Hlavní navigace

Hyperaktivita je v byznyse výhoda. Jak to udělat, aby z toho ostatní nezešíleli?

Jana Bohutínská

ADHD může být podle vědců dobrý předpoklad pro podnikání. Souvisí totiž s hyperaktivitou, rychlým rozhodováním, nepředsudečností i schopností podstoupit riziko.

Doba čtení: 5 minut

Jenže jak pracovat s hyperaktivním člověkem, ať už je to šéf či kolega v týmu, a vydržet to? Je třeba chápat individuální sílu a nastavit si i udržovat hranice.

Najít svůj prospěch

Schůzka s podnikatelem na sebe bere různé podoby. Tentokrát ho do telefonu především zajímá, zda nebude muset při povídání sedět na místě a jestli nebude vadit, když bude zároveň pracovat. Při setkání rychle mluví, chrlí myšlenky jednu za druhou, provází návštěvu firmou, neposadí se ani na minutu, ostatně u něj v práci v podstatě ani není kde sedět, i kdyby o to někdo stál. Rychle se vrací ke své zakázce. K podnikání má ještě zaměstnání a spoustu dalších aktivit, nevadí mu pracovat pozdě do večera.

Mezi řečí zmíní, že má ADHD. Takže, oficiálně a zjednodušeně vzato, poruchu pozornosti s hyperaktivitou. Hlavně ta hyperaktivita se u něj nedá přehlédnout a zdá se, že mu v práci a podnikání rozhodně nijak nepřekáží, ale naopak ji obrátil ve svůj prospěch a udělal z ní svou sílu.

Jinde komplikace, v podnikání výhoda

A to koresponduje i s dosavadními výzkumy, které jsou na téma ADHD a podnikání ve světě k dispozici. Například Johan Wiklund, Wei Yu, Reginald Tucker a Louis D. Marino v textu ADHD, impulsivity and entrepreneurship, který vyšel v loňském roce v Journal of Business Venturing, tvrdí, že právě podnikání nabízí přitažlivé prostředí pro lidi s ADHD. A to i proto, že podporuje a považuje za žádoucí rychlost jednání a nabízí prostor zařídit si práci podle svého.

Čtěte také: Jak hledat podnikatelské nápady? Inspirujte se i těmi, co už je našli

Jak je časté i jinde, také v této oblasti bádání se podle nich ukazují plusy a minusy. Vědci totiž tvrdí, že zatímco nepozornost může být pro podnikání obecně spíše negativní, hyperaktivita je pro podnikatele naopak velkým benefitem. Upozorňují, že se výzkum osobností podnikatelů většinou spojuje s pozitivními rysy a pouze s hledáním vlastností a motivací, které jim umožňují dosahovat skvělých výsledků. Přitom nic není černé nebo bílé a ani vlastnosti lidí tak, jak dodávají, nelze chápat vždy jako jednoznačně pozitivní nebo jednoznačně negativní, funkční nebo nefunkční. To vždy závisí až na konkrétním kontextu. A tak svá zjištění formulují tak, že symptomy ADHD, které jsou spojené s negativními důsledky v mnoha oblastech života, mohou mít pozitivní důsledky v kontextu podnikání – a to hlavně tam, kde je velmi nejisté a nestabilní prostředí.

Jídlo? Když zazvoní budík

Jak řekl Johan Wiklund, profesor podnikání na Whitman School of Management Syrakuské univerzity, v rozhovoru pro časopis Entrepreneur.com, výhodou hyperaktivity je velká pracovní kapacita. Hyperaktivní člověk je podle něj schopný pracovat ve dne v noci a zavrtat se do věcí, které ho zajímají.

Dokonce jsem se seznámil s lidmi, kteří si museli natáhnout budík, aby nezapomněli jíst, uvádí a vypočítává další okolnosti, impulsivitu spojenou s menším strachem z rizika, nepředsudečnost, naladění na rychlou akci a jednání, které mohou být v byznysu výhodou. Mluvil jsem s lidmi, kteří díky svým zkušenostem v životě zjistili, že je lepší dělat to, co cítí jako správné, aniž by to nutně museli příliš promýšlet, dodává s tím, že negativní stránkou zase může být třeba snížená schopnost plánování a sebereflexe.

Čelit intenzitě jasnou hranicí

Otázkou však je, jak mohou s hyperaktivním šéfem, šéfovou nebo kolegy pracovat ostatní. Jak přežít kulturu hyperaktivity s běžným pracovním nasazením? Jak se v takovém prostředí nezničit? Je to těžké, uznává i Johan Wiklund, podle něhož sice mohou mít hyperaktivní lidé z práce v týmu velký prospěch, ale jsou natolik intenzivní, že pro ně bývá obtížné najít lidi, kteří jsou vůbec ochotní s nimi pracovat.

Čtěte také: Oslaví 30 a raději se nechá zaměstnat. Ti mladší mají energie na podnikání dost

Co je v takovém prostředí nadmíru aktuální, je téma hranic. Podle psychologů a podnikatelských poradců se téma hranic propisuje do všemožných pracovních oblastí. Jestli mají například schůzky s hyperaktivním nadřízeným tendenci přetékat do nesnesitelné délky, protože pořád je co řešit, je třeba stanovit pevná pravidla a pověřit konkrétní osobu tím, aby je hlídala, tvrdí Larry Stybel a Maryanne Peabody na stránkách magazínu Psychology Today. Doporučují v takovém případě pravidelně informovat o časovém rámci schůzky a nastavit opakovaná upozornění na její konec – ať už je to zvonění na mobilu nebo spolehlivý asistent, který v určený čas přijde na konec schůzky upozornit. Dalším tipem je stručná písemná příprava agendy předem, aby bylo jasné, čeho se schůzka týká.

Protože hyperaktivní člověk může mít potíže se sezením na jednom místě, a podobná zkušenost je popsána výše, je možné mu vyjít vstříc třeba schůzkami v chůzi. Ostatně není to zdaleka možnost, která by byla prospěšná jen pro toho, kdo je hyperaktivní. Chůze nejenže naruší nezdravou sedavou pracovní rutinu, ale je také spojována s vyšší produktivitou práce a s růstem kreativity.

Čtěte více: Netwalking je trend, co spojuje chůzi se síťováním. A může zvednout tvořivost

Podstatná je týmová sestava

Podstatné také je pečlivě rozdat týmové role tak, aby ze sebe měl každý možnost dostat to nejlepší. Třeba hyperaktivní člověk, který moc neplánuje, ale má spoustu nápadů a je vždycky ochotný se rychle pustit do jejich realizace, může mít prospěch ze spolupráce s člověkem, který je víc orientovaný na detaily a plánování – a naopak.

Stejně tak jako nedává moc velký smysl dosadit pečlivého účetního, co miluje pravidla, v týmu do role hlavního vizionáře, nemá cenu spoléhat u hyperaktivního člověka na to, že bude krok za krokem v dlouhodobém horizontu soustředěně pracovat na jednom velmi detailním úkolu s velkou mírou rutinní práce. Lepší je najít pro každého to správné místo, které odpovídá jeho naturelu.

V neposlední řadě s tím souvisí i schopnost spolupracovnic a spolupracovníků vidět v hyperaktivitě jejich šéfa nebo kolegy či kolegyně výhodu a silnou stránku, nikoliv ji vnímat negativně, ačkoliv pro ně může být obtížné se s ní popasovat. A prosadit zase své silné stránky, které hyperaktivitu doplní nebo vyváží.

EBF 2018 tip v článku  jména Podnikatel

Čtěte také: Dobrá rada nad zlato? Čtěte, jak podnikat podle svého a z radilů se nezbláznit

S tím jdou ruku v ruce i osobní hranice a umění dát najevo i prosadit, že někdy je také čas jít z práce domů a věnovat se něčemu jinému. Ovšem sešněrovat hyperaktivního zaměstnance do pracovní doby, která mu nevyhovuje, neprospěje nikomu. Třeba má nejvíc pracovní energie v noci a pak nedává smysl, aby ho někdo tlačil k tomu, že má mít v půl šesté padla a jít spořádaně na večeři. Nehledě na to, že možnost individualizované pracovní doby je výhodná obecně – lidé ze sebe mohou dostat to nejlepší právě tehdy, když jsou podle svého individuálního biorytmu nejvíc produktivní. A také ve svém vlastním tempu.