstatnění i pevné místo.

Bude mít Evropa dveře otevřené?

Na otázku provázející Zelenou knihu, zda používat či nepoužívat sankce vůči asijským ekonomikám, se nenabízí jednoduchá odpověď. Jádrem problému skutečně není samotný dovoz a ohrožení evropských podniků. V podmínkách volné konkurence je každý subjekt vystaven potenciální nejistotě a klíčem k úspěchu jsou permanentní inovace. Běžně se nevolá po dovozních clech na produkty amerického počítačového průmyslu, ač není pro mnohé společnosti jednoduché s ním držet krok.

Brand24

Kritickým momentem naopak zůstává realita nerovných podmínek k podnikání. Čínské státní podniky se dosud těší velké státní podpoře. Právě zde nachází eurokomisař Peter Mandelson smysl ochranných opatření. Využívání nástrojů na ochranu obchodu pokrývá nepatrný objem celkových evropských dovozů (méně než 1%), avšak má významnou politickou i hospodářskou roli, neboť nám umožňuje postavit se nekalému obchodování, vysvětluje svůj postoj Mandelson.

Ani oprávněně zavedená cla však nepřinášejí jednoznačná pozitiva. Organizace na ochranu lidských práv sdělují svou obavu ze sankcí vůči Číně. Omezení dovozu z Číny může podle nich znamenat hrozbu ztráty zaměstnání až pro 100 milionů Číňanů, kteří žijí pod hranicí chudoby.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).