Hlavní navigace

I zaměstnanců se týkají doplatky zdravotního pojištění

Dagmar Kučerová

Kdy se zaměstnanci provádí doplatek do minimálního vyměřovacího základu a jak je to s ukončením zaměstnání v průběhu měsíce?

Doba čtení: 4 minuty

Minimálním vyměřovacím základem zaměstnance je minimální mzda. Ta byla od 1. ledna 2018 zvýšena na 12 200 Kč. Spolu s ní i odvod pojistného. 

Jestliže vznikne zaměstnání a na zaměstnance se vztahuje povinnost odvodu zdravotního pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, musí být minimální pojistné odvedeno prostřednictvím zaměstnavatele.

Minimální vyměřovací základ

Ne vždy se však odvádí z plného vyměřovacího základu a ne ve všech případech hradí doplatek pojistného zaměstnanec. Odvod zdravotního pojištění alespoň z minimálního vyměřovacího základu má svá pravidla.

  1. Jestliže je hrubý měsíční příjem zaměstnance nižší než aktuální minimální mzda, provede se dopočet a odvod pojistného prostřednictvím zaměstnavatele. Podmínky účasti na pojištění popisuje podrobně článek: Kdy se u brigád odvádí sociální a zdravotní pojištění?
  2. Doplatek pojistného hradí zaměstnanec prostřednictvím zaměstnavatele. Avšak pokud jsou důvodem nízkého vyměřovacího základu překážky v práci na straně zaměstnavatele (organizace) dle § 207 až 209 zákoníku práce, jde doplatek pojistného na náklady zaměstnavatele. 
  3. Doplatek činí vždy 13,5 % z rozdílu vyměřovacích základů, ať už jde na náklady zaměstnavatele nebo zaměstnance. Doplatek se nikdy nedělí na třetinu sraženou zaměstnanci nebo dvě třetiny, které hradí za zaměstnance zaměstnavatel. 
  4. V případě, že má zaměstnanec více zaměstnání, která podléhají odvodům zdravotního pojištění, tyto příjmy se pro účely zdravotního pojištění sčítají. Více v článku: Zdravotní pojištění a souběžná zaměstnání či podnikání
  5. Pokud se na zaměstnance nevztahuje povinnost placení pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu, odvádí zaměstnavatel pojistné ze skutečné výše zúčtovaného příjmu bez ohledu na minimální mzdu. Jedná se především o osoby, za které platí pojistné stát nebo nemají stanoven minimální vyměřovací základ (důchodci, ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené, nezaopatřené děti atd.)

Snížený minimální vyměřovací základ

V souladu se zákonem o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění se vyměřovací základ zaměstnance (pojištěnce) snižuje na poměrnou část podle počtu kalendářních dnů trvání rozhodné skutečnosti. Jedná se o tyto případy:

  • zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období kalendářního měsíce (zaměstnanec do zaměstnání nastoupil, nebo naopak zaměstnání ukončil v průběhu měsíce),
  • zaměstnanci bylo poskytnuto pracovní volno pro důležité osobní překážky v práci (například nemoc, ošetřovné apod.), nejedná se o neplacené volno nebo neomluvenou absenci. Zde platí od roku 2015 nová pravidla. Podrobněji v článku: Poskytování neplaceného volna se od roku 2015 změnilo
  • zaměstnanec se stal nebo přestal být v průběhu měsíce:

a) osobou, za kterou platí pojistné stát,

b) osobou s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, která je držitelem průkazu ZTP nebo ZTP/P,

c) osobou, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání,

d) osobou, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku.

Příklad 1 (zaměstnání po část měsíce)

Zaměstnanec ukončil pracovní poměr 20. ledna 2018. Jakým způsobem bude hradit zdravotní pojištění za zbylou část měsíce?

Minimální vyměřovací základ zaměstnance se snižuje na poměrnou část odpovídající počtu kalendářních dnů, pokud zaměstnání netrvalo po celé rozhodné období, kterým je celý kalendářní měsíc. Pokud zaměstnanec ukončil pracovní poměr 20. den (tento den byl naposledy v práci) a měsíc měl 31 kalendářních dní, proběhne výpočet pojistného pro rok 2018, kde byl min. měsíční vyměřovací základ stanoven na 12 200 tisíc Kč, následovně:

Vyměřovací základ: (12 200/31) * 20= 7 870,97 Kč. Zdravotní pojištění 13,5 % z této částky po zaokrouhlení na celé koruny nahoru činí 1063 Kč. Doplatek by zaměstnavatel prováděl pouze, pokud by jeho měsíční mzda byla nižší než vypočtený minimální vyměřovací základ.

Pokud byl pojištěnec zaměstnán, byť po část kalendářního měsíce, pak neodvádí za tento měsíc pojistné jako osoba bez zdanitelných příjmů. I kdyby zaměstnání trvalo pouze jeden den, zbývajících 30 dní nemá povinnost doplácet pojistné jako OBZP. Upřesnila pro čtenáře serveru Podnikatel.cz Lucie KrausováVšeobecné zdravotní pojišťovny.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Příklad 2 (snížený pracovní úvazek)

Zaměstnankyně si z důvodu péče o osmileté dítě sjednala kratší pracovní úvazek. Její měsíční mzda činí 11 000 Kč. Nejedná se o osobu, která nemá stanoven minimální vyměřovací základ (není splněna podmínka řádné a celodenní péče o jedno dítě do 7 let nebo dvě děti do 15 let). 

Z částky 11 000 Kč bude standardně odvedeno pojistné (9 % zaměstnavatel a 4,5 % bude sraženo zaměstnanci). Zaměstnavatel však provede dopočet do minimálního vyměřovacího základu (12 200 – 11 000) * 13,5 % = 162 Kč. Tuto částku odvede prostřednictvím zaměstnavatele zaměstnankyně.

Příklad 3 (pracovní neschopnost)

Zaměstnanec onemocněl v pondělí třetího dne měsíce června. Předcházejícím dnem byla sobota a neděle, kdy zaměstnanec podle harmonogramu směn nepracoval. 

EBF 2018 tip v článku  jména Podnikatel

Za předpokladu, že bude nemoc trvat až do konce měsíce, musí být odvedeno zdravotní pojištění za první dva dny v měsíci (sobotu a neděli) z poměrné části minimálního vyměřovacího základu. Sobota a neděle nebyla překážkou v práci.

Vyměřovací základ: (12 200/30) * 2 = 813,34 Kč. Doplatek 13,5 % do minimálního vyměřovacího základu za uvedené dva dny činí 110 Kč.