Jak bude vypadat a fungovat EET 2.0? Přinášíme podrobný přehled pro podnikatele

Evidovat se budou kontaktní platby

Vláda schválila před dvěma týdny návrh zákona o evidenci tržeb, který by od roku 2027 měl opětovně zavést EET. V systému EET 2.0 se budou evidovat platby realizované při osobním kontaktu se zákazníkem nebo v provozovně, a to:

• a) v hotovosti,
• b) bezhotovostním převodem peněžních prostředků,
• c) prostřednictvím virtuálního aktiva podle zákona upravujícího opatření proti legalizaci výnosů z trestné činnosti,
• d) šekem, směnkou nebo cestovním šekem,
• e) prostřednictvím prostředků, které jsou určeny pouze k zaplacení zboží nebo služeb v prostorách využívaných vydavatelem prostředku, zboží nebo služeb úzce vymezenému okruhu dodavatelů nebo úzce vymezeného okruhu zboží nebo služeb, nebo
• f) v jiných formách, které mají charakter obdobný formám podle písmen a) až e).

Formální náležitosti pro evidovanou tržbu splňuje také platba poplatníkovi, která je uskutečněna započtením kauce nebo obdobné jistoty složené kontaktní platbou.

Kontaktní platbou se pro účely tohoto zákona rozumí také platba, která je uskutečněna v hotovosti nebo jinou formou, která má hmotnou povahu, a není platbou při osobní kontaktu či v provozovně. To neplatí, je-li tato platba zprostředkována jinou osobou, která nejedná v přímém ani nepřímém zastoupení poplatníka, provedením převodu peněžních prostředků na platební účet tohoto poplatníka (tedy například dobírek).

Jak bude definována kontaktní platba

Pro určení kontaktní platby jsou důležité dva znaky:

1. osobní interakce při úhradě nebo
2. transakce uskutečněná v provozovně.

Aby tržba podléhala EET, stačí naplnit jeden ze znaků. Současně se stanoví, že podmínka kontaktní platby je vždy splněna v případě hotovostní a kvazihotovostní platby s výjimkou platby, která je zprostředkována tak, aby poplatníkovi dorazila jako bezhotovostní. Toto pravidlo cílí na obcházení např. v podobě zasílání hotovosti v obálce či skrze prostředníka.

„Osobním kontaktem s poplatníkem“ se pak rozumí kontakt s osobou poplatníka (jde-li o fyzickou osobu), ale též kontakt s jeho personálem, resp. osobami jednajícími jeho jménem a na jeho účet. V souladu s § 430 odst. 2 občanského zákoníku platí, že „podnikatele zavazuje i jednání jiné osoby v jeho provozovně, pokud byla třetí osoba v dobré víře, že jednající osoba je k jednání oprávněna“.

Druhý parametr, tedy platba v provozovně, je stanoven z důvodu existence samoobslužných pokladen či dokonce samoobslužných provozoven, kde kritérium osobního kontaktu nemusí být naplněno. I v těchto situacích je ovšem žádoucí, aby na úhradu bylo nazíráno jako na kontaktní platbu. Opačné řešení by vytvářelo nežádoucí stimul pro účelové uzpůsobování metod, jakými lze v dané provozovně platit, eliminací osobního prvku obsluhy. Z pohledu prevence obcházení zákona, jakož i s ohledem na zásadu neutrality takový stimul není žádoucí, vysvětluje se v důvodové zprávě.

K naplnění podmínky je nutná příčinná souvislost mezi objednáním nebo přijetím zboží nebo služeb a platbou uskutečněnou v provozovně: Pokud např. zákazník učiní objednávku přes e-shop pomocí svého mobilního telefonu a současně vydá příkaz k její úhradě, bude skutečnost, že se v té chvíli nachází v nějaké provozovně, relevantní pouze tehdy, pokud takto objednané zboží nebo službu v této provozovně v daném čase, kdy se v provozovně nachází, převezme či zkonzumuje. Objednává-li zboží nebo službu, které s danou provozovnou nesouvisí, nepůjde o kontaktní platbu.

„Platbou uskutečněnou formou, která má hmotnou povahu“ budou například i platby směnkou či šekem, ale také platba pomocí různých žetonů, papírových kupónů či poukázek, které mohou sloužit jako prostředek k zaplacení úzce vymezenému okruhu dodavatelů, v úzce vymezených prostorách či situacích. V EET 2.0 vznik povinnosti evidovat tržbu nemá určovat forma platby (hotovostní/bezhotovostní), ale charakter podnikatelské činnosti, resp. nastavení interakce se zákazníkem. Obecně platí, že k potenciálnímu zatajování tržeb dochází primárně u transakcí, které jsou uskutečněny v rámci osobního kontaktu se zákazníkem. Méně časté se to jeví u transakcí na dálku, dodává se v důvodové zprávě.

Vzhledem k tomu, že klíčovým rozlišovacím kritériem bude, zda se jedná o tzv. kontaktní platbu, EET se vyhne řada e-shopů.

Faktury nebude nutné evidovat

Nejen online transakce z účtu na účet bez fyzického kontaktu, ale také faktury evidenci podléhat nebudou. Co se týče faktur, ty nebude nutné v rámci EET evidovat ani v případě, že k platbě dojde ze strany zákazníka (a bez vědomí prodávajícího) ještě v prostorách provozovny. 

Ministerstvo financí naopak chce opět evidovat platby kartou (při osobním kontaktu se zákazníkem), přestože je už jednou Ústavní soud z evidence vyňal. Ministerstvo to zdůvodňuje tím, že se změnily podmínky a že premisa, že bezhotovostní platby jsou pro úřady dohledatelné, v současné realitě finančního světa již není platná.

Přečtěte si také:

Ministerstvo chce v EET i platby kartou, přestože to Ústavní soud již jednou odmítl

Evidovat začnou všichni naráz

Povinnost evidovat tržby probíhala u první EET na etapy, kdy se v prvních vlnách zapojily nejprve restaurace a hotely a následně obchody. V rámci EET 2.0 žádné vlny nebudou a evidence by měla odstartovat pro všechny 1. ledna 2027.

Bude jen jeden režim evidence

V rámci EET 2.0 bude pouze jeden režim evidence. Poplatníci budou muset zaevidovat tržbu nejpozději při jejím uskutečnění, a to zasláním údajů o evidované tržbě správci daně datovou zprávou autentizovanou certifikátem pro evidenci tržeb, čímž dojde k zaevidování tržby. Dojde-li při evidování tržby k překročení mezní doby odezvy (mezní dobu odezvy nastaví poplatník pro pokladní zařízení v délce nejméně 2 sekund podle druhu a způsobu vykonávané činnosti tak, aby se jejím stanovením nemařil průběh evidence tržeb vzhledem k druhu a kvalitě připojení k veřejné datové síti), bude muset poplatník údaje o evidované tržbě zaslat datovou zprávou správci daně bezodkladně po pominutí příčiny, která vedla k překročení mezní doby odezvy, nejpozději však do 48 hodin od uskutečnění evidované tržby.

Část OSVČ s paušální daní se bude moci EET vyhnout

U EET 2.0 se budou moct evidenci zcela vyhnout některé OSVČ s paušální daní, a to díky tzv. systému EET OFF. Podmínky pro využití systému EET OFF mají být následovné:

• účast v 1. pásmu paušální daně,
• roční příjmy do 1 milionu Kč,
• měsíční paušální daň 1500 Kč a povinné odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Režim bude během zdaňovacího období neměnný. Pokud podnikatel překročí limit příjmů, doplatí rozdíl do konce zdaňovacího období a povinnost evidovat tržby mu vznikne až od následujícího roku.

Přestože ministerstvo prezentuje, že je režim EET OFF určený pro nejmenší podnikatele, ve skutečnosti se nejmenším podnikatelům nevyplatí. Při nízkých příjmech se totiž paušální daň nevyplatí (zvláště, pokud navíc můžete uplatnit slevy na dani či nezdanitelné částky). Pokud navíc bude v rámci EET OFF zvýšena daňová část paušální daně o 1400 Kč (celkově by tedy byla při snížené záloze na sociální pojištění 10 562 Kč), hranice výhodnosti se ještě výrazně zvýší. U 40 % bude na úrovni příjmů 643 000 Kč, u 60% paušálu na úrovni 950 000 Kč a u 80% se paušální daň nikdy nevyplatí.

Přečtěte si také:

Výjimka z EET je nejmenším OSVČ k ničemu, hodí se ale podvodníkům

Které tržby nebudou podléhat EET?

Kromě tržeb státu, územního samosprávného celku, příspěvkové organizace, České národní banky, držitele poštovní licence nebudou evidovanou tržbou ani tržby:

• banky, včetně zahraniční banky,
• spořitelního a úvěrního družstva, 
• pojišťovny a zajišťovny, 
• investiční společnosti a investičního fondu, 
• obchodníka s cennými papíry, 
• centrálního depozitáře, 
• fondu obhospodařovaného penzijní společností,
• organizátora regulovaného trhu.

Evidovanou tržbou nemají být též tržby poplatníka daně z příjmů fyzických osob,

• a) kterému je přiznán nárok na průkaz ZTP, ZTP/P nebo obdobný průkaz platný pro celou Evropskou unii z důvodu oboustranné těžké ztráty zraku, úplné nebo praktické nevidomosti nebo hluchoslepoty,
• b) který vykonává podnikatelskou činnost bez spolupracujících osob podle zákona upravujícího daně z příjmů a bez zaměstnanců, ledaže všechny tyto osoby a zaměstnanci splňují podmínku podle písmene a), 
• c) který nevykonává podnikatelskou činnost jako společník společnosti, ledaže všichni společníci společnosti splňují podmínku podle písmene a), a 
• d) který tuto tržbu přijímá sám nebo prostřednictvím osoby, která splňuje podmínku podle písmene a).

Evidovanou tržbou nebudou ani tržby 

• z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků, 
• ze vztahu souvisejícího s pracovněprávním nebo obdobným vztahem, 
• ze stravování a ubytování žákům a studentům poskytovaného školou, vysokou školou nebo školským zařízením, 
• z platby hrazené v dopravních prostředcích při pravidelné hromadné přepravě osob nebo na palubě letadel, pokud přímo souvisí s touto přepravou,
• z osobní železniční přepravy, 
• z obchodní letecké dopravy a ze služeb poskytovaných v přímé souvislosti s ní,
• z poštovních služeb a zboží a služeb poskytovaných v přímé souvislosti s nimi.
• z hazardní hry, 
• z podnikání v energetických odvětvích na základě licence udělené podle energetického zákona, 
• z podnikání na základě povolení krajského úřadu podle zákona o vodovodech a kanalizacích. 
• podnikání na základě oprávnění k činnosti nebankovního poskytovatele spotřebitelského úvěru, 
• podnikání na základě povolení k činnosti 1. platební instituce, 2. instituce elektronických peněz, 3. správce nevýkonného úvěru, 4. poskytovatele služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Evidovanou tržbou nebudou rovněž tržby 

• ve formě platby za poskytování služeb uskutečněné prostřednictvím veřejné mobilní telefonní sítě, která je následným čerpáním nebo zúčtováním jiné platby,
• z provozování veřejných toalet, 
• z prodeje sladkovodních ryb a souvisejících služeb uskutečněné vždy v období od 18. do 24. prosince v provozovně, ve které se v tomto období uskutečňují pouze tyto tržby.

Evidovat tržby nemusí také poplatníci daně z příjmů právnických osob, a to do přidělení daňového identifikačního čísla a během 10 dní následujících po jeho přidělení. Evidovanou tržbou nebudou také tržby z prodeje zboží či služeb prostřednictvím prodejního automatu. Prodejním automatem se rozumí samoobslužné technické zařízení sloužící k prodeji zboží nebo služeb vyžadující pro dosažení výsledku zapojení zákazníka pouze v míře jednání nezbytného k objednání nebo přijetí zboží nebo služby.

Evidenci se také vyhnou tržby z prodeje zboží či služeb prostřednictvím samoobslužného zařízení, které se nachází mimo provozovnu a umožňuje platbu pouze v hotovosti, za podmínky, že okolnosti neumožňují nebo zásadně ztěžují evidenci tržeb.

Přečtěte si také:

Kdo se bude moct vyhnout EET a jaké podmínky bude muset splnit?

Která data se budou posílat finanční správě?

Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou má u EET 2.0 být:

• evidenční identifikační číslo poplatníka,
• označení evidenční jednotky, ve které je tržba uskutečněna,
• označení pokladního zařízení, na kterém je tržba evidována,
• pořadové číslo tržby,
• datum a čas uskutečnění tržby,
• celková částka tržby uvedená v české měně,
• identifikace této datové zprávy.

Údajem o evidované tržbě zasílaným datovou zprávou bude také

• celková částka plateb určených k následnému čerpání nebo zúčtování uvedená v české měně,
• celková částka plateb, které jsou následným čerpáním nebo zúčtováním platby, uvedená v české měně,
• evidenční identifikační číslo poplatníka, který pověřil evidováním této tržby poplatníka, který tržbu eviduje.

Přečtěte si také:

Dozví se úřady, kolik jste si dali piv? Co všechno se bude hlásit v rámci EET 2.0?

Účtenky se nebudou vydávat a nebude ani informační oznámení

U EET 2.0 nebude povinné vydávat účtenky. Stejně tak nebudou muset podnikatelé vyvěšovat cedule, že musí dle zákona elektronicky evidovat tržby.

Podnikatelé budou muset získat certifikát/y

Podnikatelé, kterých se EET bude týkat, budou muset nejprve získat certifikát (či certifikáty), který nainstaluje do pokladního zařízení a skrze který bude vlastní evidence tržeb prováděna. Certifikáty půjde získat prostřednictvím daňové informační schránky 

Počet certifikátů se zpravidla zpravidla bude odvíjet od počtu evidenčních jednotek, které poplatník používá k činnosti, jež mu zakládá povinnost evidovat tržby. Bude nicméně možné i řešení, kdy jedním certifikátem podnikatel odbaví evidování tržeb prostřednictvím více evidenčních jednotek. 

Podnikatelé budou muset nahlásit provozovny

Zákon dále počítá se zavedením oznamovací povinnosti pro podnikatele. Konkrétně budou muset podnikatelé prostřednictvím daňové informační schránky před získáním certifikátu pro evidenci tržeb oznámit údaje o všech svých evidenčních jednotkách, pokud v nejméně jedné z nich uskutečňuje evidované tržby. Oznamovací povinnost se vztahuje pouze na poplatníky, kteří jsou povinni evidovat tržby. Bude-li podnikatelská činnost poplatníka segmentována do více evidenčních jednotek, z nichž pouze část naplní podmínky pro povinnou evidenci tržeb, uvede poplatník v rámci plnění oznamovací povinnosti veškeré evidenční jednotky, doplňuje důvodová zpráva k zákonu.

Ve vztahu k plnění povinností podle zákona o evidenci tržeb půjde evidenční jednotky rozdělit do tří skupin:

1. Evidenční jednotka, prostřednictvím níž se uskutečňují evidované tržby – k této jednotce se váže jak povinnost evidovat tržby, tak oznamovací povinnost.
2. Evidenční jednotka, prostřednictvím níž se uskutečňují neevidované tržby – na rozdíl od předchozí zde dochází k platbám za zboží nebo služby, avšak tyto platby buďto nesplňují formální či materiální kritéria pro to, aby tržby z nich plynoucí byly evidovanými tržbami, popřípadě jsou zákonem vyňaty z okruhu evidovaných tržeb. K této jednotce se váže pouze oznamovací povinnost za předpokladu, že daný podnikatel má kromě ní alespoň jednu evidenční jednotku, kde se uskutečňují evidované tržby.
3. Evidenční jednotka, prostřednictvím níž se neuskutečňují žádné tržby – může jít např. o provozovnu, kde nedochází k prodeji zboží a služeb (např. výrobna, výdejna, sklad). K této jednotce se neváže ani oznamovací povinnost.

Co všechno budou evidenční jednotky?

Evidenční jednotkou se pak rozumí

• a) provozovna, popřípadě jejich samostatná funkční část
• b) internetová stránka, část internetové stránky nebo aplikace, které umožňují přístup ke zboží nebo službám,
• c) dopravní prostředek, v jehož rámci jsou poskytovány zboží nebo služby,
• d) poplatník v rozsahu, ve kterém vykonává podnikatelskou činnost mimo evidenční jednotky podle písmen a) a b).

Které údaje bude nutné hlásit?

Co se týče údajů, které budou muset podnikatelé o evidenčních jednotkách nahlásit, půjde o tyto:

• informace umožňující identifikaci evidenční jednotky,
• druh evidenční jednotky,
• převažující druh vykonávané podnikatelské činnosti prostřednictvím této evidenční jednotky,
• informace, zda se prostřednictvím evidenční jednotky uskutečňují evidované tržby, a
• informace, že evidenční jednotka eviduje tržby v nepřímém zastoupení za jiného poplatníka.

Podnikatelé navíc budou muset, dojde-li ke změně údaje o evidenční jednotce, tuto změnu oznámit správci daně prostřednictvím daňové informační schránky. K oznámení musí dojít před uskutečněním první evidované tržby prostřednictvím této evidenční jednotky uskutečněné poté, kdy změna nastala, nejpozději však do 15 dnů ode dne, kdy změna nastala.

Přečtěte si také:

Podnikatelé budou muset u EET nahlásit i provozovny, kde přijímají neevidované tržby

Jak to bude s kontrolami?

I u EET 2.0 budou moct úřady sice uskutečňovat kontrolní nákupy, hlavní kontrola by měla ale probíhat díky pokročilé datové analytice formou analytického porovnávání se subjekty podnikajícími za obdobných podmínek, ve stejném oboru, oblasti atd. Kontrola na místě pak proběhne až tehdy, když na základě analytické činnosti finanční správa zjistí významné anomálie. Kontrola pak bude sloužit především k prověření, zda okolnosti či způsob vykonávané činnosti zjištěné odchylky vysvětlí či nikoliv. V případě potřeby bude možné díky online formě evidence tržeb provést i kontrolní nákup (neměl by tedy být standardem, ale pokud bude důvodný, bude tato možnost kontrolními pracovníky „v terénu“ využita), vysvětlil serveru Podnikatel.cz Michal Žurovec, mluvčí ministerstva financí.

Jaké budou sankce?

Pokud podnikatel u EET 2.0 nepošle datovou zprávu o tržbě či závažným způsobem úmyslně ztíží nebo zmaří evidenci tržeb, bude moct dostat pokutu rovněž až do výše 500 000 Kč. Podnikatel navíc bude moct dostat pokutu i v případě, kdy nesplní oznamovací povinnost o evidenčních jednotkách. Primární sankcí za porušení povinností podle tohoto zákona jsou pokuty za přestupky. Nejsou však sankcí jedinou. Vzhledem k subsidiárnímu použití daňového řádu se v některých případech uplatní obecné sankce podle daňového řádu. Příkladem bude pokuta za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy podle § 247a daňového řádu. Ta nastoupí v případě nesplnění oznamovací povinnosti podle § 16, doplňuje důvodová zpráva. Co se týče maximální výše sankce, i zde platí limit 500 000 Kč.

Přečtěte si také:

Provozovnu už vám kvůli EET nezavřou, maximální výše pokuty ale zůstane 500 000 Kč

Opět bude sleva na evidenci

V souvislosti s opětovným zavedením EET se obnoví i sleva na dani pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob s příjmy ze samostatné činnosti, kterých se evidence týká. Výše slevy na evidenci tržeb bude zpravidla činit 5000 Kč, bude však limitována výší kladného rozdílu mezi 15 % dílčího základu daně ze samostatné činnosti a základní slevou na poplatníka. Pokud tedy částka 15 % z dílčího základu daně ze samostatné činnosti podle § 7 zákona o daních z příjmů po snížení o základní slevu na poplatníka nedosáhne celých 5000 Kč, bude výše slevy na evidenci tržeb nižší. 

Pokud tato částka naopak převýší 5000 Kč, lze uplatnit slevu na evidenci tržeb v plné výši 5000 Kč. Pokud by částka 15 % z dílčího základu daně ze samostatné činnosti byla nižší než výše základní slevy na poplatníka (popř. ve stejné výši), a tedy by rozdíl mezi těmito částkami byl záporný (popř. roven nule), výše slevy na evidenci tržeb bude nulová.

Slevu na evidenci tržeb lze uplatnit pouze jednou, a to v prvním zdaňovacím období, ve kterém poplatník podle nového zákona o evidenci tržeb poprvé zaevidoval tržbu, kterou má povinnost evidovat. Tímto prvním zdaňovacím obdobím přitom může být s ohledem na účinnost nového zákona o evidenci tržeb nejdříve zdaňovací období započaté 1. ledna 2027.

Kolik má EET přinést?

Ministerstvo financí očekává, že EET 2.0 přinese ročně 14 až 15 miliard korun. Když ale předchozí vláda EET rušila, odhadovalo ministerstvo při obnovení a spuštění dvou posledních vln přínos jen ve výši 4,2 mld. korun. Při prvním schvalování EET, když ministerstvu financí šéfoval Andrej Babiš, pak ministerstvo tvrdilo, že EET do rozpočtu přinese 17,7 mld. korun.

Co se týká počtu podnikatelů, kterých se EET dotkne, ministerstvo financí odhaduje, že půjde až o 600 tisíc. Odhad o počtu podnikatelů, kterých se dotkne EET 2.0, je podobný tomu, co mělo ministerstvo financí při prvním spuštění EET v prosinci 2016.

Přečtěte si také:

Pod Babišem úředníci vyčíslili přínos EET na 18 mld. Kč, pod Stanjurou na 4 mld.

Stát nabídne podnikatelům aplikaci zdarma

Ze strany státu bude poskytnuta bezplatná aplikace k evidenci tržeb pro subjekty, které nemají vlastní softwarové řešení pro evidenci tržeb a nehodlají na něj vynakládat výdaje.