Firma zkusila obejít pracovní poměr smlouvami o dílo, musí zaplatit tučnou pokutu

Firma dostala pokutu 1,6 milionu korun za nelegální práci

Firma Argom dostala od Státního úřadu inspekce práce pokutu ve výši 1,6 milionu korun za to, že umožnila výkon závislé práce 19 fyzickým osobám (státním příslušníkům Vietnamské socialistické republiky) mimo pracovněprávní vztah, čímž porušila § 3 zákoníku práce a naplnila znaky výkonu nelegální práce dle § 5 písm. e) bodu 1. zákona o zaměstnanosti. K výkonu závislé práce mimo pracovněprávní vztah mělo dojít tím, že žalobkyně uzavřela smlouvu o dílo, ve které se zavázala provádět práce v oblasti výroby elektroniky dle požadavku objednatele. Zároveň s objednavatelem uzavřela smlouvu o nájmu výrobních prostor. Následně výrobní prostory pronajala dalším osobám (pracovníkům, pozn. NSS), se kterými současně uzavřela smlouvy o dílo, jejichž předmětem byl stejný závazek těchto osob, jako byl závazek žalobkyně v dříve uzavřené smlouvě o dílo s pronajímatelem výrobních prostor, upřesňuje se v rozsudku NSS.

Přečtěte si také:

Další vysoká pokuta za švarcsystém, po programátorech si úřady vyšláply na kadeřnice

Inspekce rezignovala na některé znaky závislé práce, hájila se firma

Společnost proti pokutě brojila žalobou, ve které namítala nesprávné právní hodnocení a nedostatečné provedení dokazování. Inspekce práce se podle firmy zaměřila jen na některé znaky závislé práce (soustavnost, osobní výkon práce či vztah nadřízenosti a podřízenosti) a zcela rezignovala na zbylé, které přitom musí být dle názoru firmy také splněny, aby šlo o závislou práci. Firma dále uvedla, že neměla možnost se zúčastnit vytěžení jednotlivých osob při prováděné kontrole a neměla možnost klást jim otázky. Správní orgán podle firmy zcela ignoroval obsah listinných důkazů jí předložených (smlouvy o dílo, nájemní smlouvy), které dle názoru společnosti zcela vylučují podmínku osobního výkonu, soustavnosti a podřízenosti, a omezil se pouze na obecné konstatování, že jednotlivé znaky závislé „činnosti“ vyplývají z provedené kontroly.

Společnost také poukázala na požadavek osobního výkonu práce, jinak se vytrácí prvek osobní závislosti na zaměstnavateli a šlo by spíše o obchodní vztah. Namítá, že tato okolnost nebyla ve správním řízení zjišťována, není to součástí výpovědí jednotlivých osob a firma opakovaně tvrdila, že nepožadovala ani nekontrolovala osobní výkon provádění práce ze strany jednotlivých smluvních partnerů. Dále tvrdí, že jednotlivé osoby plnily zadání samostatně a že se jednalo o vztah zadavatele zakázky a samostatného podnikatele. Nedocházelo ani k vykazování pracovní doby. V daném případě podle žalobkyně z předložených smluv vyplývá, že bylo zcela na jednotlivých pracovnících, jak si svoji práci rozvrhnou časově, kolik toho udělají a zda budou práci vykonávat osobně. Podle žalobkyně nebyla prokázána ani soustavnost vykonávané činnosti jednotlivých osob a správní orgán podle ní tuto podmínku zcela ignoroval, uvádí se v rozsudku Krajského soudu v Plzni.

U krajského soudu firma neuspěla

U krajského soudu však firma neuspěla. Soud nejprve upozornil, že úřad se zabýval i dalšími znaky závislé práce zabýval a že v odůvodnění rozhodnutí podrobně popsal, na základě čeho dospěl k závěru o naplnění znaků závislé práce. Prvostupňový orgán podrobně popsal svá zjištění, která pochopitelně vycházela primárně z protokolu o kontrole, ovšem byla doplněna i dalšími zjištěními z provedeného dokazování, včetně žalobkyní namítaných smluv o dílo a nájemních smluv, které žalobkyně měla uzavřeny s jednotlivými pracovníky, či výslechu pana Trana, koordinátora práce a tlumočníka pro ostatní pracovníky žalobkyně, kteří vykonávali práci u smluvního partnera žalobkyně v Kladně. Navíc žalovaný právě v reakci na odvolací námitky podrobně přezkoumal jednotlivá skutková zjištění, ze kterých prvostupňový orgán vyšel ve svém závěru o naplnění jednotlivých znaků závislé práce u předmětných pracovníků, doplnil Krajský soud v Plzni

Soud také odmítl, že by správní orgány v posuzovaném případě vyšly z chybné právní úpravy a posuzovaly naplnění znaků závislé práce nesprávním způsobem. Inspekce práce podle soudu dostatečně prokázala, že předmětní pracovníci svou činnost vykonávali v rámci předmětu podnikání firmy a v jejím zájmu (tj. za účelem splnění jejího závazku založeného smlouvou o dílo ze dne 20. 8. 2018 uzavřenou mezi firmou Argom a společností Connectronics), přičemž se jednalo o pravidelné a opakující se montážní a manuální práce dle pokynů firmy.  

Přečtěte si také:

Pokuta 80 tisíc za švarcsystém programátorů platí, potvrdil soud

Jde o absurdní tvrzení, sepsul firmu NSS

Společnost Argom se nevzdala a podala kasační stížnost k NSS. Ani u NSS však neuspěla. NSS označil za absurdní tvrzení firmy, že se krajský soud nevypořádal s judikaturou NSS stran nutného kumulativního naplnění všech znaků závislé práce, jelikož právě tuto judikaturu v projednávané věci aplikoval. Dále soud připomněl, že správní orgány musí při postihu nelegální práce obviněnému z přestupku prokázat naplnění všech vymezených znaků, kterými jsou 1. osobní a 2. soustavný výkon práce, 3. jménem zaměstnavatele, 4. podle jeho pokynů, přičemž 5. zaměstnanec se vůči zaměstnavateli nachází v podřízeném vztahu. Naplnění dalších povinností zaměstnavatele, vymezených v § 2 odst. 2 zákoníku práce (např. poskytnutí mzdy, platu či odměny za práci), může být určitou indicií, že se v dané věci jedná o výkon závislé práce. Nejde však již o znaky závislé práce, jejichž naplnění správní orgán prokazuje, vysvětlil soud.

NSS se rovněž ztotožnil s posouzením krajského soudu v otázce účelového uzavření nájemních smluv a smluv o dílo mezi firmou a fyzickými osobami, které však byly fakticky jejími zaměstnanci. V projednávané věci správní orgány a krajský soud správně dospěly k závěru, že znaky závislé práce byly naplněny, a smlouvy tak byly z tohoto důvodu uzavřeny účelově. Přitom není zpochybněna existence těchto smluv ani jejich platnost, jak již správně konstatoval též krajský soud a namítá to i stěžovatelka, konstatoval NSS a uzavřel, že v projednávané věci správní orgány prokázaly naplnění všech znaků závislé práce, a tedy správně shledaly firmou vinnou z přestupku umožnění výkonu nelegální práce. Pokuta ve výši 1,6 milionu Kč tak zůstala v platnosti.