Každý podnikatel, ať už fyzická osoba nebo právnická osoba, který investuje do dlouhodobého majetku se setkává s pojmem odpisy. Odpisy představují způsob, jak rozložit větší investiční náklady na pořízení majetku do více let. V praxi však rozlišujeme dva různé pohledy: účetní odpisy a daňové odpisy. Tyto dva pojmy se často zaměňují, ale mají úplně odlišní pravidla.
Co se dozvíte v článku
Účetní odpisy a zákon o účetnictví
Účetní odpisy slouží k vyjádření skutečného opotřebení majetku v čase. Účetní odpisy se řídí zejména zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, a souvisejícími účetními předpisy (prováděcí vyhlášky, české účetní standardy).
Pro stanovení a použití účetních odpisů platí pár základních pravidel. Majetek se odpisuje po celou dobu jeho používání – účetní odpisy by měly odpovídat reálnému užívání majetku. Aby mohl být majetek odpisován, musí si účetní jednotka stanovit tzv. odpisový plán. Cílem by následně mělo být zobrazení věrného a poctivého obrazu účetnictví.
Zákon o účetnictví, a navazující právní předpisy, rozdělují dlouhodobý majetek do skupin – hmotný, nehmotný a finanční a dále upravuje metody a postupy odpisování majetku. Prováděcí vyhláška a dále české účetní standardy potom upravují metody odpisu, ale stanovují také například to, co je součástí pořizovací ceny.
Účetní odpisy jsou, při dodržení základních pravidel účtování, v kompetenci účetní jednotky. Ta potom sama vnitřní účetní směrnicí určuje, jakým způsobem se bude majetek odpisovat a jak dlouho. Správné stanovení účetních odpisů je důležité zejména pro zobrazení věrného a poctivého obrazu účetnictví, a ovlivňují také finanční výkazy účetní jednotky.
Daňové odpisy a zákon o daních z příjmů
Daňové odpisy se řídí zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Jejich hlavním účelem je určit, jak velkou část pořizovací ceny může poplatník uplatnit jako daňový výdaj, a tím snížit daňový základ. Zatímco účetní odpisy jsou v kompetenci účetních jednotek, daňové odpisy mají jasně stanovaná pravidla.
Daňové odpisy se řídí základními principy, které stanovuje zákon. Odpisovat lze hmotný majetek nad 80 000 Kč s dobou použitelnosti delší než 1 rok. Zákon o daních z příjmů rovněž definuje odpisové skupiny (1 až 6), podle kterých je konkrétní majetek zařazen a následně i odpisován (např. auto = skupina 2, 5 let).
I zákon o daních z příjmů však umožňuje v některých případech možnost volby. Poplatníci se mohou například rozhodnout, zda využijí odpisy rovnoměrně nebo odpisy zrychlené (příp. mimořádné).Rozdíl mezi těmito způsoby spočívá zejména v tom, že rovnoměrné odpisy umožňují odpisovat každý rok stejnou částku, zatímco zrychlené odpisy jsou vyšší ze začátku odpisování a v čase klesají.
Zákon o daních z příjmů však definuje i majetek, který je z odpisování vyloučen a také definuje speciální případy odpisování. Zákonná úprava je potom zakotvena v § 26 a další v zákoně o daních z příjmů.
Hlavní rozdíly mezi účetními a daňovými odpisy
Přestože se odpisy týkají stejného majetku, účetní a daňové odpisy se často neshodují. Ačkoli to jsou pořád a jen odpisy, každé vyjadřují něco jiného a slouží k jinému účelu. Hlavní rozdíly mezi účetními a daňovými odpisy jsou shrnuty v tabulce níže.
Popis | Účetní odpisy | Daňové odpisy |
Právní předpis | Zákon o účetnictví a navazující právní předpisy | Zákon o daních z příjmů |
Účel | Věrné a poctivé zobrazení opotřebení majetku | Optimalizace daňového základu |
Výše odpisu | Dle stanoveného odpisového plánu | Dle zákona (odpisová skupina, sazba, koeficient) |
Zohlednění opotřebení majetku | ano | ne |
Daňové a účetní odpisy se nerovnají
V praxi by tak mělo docházet k tomu, že účetní a daňové odpisy se nerovnají. Výsledkem je potom rozdíl mezi daňovými a účetními odpisy, který je zapotřebí zohlednit při sestavování daňového přiznání. V důsledku tohoto rozdílu dochází k úpravě hospodářského výsledku na základ daně.
V ideálním případě by měly nastat dvě situace, a to, že účetní odpisy jsou vyšší nebo nižší než odpisy daňové. V některých případech je však možné, a dle právní úpravy i správné, že se účetní odpisy rovnají daňovým odpisům – například při odpisování dlouhodobého drobného majetku. V takovém případě se má za to, že účetní odpis je zároveň daňovým odpisem.
Časté chyby při odpisování
Přestože jde o běžnou účetní operaci, při odpisování se často chybuje. Nejčastější chybou je zajisté to, že se účetní a daňové odpisy (pro zjednodušení) rovnají. Takový postup ale není správný.
Mezi další časté chyby patří chybné zařazení do odpisové skupiny, chybné stanovení vstupní ceny (pořizovací ceny) pro odpisování majetku nebo chybně stanovení okamžiku zařazení majetku.
Odpisy nejsou jen účetní položkou – mají přímý dopad na daňovou povinnost. Správné nastavení účetních a daňových odpisů může ušetřit desítky tisíc korun ročně. Zároveň je důležité rozlišovat mezi tím, je uvedeno v účetnictví, a tím, co je uvedeno v daňovém přiznání.