Hlavní navigace

Insolvence: Jak probíhá insolvenční řízení a kdo má nárok na oddlužení?

11. 12. 2020
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ať už se s platební neschopností potýká fyzická nebo právnická osoba, řešením může být insolvence. Kdy můžete o insolvenci zažádat a jaké jsou podmínky?

Co je insolvence?

Termín insolvence pochází z latiny a označuje neschopnost dostát svým peněžitým závazkům vůči věřitelům. Jinými slovy se tedy jedná o situaci, kdy pasiva dlužníka převyšují jeho aktiva a není tak schopný své dluhy řádně a včas splácet. Setkat se však můžete také s pojmy platební neschopnost, úpadek či osobní bankrot.

Název insolvence se ovšem používá také jako označení pro insolvenční řízení, které může dlužníka částečně, nebo dokonce úplně zbavit jeho dluhů. Jedná se o druh soudního řízení, jehož cílem je zvolit ten nejlepší způsob vypořádání dluhů, aby došlo k uspořádání majetkových vztahů dlužníka a bylo dosaženo poměrného uspokojení jednotlivých věřitelů.

Takovými situacemi se přitom zabývá zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, který veřejnost zná spíše pod názvem insolvenční zákon. Ten stanovuje nejen možnosti řešení úpadku či hrozícího úpadku dlužníka, ale zároveň vymezuje i podmínky oddlužení a to, jak by mělo insolvenční řízení probíhat.

Kdo je v úpadku?

Pro vyhlášení úpadku insolvenční zákon požaduje splnění 3 podmínek: existence platební neschopnosti dlužníka, jeho předlužení a  mnohost věřitelů , přičemž tyto podmínky musí být splněny současně.

Platební neschopnost

Podle insolvenčního zákona se má za to, že dlužník není schopný plnit své peněžité závazky v případě, že:

  • zastavil platby podstatné části svých peněžitých závazků, nebo
  • je neplní po dobu delší 3 měsíců po lhůtě splatnosti, nebo
  • není možné dosáhnout uspokojení některé ze splatných peněžitých pohledávek vůči dlužníku výkonem rozhodnutí nebo exekucí, nebo
  • nesplnil povinnost předložit seznamy uvedené v § 104 odst. 1, kterou mu uložil insolvenční soud.

Předlužení

Jestliže je dlužníkem právnická osoba či fyzická osoba, která podniká, je v úpadku i tehdy, je-li předlužena. O takový stav se jedná v případě, že má dlužník více věřitelů a souhrn jeho závazků přitom převyšuje hodnotu jeho majetku. Pokud jde o stanovení této hodnoty, je možné přihlížet také k další správě jeho majetku či k dalšímu provozování podniku.

Mnohost věřitelů

Další podmínkou, která musí být při úpadku splněna, je existence nejméně dvou věřitelů dlužníka. V takovém případě je k podání insolvenčního návrhu oprávněn kterýkoliv věřitel dlužníka se splatnou pohledávkou vůči dlužníkovi. 

Způsoby řešení úpadku

Insolvenční zákon uvádí, že existují čtyři různé možnosti, pomocí kterých je možné úpadek (popř. hrozící úpadek) dlužníka řešit. Jedná se o:

  • konkurs,
  • reorganizaci,
  • oddlužení,
  • zvláštní způsoby řešení úpadku.

První varianta označovaná jako konkurs je likvidační a spočívá v úplném zpeněžení majetku dlužníka, čímž následně dojde i k poměrnému uspokojení zjištěných pohledávek věřitelů. Po skončení konkursu pak neuspokojené pohledávky nezanikají, ale věřitelé se jich mohou dále domáhat, třeba prostřednictvím exekuce.

Druhým způsobem řešení úpadku je reorganizace. Pokud ji soud povolí, provoz dlužníkova podniku zůstává zachován, ale na řadu přijdou různá ozdravná opatření a pohledávky věřitelů jsou uspokojovány průběžně.

Oddlužení je možné realizovat plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty či samotným zpeněžením majetkové podstaty. Jakmile oddlužení skončí, dlužník může být osvobozený od placení pohledávek, které dosud nebyly uspokojeny. Oddlužení je pak standardně určeno především pro fyzické a právnické osoby, které nejsou považovány za podnikatele a nemají tedy z podnikání žádné dluhy. Ty ovšem oddlužení nebrání v případě, že věřitel pohledávky odsouhlasí, nebo jde o pohledávku zajištěnou, nebo jde o pohledávku věřitele, která zůstala neuspokojena po skončení insolvenčního řízení, ve kterém insolvenční soud zrušil konkurs na majetek dlužníka.

Jak probíhá insolvence?

Insolvenční řízení vždy začíná podáním insolvenčního návrhu u příslušného insolvenčního soudu. Tento návrh může podat jak dlužník, tak i jeho věřitel, ale pouze v případě, že je dlužník v úpadku nebo mu úpadek hrozí; v případě hrozícího úpadku může insolvenčního návrh podat pouze dlužník. U hrozícího úpadku lze předpokládat, že dlužník v budoucnu nebude schopný řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků. Sám dlužník pak může podat také návrh na povolení oddlužení, který se vypracovává na základě doložení závazků, seznamu majetku a příjmů za posledních 12 měsíců a také příjmů očekávaných v následujících 12 měsících.

Navrhovatel je povinen při podání insolvenčního návrhu zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení. V případě, že insolvenční návrh podává věřitel proti právnické osobě, která je podnikatelem, platí zálohu ve výši 50.000,– Kč. Věřitel platí zálohu ve výši 10.000,– Kč v případě insolvenčního návrhu proti fyzické osobě, nebo právnické osobě nepodnikateli. Záloha se neplatí v případě, kdy insolvenční návrh podává zaměstnanec dlužníka, a to i bývalý zaměstnanec, jestliže pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, a dále zálohu neplatí spotřebitel, pokud jeho pohledávka spočívá v nároku vyplývajícím ze spotřebitelské smlouvy.

Jakmile dojde k zahájení insolvenčního řízení, znamená to, že na majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka již nesmí být prováděny exekuce. Ať se řeší insolvence fyzické osoby (podnikatele či nepodnikatele) nebo právnické osoby, dlužník zároveň v žádném případě nesmí nezanedbatelně zmenšit svůj majetek nebo zapříčinit jakékoliv podstatné změny v jeho skladbě a využití bez souhlasu insolvenčního správce.

Po zveřejnění vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení soud rozhodne o tom, zda se dlužník opravdu nachází v úpadku. Pokud tomu tak je, vydá následně rozhodnutí o úpadku, které musí obsahovat několik výroků, kam patří například:

  • zjištění úpadku dlužníka,
  • ustanovení insolvenčního správce,
  • informace o tom, kdy nastávají účinky rozhodnutí,
  • výzva věřitelům, aby insolvenčnímu správci neprodleně sdělili svá zajišťovací práva k dlužníkovu majetku,
  • výzva věřitelům, aby přihlásili své pohledávky do insolvence,
  • uložení povinnosti, aby dlužník ve stanovené lhůtě sestavil a odevzdal insolvenčnímu správci seznam majetku a svých dlužníků.

Dále vše závisí na tom, zda soud rozhoduje také o povolení oddlužení, nebo nikoliv. Pokud ano, jeho rozhodnutí musí obsahovat také výzvu, aby přihlášení věřitelé soudu sdělili svůj zájem vykonávat funkci ve věřitelském výboru a výrok o povinnosti dlužníka platit zálohy na odměnu a hotové výdaje insolvenčního správce. Pokud ne, mělo by zde být uvedeno místo a termín konání schůze věřitelů i místo a termín přezkumného jednání.

Podmínky pro oddlužení

Abyste mohli vyhlásit osobní bankrot a zažádat o oddlužení, je nutné splnit současně několik podmínek. Platí například, že dlužník musí být v úpadku, ale nemá přitom kvalifikovanou insolvenční historii dle § 395 insolvenčního zákona a musí mít poctivý záměr a odpovědný přístup k plnění povinností v insolvenčním řízení.

V červnu 2019 nabyla účinnosti rozsáhlá novela insolvenčního zákona, která oddlužení zpřístupnila většímu množství lidí. Nově tedy již není nutné, aby dlužník zaplatil alespoň 30 % pohledávek svých nezajištěných věřitelů (ledaže tito věřitelé s nižším plněním souhlasí). V žádném případě to však neznamená, že soud oddlužení schválí, pokud dlužník nebude schopný uhradit vůbec nic. Podmínkou je schopnost splácet v plné výši odměnu a náhradu hotových výdajů insolvenčního správce, přinejmenším stejnou částku věřitelům a v plné výši také pohledávky na výživném a odměnu sepisovatele návrhu.

Odměna insolvenčního správce pro individuální oddlužení včetně náhrady hotových výdajů dnes činí 1 089 korun měsíčně. Orientační minimální částka, kterou musí být dlužník bez vyživovací povinnosti schopný měsíčně hradit, je tedy 2 178 korun, kam patří odměna a náhrada hotových výdajů insolvenčnímu správci a stejně vysoká suma určená věřitelům, přičemž k této částce je nutné připočítat odměnu insolvenčního správce za každou přezkoumanou přihlášku pohledávku, která činí 250 Kč + DPH. U dlužníka, který je povinen platit výživné, se tato částka zvyšuje právě o výši výživného.

A kdy může soud zamítnout návrh na povolení oddlužení, což lidé označují také jako zamítnutí insolvence? Taková situace nastane třeba v případě, že dlužník vzal během posledních tří měsíců zpět svůj předchozí návrh na povolení oddlužení nebo pokud bylo v předchozích deseti letech před podáním insolvenčního návrhu přiznáno osvobození od placení pohledávek, které v rámci oddlužení nebyly uhrazeny.

Ukončení insolvence

Jak již bylo zmíněno výše, oddlužení je možné realizovat prostřednictvím plnění splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty nebo pouze zpeněžením majetkové podstaty. Insolvenční zákon také říká, v jakém případě nastane konec insolvence. Ke splnění oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty může dojít ve chvíli, kdy:

  • splatíte pohledávky nezajištěným věřitelům v plné výši,
  • splatíte alespoň 60 % pohledávek nezajištěných věřitelů během 3 let,
  • vynaložíte během 5 let veškeré úsilí, které je možné spravedlivě požadovat, abyste zaplatili pohledávky věřitelů a nebylo vám oddlužení zrušeno (insolvenční zákon dále uvádí, že pokud zaplatíte během 5 let nezajištěným věřitelům alespoň 30 % pohledávek, má se za to, že potřebné úsilí bylo vynaloženo).

Insolvence v manželství

Pokud jste sezdáni a dluhy máte jak vy, tak i váš manžel či manželka, můžete využít společnou insolvenci manželů. Dluhy obou se tak sjednotí a sečtou, přičemž z dané částky se v insolvenci bude hradit poměrná část vypočtená dle příjmu obou manželů a zmenší se celkově uhrazená suma. Zároveň se nemůže stát, že by věřitelé vymáhali dluhy jeden po druhém.

Podnikání v insolvenci

Chcete-li začít během probíhající insolvence podnikat, v zahájení této činnosti vám nikdo nebrání. Musíte však splnit podmínky stanovené zákonem, kam patří především bezúhonnost živnostníka a dostatečný příjem na to, abyste byli i nadále schopní hradit odměnu insolvenčního správce a částku určenou věřitelům.

Kde a jak zjistit stav insolvence?

Ke sledování insolvence slouží insolvenční rejstřík, který je dostupný například na internetových stránkách insolvenčního rejstříku (http://isir.justice.cz//) nebo na stránkách ministerstva spravedlnosti (www.justice.cz). Ten poskytuje veškeré informace o průběhu konkrétního insolvenčního řízení a zároveň představuje stěžejní komunikační nástroj insolvenčního soudu. Jeho prostřednictvím se zveřejňují rozhodnutí či jiné písemnosti a soud zde také vyzývá věřitele, aby do insolvenčního řízení přihlásili své pohledávky.

Nástroje v marketingu

Insolvenční rejstřík je také jedním z nástrojů, díky kterým si můžete konkrétní osobu prověřit na internetu, což se hodí třeba v případě, že hledáte nového spolubydlícího či nájemníka pro svůj byt. Stačí sem totiž zadat pouze jméno či IČO konkrétní osoby nebo firmy a během několika vteřin se dozvíte, zda je vedena jako účastník nějakého probíhajícího insolvenčního řízení, či nikoliv.

Co dělat, pokud dlužník neuhradil vaše pohledávky?

Pokud se řadíte mezi věřitele, kterým dlužníci neplatí, jistě uvažujete o tom, jak své pohledávky co nejdříve získat zpět. Ačkoliv se takový vymáhací proces může zdát na první pohled složitý a nákladný, dnes již existuje spousta profesionálů, kteří vám dokáží ušetřit námahu i starosti. Na začátku je však samozřejmě dobré si daného dlužníka prověřit, zda náhodou již není v insolvenci nebo několikanásobné exekuci.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).