Hlavní navigace

Inovativní příjmy státního rozpočtu? Seznamte se s pokutami u hlášení k DPH

Pokuty u kontrolních hlášení k DPH nemají nic společného s tím, jak poplatník platí daně, zda podal samotné přiznání k DPH a ani s tím, jak vede účetnictví.

Doba čtení: 8 minut

Sdílet

I v případě, kdy daňový subjekt má uhrazenou, třeba i v předstihu, svoji daňovou povinnost, účetnictví vede vzorně a daňové přiznání i souhrnné hlášení podává včas, na pokutách za tento další, relativně nový výkaz tyto skutečnosti až na minimální výjimky dle metodického pokynu GFŘ nic nemění. Trestána jsou sebemenší zpoždění, opomenutí či nepřesnosti, trestáno je dokonce i pouhé nepotvrzení bezchybnosti původně podaného kontrolního hlášení.

Systém pokut a odpustků

Za pokuty v souvislosti s kontrolním hlášením se jen do prosince 2018 vybralo dle informací Generálního finančního ředitelství přibližně 400 milionů korun. Jejich výběr se dále zvyšuje. Ačkoliv systém sankcí za obdobná pochybení týkající se podávání přiznání k DPH je dlouhodobě zakotven v daňovém řádu, bylo od počátku zavedení kontrolního hlášení v roce 2016 schváleno speciální ustanovení v zákoně o dani z přidané hodnoty obsahující extrémně tvrdé postihy pouze v souvislosti s touto novou povinností.

Jednotné postupy pro výběr těchto pokut Generální finanční ředitelství nastavilo Metodickou pomůckou k ukládání pokut za porušení povinností souvisejících s podáváním kontrolního hlášení. Následně byl zveřejněn metodický pokyn GFŘ D-29 k prominutí pokut za nepodání kontrolního hlášení, který represivní sankce zmírňuje jen v ojedinělých případech. Na četnosti sankcí má mimo jiné vliv i fakt, že povinnosti podávat kontrolní hlášení každý měsíc mají i ty právnické osoby, které jsou čtvrtletními plátci, a tedy podávají přiznání k DPH pouze 4× za rok.

Čtěte také: U kontrolních hlášení se dlouho nedávala pokuta 1000 Kč, systém se rok upravoval

Jaké sankce lze u kontrolních hlášení dostat?

Zákon o dani z přidané hodnoty rozděluje sankce související s kontrolním hlášením na pokuty, které je správce daně povinen uložit za pevně daných podmínek v pevné výši 1000 Kč, 10 000 Kč, 30 000 Kč a 50 000 Kč a na pokuty s horním limitem 50 000 Kč a 500 000 Kč, jejichž uložení a výši má v rámci diskrečního oprávnění zvážit sám správce daně.

V § 101g, odst. 1 písm. a) až d) zákona o DPH byly zavedeny tyto sankce v pevné výši: 

  • Při pozdním podání kontrolního hlášení je správce daně povinen uložit pokutu ve výši 1000 Kč. Ačkoliv § 250 daňového řádu toleruje zpoždění s podáním přiznání k DPH do pěti pracovních dnů, zákon o DPH nerozlišuje, zda zpoždění u kontrolního hlášení činí jednu minutu či týden ani důvod zpoždění. Jedná se o situaci, kdy poplatník jednoduše nestihne podat přiznání včas, aniž došlo k jakékoliv další komunikaci mezi poplatníkem a správcem daně. Tato sankce nebude vyměřena, pokud se poplatník v rámci jednoho kalendářního roku zpozdí s podáním kontrolního hlášení pouze jednou.
  • Při podání kontrolního hlášení až na základě výzvy ze strany správce daně v náhradní lhůtě 5 pracovních dnů je správce daně povinen uložit pokutu ve výši 10 000 Kč. Jedná se o situaci, kdy poplatník kontrolní hlášení v zákonné lhůtě nepodal, anebo podal, ale toto podání správce daně neuznal, například z důvodů chybného uvedení zdaňovacího období či formátu a následně poplatník obdržel z finančního úřadu výzvu k jeho podání. Pokud stihl daňový subjekt podat kontrolní hlášení do pěti pracovních dnů od doručení výzvy, musí počítat s výše uvedenou pokutou 10 000 Kč. Poplatník ale může být v situaci, kdy mu zákonná povinnost podat kontrolní hlášení nevznikla z důvodu neuskutečnění plnění. I přes to, že povinnost podat kontrolní hlášení poplatník nemá, musí ve stejné lhůtě reagovat, tj. většinou zaslat negativní kontrolní hlášení. Pokud poplatník stihne negativní, tj. prázdné kontrolní hlášení podat do 5 pracovních dnů, sankci unikne.
  • Při podání kontrolního hlášení až na základě výzvy ze strany správce daně po uplynutí náhradní lhůty 5 pracovních dnů je správce daně povinen uložit pokutu ve výši 50 000 Kč. Jedná se o stejnou situaci jako v předchozím bodu, avšak poplatník nestihl reagovat na výzvu do 5 pracovních dnů a kontrolní hlášení podal z různých důvodů například až 6. pracovní den po doručení výzvy. Stejný postih zasáhne i plátce, který správně kontrolní hlášení nepodal, ale nestihl v této krátké lhůtě uvedené ve výzvě podat negativní kontrolní hlášení.
  • Při pozdní reakci na výzvu správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů uvedených v původním kontrolním hlášení je správce daně povinen uložit pokutu ve výši 30 000 Kč. Jedná se o situaci, kdy poplatník kontrolní hlášení podá včas, avšak systém finanční správy našel nesrovnalosti v jakýchkoliv vykazovaných údajích, jako je DIČ odběratele/dodavatele, číslo dokladu, částka či datum plnění, a vyhodnotí chybu. I zde se může poplatník ocitnout ve dvou situacích. Buď sám uvedl omylem špatné údaje, nebo se spletl jeho obchodní partner. V prvním případě je nutné reagovat ve lhůtě 5 pracovních dnů a zaslat následné hlášení se všemi původními údaji včetně těch opravených. V druhém případě je nutné ve lhůtě 5 pracovních dnů zaslat správci daně reakci na výzvu s tím, že je potvrzena správnost původních údajů. Pokud poplatník během této lhůty reagovat nestihne, musí v obou případech počítat s pokutou ve výši 30 000 Kč.

Kdy lze pokuty prominout?

Pokyn GFŘ-D-29 umožňuje sankce u výše uvedených pokut (mimo pokuty 1000 Kč) plně nebo částečně prominout zhruba v těchto případech:

  • jedno pochybení během jednoho kalendářního roku u jedné libovolné sankce
  • zpoždění s podáním či reakcí v případě doložitelné, nezaviněné živelné pohromy
  • zpoždění s podáním či reakcí v případě akutního, neplánovaného, krátkodobého a doložitelného nepříznivého zdravotního stavu
  • zpoždění maximálně 5 pracovních dnů s reakcí na výzvu správce daně ke změně, doplnění či potvrzení údajů v případě, kdy poplatník pouze potvrzuje správnost původního podání
  • zpoždění maximálně 5 pracovních dnů s reakcí na výzvu správce daně k podání kontrolního hlášení v případě, kdy poplatníkovi povinnost podat kontrolní hlášení ze zákona nevznikla

Žádost o prominutí sankce je možné podat do 3 měsíců od doručení platebního výměru a podléhá vždy poplatku ve výši 1000 Kč. Žádosti o prominutí pokuty však nesmí být vyhověno, pokud poplatník v minulosti například nevedl správně účetnictví, byl mu vydán zajišťovací příkaz, alespoň 2× podal v období předcházejících 12 měsíců jakékoliv daňové tvrzení až na výzvu správce daně či jinak tzv. porušoval řádný výkon správy daní.

Tyto překážky vyhovění žádosti o prominutí pokuty se zkoumají u všech právnických osob, ve kterých byla fyzická osoba v uplynulých 3 letech statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu. Pokud žádost podá právnická osoba, bude se zkoumat splnění podmínek pro uznání žádosti nejen u žadatele-právnické osoby, ale i u všech statutárních orgánů či jejich členů.

Ačkoliv je zákon i pokyn GFŘ nastaven nadstandardně přísně, došlo následně za stejné období k prominutí zhruba poloviny pokut. Skutečnost, že jsou plošně ukládány pokuty v nepřiměřené výši, které jsou pak následně za cenu administrativní náročnosti pro poplatníky i běžné správce daně, navíc za poplatky žadatelů, promíjeny, vypovídá o chybném nastavení zákona.

Čtěte také: I letos půjde odpouštět pokuty u kontrolních hlášení, pravidla se prodloužila

Nezapomínejte na „prémiové“ sankce

Tento důmyslný systém tzv. pevných pokut za kontrolní hlášení však není konečný. V druhém a třetím odstavci § 101h zákonodárce umožňuje správci daně uložit pokutu až do výše 50 000 Kč a pokutu až do výše 500 000 Kč, jejichž uložení a výši musí správce daně nejprve zvážit. V § 101g, odst. 2 a 3 byly zavedeny tyto sankce s horním limitem:

  • Pokuta až do výše 50 000 Kč, kterou správce daně uloží plátci, který na základě výzvy k odstranění pochybností nezmění nebo nedoplní nesprávné nebo neúplné údaje prostřednictvím následného kontrolního hlášení. Tuto pokutu dle pokynu GFŘ D-29 prominout nelze.
  • Pokuta až do výše 500 000 Kč, kterou správce daně uloží plátci, který nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžuje nebo maří správu daně z přidané hodnoty. Ani tuto sankci není možné prominout dle pokynu GFŘ-D-29.

Na rozdíl od relativně nižších, tzv. pevných pokut, kde jsou podmínky uložení jasně definovány zákonem a následně i podrobným metodickým pokynem, není termín „závažně ztěžuje nebo maří správu daně“ jako nutné podmínky pro uložení takto vysoké pokuty nikde jakkoliv definován.

Ptejte se odborníka v poradně Daně z příjmů a DPH
Ing. Tereza Tirolová
poradkyně pro daně

Nově lze tuto sankci použít i bez předchozího uložení jiných pokut týkajících se kontrolního hlášení. V důvodové zprávě k novele tohoto ustanovení ministerstvo financí argumentuje tím, že mnozí plátci podávali sice kontrolní hlášení včas, ale vyplňovali neúplné nebo odhadované údaje. Pokud tito plátci reagovali na výzvu správce daně včas a údaje doplnili, nebylo jim možno uložit některou z tzv. pevných pokut, což bylo podmínkou k možnosti uložení pokuty za závažné ztěžování správy daní. Patrně lze tedy tuto pokutu předpokládat u poplatníků, kteří kontrolní hlášení podali včas, avšak některé údaje nebyly přesné, protože to jednoduše nestihli. I když následně poplatník všechny údaje doplní, může jej tato pokuta zasáhnout.

Čtěte více: U kontrolních hlášení bude moct dostat pokutu až 500 000 Kč více podnikatelů

Ministerstvo argumentuje, jak se mu to hodí

Výsledek snahy ministerstva financí je tedy nejen prosazení plošných (vysokých) pokut v pevné výši, ale i prosazení další pokuty s horním (vysokým) limitem, která podléhá diskreci. Běžný správce daně by tedy měl brát v úvahu všechny okolnosti konkrétního případu, zvážit nutnost pokuty, přiměřenost pokuty, škodlivost jednání poplatníka pro výběr daní a toto zvážení uvést v rozhodnutí o výši pokuty.

Wt100_obecný

Alarmující jsou otočky v rétorice ministerstva financí. Zatímco v případě návrhu na zrušení pokuty dle § 250 daňového řádu za zpoždění s podáním přiznání k DPH ministerstvo tuto pokutu vznikající ex lege v předem dané procentuální výši obhajovalo právě z důvodu „předvídatelnosti a právní jistoty, zamezení libovůle ze strany orgánu veřejné moci, snížení rizika korupce a administrativní zvladatelnosti“, pokutu za nepřesnosti v kontrolním hlášení naopak ponechává plně v kompetenci správce daně, navíc při velmi vágně definovaných podmínek pro uložení.

Závěrem lze konstatovat, že systém pokut je natolik tvrdý, že představuje pravidelný příjem do státního rozpočtu, a jestliže se sankcím, či alespoň zpoplatněným žádostem o jejich prominutí chce poctivý poplatník vyhnout, nezbývá, než doporučit nebýt nikdy nemocný a při organizování osobních či pracovních záležitostí pamatovat na nutnost reakce do 5 pracovních dnů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).