Hlavní navigace

Fígl vlády zkomplikoval podnikatelům možnost žádat po státu kompenzaci škod

Daniel Morávek

Dokud opatření vydávala vláda podle krizového zákona, mohli mít podnikatelé nárok na náhrady škody. Teď však opatření vydává ministerstvo zdravotnictví.

Doba čtení: 3 minuty

Sdílet

Ministerstvo je vydává na základě zákona o veřejném zdraví, který náhrady škod speciálně neupravuje. Právníci se shodují, že možnost požadovat po státu kompenzaci škody se tímto krokem značně zkomplikovala, zároveň však doplňují, že není úplně vyloučená.

Krizový zákon zná náhradu škody

Až do 23. března určovala vláda omezení obyvatel a podnikatelů skrz zákon o krizovém řízení. Ten kromě jiného obsahuje § 36 o náhradě škody, podle kterého je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními prováděnými podle tohoto zákona. Náhrada se neposkytuje nikomu, kdo si škodu způsobil sám nebo kdo ji zavinil. Škoda musí být v přímé souvislosti s přijatým opatřením (nikoli tedy jen v nepřímém důsledku). A každý se bude muset primárně snažit škodu odvrátit nebo minimalizovat, nestačí jen čekat a pak spoléhat na automatickou náhradu, doplnil serveru Podnikatel.cz advokát Lukáš Míša z AK Taylor Wessing ČR.

Nárok lze podle tohoto zákona uplatnit do 6 měsíců ode dne, kdy se poškozená osoba dozvěděla o vzniku škody. V opačném případě její nárok zanikne a nebude jej moct úspěšně vymáhat. To samé platí i v případě, že svůj nárok neuplatní do 5 let od vzniku škody, a to bez ohledu na to, kdy se o něm dozvěděla. Dle krizového zákona je nezbytné nárok uplatnit písemně (může být i datovou schránkou, a to společně s uvedením důvodů. Žádost o kompenzaci by proto vedle identifikace žadatele měla obsahovat co nejpodrobnější popis uplatňovaného nároku. V žádosti bychom především doporučovali co nejdetailněji popsat, jaká škoda vznikla, jaká je její výše a zdůvodnit její kompenzaci přijatými krizovými opatřeními. Vše by současně mělo být podloženo vhodnými důkazy, upřesnila Linda Maršíčková, advokátka PwC Legal. Pokud by stát na žádost nezareagoval, musel by podnikatel podat žalobu a domáhat se náhrady soudně.

Speciál ke koronaviru

Přinášíme rozcestník, který by měl pomoci zorientovat se v základních otázkách, které se týkají finančních úlev a podpory pro OSVČ. Kdy mají OSVČ nárok na ošetřovné? Jakou finanční podporu mohou od státu očekávat? Jak je to s pojistným či odkladem úvěrových splátek? Čtěte nový speciál

Vláda se zbavila odpovědnosti

Než však podnikatelé mohli začít škody řešit, vláda změnila svůj dosavadní postup a jednotlivá opatření přestala vydávat vláda jako celek, ale začalo je vydávat jako mimořádná opatření ministerstva zdravotnictví. Opatření ministerstva jsou však vydávána podle zákona o veřejném zdraví a nikoli krizového zákona, přičemž zákon o veřejném zdraví žádnou speciální kompenzaci neupravuje. Možnost požadovat po státu kompenzaci škody se tedy tímto krokem značně zkomplikovala a bude předmětem dalších diskuzí, vysvětlila Linda Maršíčková.

Přehozením opatření na ministerstvo se vláda podle mého formalisticky z režimu § 36 krizového zákona vyvázala. Hází to tak do situace další proměnnou a bude teď záležet na vládě a soudech, jak situaci právně vyhodnotí – jaký právní výklad norem použijí. Je to bezprecedentní situace, která má několik možných právních výkladů a tento „twist“ to zamotává o to víc, připojila se Petra Dolejšová, advokátka spolupracující s AK eLegal.

Server Podnikatel.cz oslovil s dotazy i Úřad vlády ČR, ten však do vydání článku neodpověděl.

Více otázek než odpovědí

Jak ale zároveň upozorňují odborníci, ani v případě krizového zákona a náhrady škody není situace jednoznačná. Samotní právníci se například neshodli ani v tom, kterému orgánu žádost o náhradu škody podat. Zatímco podle některých by se v daném případě jednalo o ministerstvo vnitra, pod jehož gesci spadá i krizové řízení, podle jiných by šlo o Úřad vlády ČR.

daně_I.fáze

Nejasná je rovněž definice škody. Občanský zákoník se zřejmě nepoužije, takže nelze bez dalšího počítat s tím, že půjde jak o skutečnou škodu, tak i o ušlý zisk, mzdové náklady apod. Tato právní otázka bude zřejmě vyjasněna až ze strany soudů dodatečně, podotkl Lukáš Míša z AK Taylor Wessing ČR.

Jak radí na závěr advokátka Petra Dolejšová, ohledně náhrady škody by měli být podnikatelé nyní velmi obezřetní a čekat na vyjádření vlády. Situace se, jak jde vidět, mění každý den ve všech ohledech, uzavřela Dolejšová.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).