Hlavní navigace

Izolačka schválena, ale za listopad ani za začátek prosince nebude

27. 12. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Příspěvek při nařízené karanténě či izolaci se vrací. Pravidla se oproti původnímu návrhu změnila. Část zaměstnanců v karanténě změny nepotěší.

Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo v návaznosti na prudce se zhoršující epidemii onemocnění COVID-19 návrh zákona, kterým se zaměstnancům přiznává mimořádný příspěvek při nařízené karanténě. Ten obdrží spolu se sníženou náhradou mzdy, platu nebo odměny z dohody, případně sníženým platem či odměnou. Příspěvek bude vyplácet zaměstnavatel. Cílem je zlepšit finanční situaci zaměstnanců, kterým byla nařízena karanténa, přičemž pokles příjmů těchto osob vede zřejmě i k nízké ochotě pozitivně testovaných osob označovat další potenciálně rizikové kontakty. Příspěvek má zaměstnanci příslušet nejdéle do 28. února 2022. 

Příspěvek za listopad ani část prosince nebude

Vláda schválila návrh zákona již 19. listopadu 2021 s tím, že příspěvek může být poskytnut též za dny nařízené karantény přede dnem nabytí účinnosti zákona v případě, že tato karanténa trvá ještě v den nabytí účinnosti navrhovaného zákona, aby na karanténu bylo nahlíženo jako na jeden celek. Podmínkou měla být karanténa nařízena po 31. říjnu 2021. Pro účely tohoto zákona se za karanténu považuje také izolace. 

Přestože byl návrh zákona schvalován ve zrychleném režimu, karantén nařízených v měsíci listopadu se již nedotkne. Karanténa totiž musí k datu účinnosti zákona trvat (zákon nabývá účinnosti dnem jeho vyhlášení ve Sbírce zákonů). Z toho důvodu zamířila do Senátu již upravená verze, kdy se příspěvek týká až karantén nařízených až po 30. listopadu 2021. 

Zákon byl ve Sbírce zákonů vyhlášen pod číslem 518/2021 s účinností od 23. prosince 2021. 

Na příspěvek nakonec dosáhnou pouze zaměstnanci s karanténou (izolací) nařízenou po 30. listopadu 2021, avšak musí k 23. prosinci 2021 trvat (příspěvek náleží od jejího počátku maximálně za prvních 14 dnů). Pokud tedy zaměstnanci nebo zaměstnavatelé předpokládali, že se příspěvek automaticky dotkne všech karantén či izolací nařízených po 30. listopadu 2021, jak bylo v některých médiích prezentováno, hluboce se mýlili. Velké části karantén nařízených počátkem měsíce prosince se již také týkat nebude (k datu účinnosti zákona zřejmě netrvaly).

Příklady:

  • Karanténa nařízena dne 28. listopadu do 5. prosince 2021 – nárok na příspěvek není, nebylo nařízeno po 30. listopadu 2021.
  • Izolace nařízena dne 2. prosince 2021 do 15. prosince 2021 – nárok na příspěvek není, bylo nařízeno po 30. listopadu 2021, ale k datu účinnosti zákona izolace netrvá.
  • Karanténa nařízena dne 10. prosince do 23. prosince 2021– nárok na příspěvek je, nařízeno po 30. listopadu 2021 a nárok k datu účinnosti zákona (k 23. prosinci 2021) trvá. Příspěvek náleží za prvních 14 kalendářních dnů nařízené karantény, tj. již od 10. prosince 2021. 

Poskytování příspěvku

V případě nařízené karantény (pro účely tohoto zákona se za karanténu považuje také izolace ve smyslu § 2 odst. 6 zákona o ochraně veřejného zdraví) je poskytován zaměstnancům příspěvek za každý kalendářní den, nejdéle po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény, ve výši 370 Kč. Příspěvek se tedy neposkytuje za zameškané dny jako náhrada mzdy, ale za kalendářní dny. Avšak pokud součet příspěvku a náhrady příjmu přesáhne 90 % průměrného výdělku zaměstnance za odpovídající počet zameškaných hodin, příspěvek se o tento rozdíl sníží.

Na příspěvek bude mít nárok zaměstnanec, jemuž vznikl nárok na náhradu mzdy (platu, odměny) podle § 192 až 194 zákoníku práce z důvodu nařízené karantény. V případě, že zaměstnanec v době prvních 14 kalendářních dní trvání nařízené karantény odpracoval veškeré zaměstnavatelem rozvržené směny (např. výkon práce z domova), příspěvek mu za žádný kalendářní den nepřísluší, neboť mu žádná mzda, plat nebo odměna z dohody neušla, a proto mu nevzniklo právo na náhradu mzdy, platu či odměny podle § 192 až 194 zákoníku práce, na které je příspěvek při karanténě vázán.

ČSSZ neprodleně zašle zaměstnavateli na jeho žádost informaci, že od ošetřujícího lékaře obdržela informaci o nařízení karantény, jejím trvání a ukončení. V případě, že má zaměstnanec u jednoho nebo více zaměstnavatelů několik pracovněprávních vztahů, může získat za splnění podmínek příspěvek za každý pracovněprávní vztah samostatně.

školení-leden22-molín

Splatnost a výplatní páska zaměstnanců

Splatnost a výplata příspěvku je stejná jako výplata mzdy, platu či odměny z dohody konané mimo pracovní poměr za dané období. Zaměstnavatel v měsíčním vyúčtování mzdy zaměstnance dle § 142 odst. 5 zákoníku práce, jednoduše řečeno na výplatní pásce, uvede vedle náhrady za příslušné období údaje o náhradě z titulu nařízené karantény (izolace) a údaj o příspěvku poskytnutém za toto období.

Příspěvek je stejně jako náhrada mzdy v době karantény osvobozen od daně z příjmů fyzických osob a neodvádí se z něj ani sociální ani zdravotní pojištění. Ovšem bude součástí mzdového listu zaměstnance. Pokud se pro účely jiných právních předpisů zjišťuje výše příjmu, k příspěvku se nepřihlíží. Neovlivní nárok na případné jiné sociální dávky. Příspěvek nemůže být postihován výkonem rozhodnutí soudu ani exekucí.

Odpočet vyplaceného příspěvku z pojistného

Od částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc si zaměstnavatel odečte zúčtovanou částku mimořádného příspěvku. Aby však mohlo dojít k odečtu, musí být příspěvek vyplacen nejpozději do konce druhého kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci odečtu pojistného.

Nárok lze přitom uplatnit nejpozději do 3 kalendářních měsíců po skončení karantény. V praxi totiž může dojít k situaci, kdy nebude z vystavené dočasné pracovní neschopnosti zřejmé, že se jedná zároveň o izolaci. Proto je zde stanovena jakási lhůta pro eventuální došetření, např. po návratu zaměstnance do zaměstnání. Pokud zaměstnavatel nezúčtoval zaměstnanci příspěvek, neboť až dodatečně zjistil, že jsou splněny podmínky pro jeho výplatu, zúčtuje příspěvek dodatečně a odečte ho od pojistného.

Odečet si zaměstnavatel provede prostřednictvím tiskopisu (přehled o výši vyměřovacího základu), kde se uvádí údaj o počtu zaměstnanců, za které se odečet uplatňuje, a úhrn příspěvků, které si zaměstnavatel od pojistného odečítá.

Když příspěvek převyšuje odvod sociálního pojištění

Jestliže by byla částka mimořádného příspěvku v kalendářním měsíci vyšší než vypočtené pojistné (zejména u „malých“ zaměstnavatelů), bude tento rozdíl přeplatkem na pojistném. O jeho úhradu si zaměstnavatel požádá prostřednictvím přehledu o výši vyměřovacího základu. Naopak při odpočtu vyšší částky, než na kterou má zaměstnavatel nárok, jde o dluh zaměstnavatele vůči ČSSZ.

Při nesprávně provedeném odpočtu v důsledku zaviněného jednání zaměstnance (porušení právních předpisů) je zaměstnanec povinen příspěvek vrátit. Zaměstnavatel si bude moci takto neprávem vyplacený příspěvek srazit bez souhlasu zaměstnance ze mzdy dle § 147 odst. 1 zákoníku práce. Dodržování nařízené karantény či izolace kontrolují orgány hygieny, které mohou při nedodržení podmínek ukládat i pokuty.

Výpočty a kalkulačka k mimořádnému příspěvku

Vzhledem k tomu, že nejde o jednoduchý výpočet, tj. jen o vynásobení částky 370 Kč a počtu dnů nařízené karantény, připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí kalkulačku, kde mohou zaměstnanci dosazením průměrného hodinového výdělku a počtu hodin karantény zjistit, o kolik se jim náhrada mzdy po dobu trvání opatření zvýší.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).