Hlavní navigace

Jak je to se snížením důchodového věku a důchodově pojištěnou dobou?

27. 9. 2022
Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Co vše se počítá do doby potřebné na důchod a co je myšleno pod pojmem odložený starobní důchod? Ne každý má jasno v základních pojmech.

Ministerstvo práce a sociálních věcí před několika měsíci předložilo návrh novely zákona o důchodovém pojištění, kde se počítá se snížením doby potřebné na důchod ze současných 35 let na 25 let. Změny se týkají i odloženého důchodu a sníženého důchodového věku.

Snížený důchodový věk pro záchranáře

Navržené změny jsou součástí programového prohlášení vlády. V původním návrhu se počítalo se sníženým věkem pro odchod do důchodu pro některé vybrané profese. To bylo nakonec z návrhu vypuštěno a změna se zřejmě dotkne pouze pracovníků integrovaného záchranného systému, mezi které patří zdravotničtí záchranáři, lékaři výjezdových skupin, řidiči vozidel záchranné služby, operátoři zdravotnického operačního střediska a záchranáři horské služby. Zde by se měl věk potřebný pro odchod do důchodu snižovat od roku 2023 v závislosti na počtu odpracovaných směn. Na nejvyšší snížení důchodového věku, tj. plných 30 měsíců, dosáhnou záchranáři, kteří odpracovali ve složkách integrovaného záchranného systému 4400 směn (přibližně 20 let).

Ostatní vybrané profese (minimálně práce zařazené ve 4. kategorii podle rizika ohrožení zdraví) se zřejmě také dočkají sníženého věku pro odchod do důchodu, avšak tato změna byla prozatím odložena. Projednávat se bude pravděpodobně až v průběhu příštího roku.

Dřívější odchod do důchodu: Krásná myšlenka, horší realizace Přečtěte si také:

Dřívější odchod do důchodu: Krásná myšlenka, horší realizace

Doba důchodového pojištění

Pro nárok na řádný starobní důchod však nestačí dosáhnout jen důchodového věku (u záchranářů od roku 2023 v případě schválení novely sníženého důchodového věku). Je třeba získat rovněž 35 let důchodového pojištění (30 let, pokud nejsou započítány náhradní doby). To by se aktuálně mohlo snížit o 10 let. Doba důchodového pojištění by tak činila 25 let. Doba potřebná pro nárok na odložený starobní důchod by se snížila z 20 let na 15 let.

Již v připomínkovém řízení ale proti návrhu vystoupilo ministerstvo financí a na vládu pokračoval návrh s rozporem. Kabinet sice schválil část novely, která snižuje důchodový věk zdravotnickým záchranářům, úpravu týkající se zkrácení potřebné doby důchodového pojištění na 25 let (15 let pro odložený důchod) ale nepodpořil. Ministerstvo práce a sociálních věcí se hodlá k předloze po další diskuzi vrátit. O dalším vývoji bude server Podnikatel.cz informovat.

Uvítali byste u vybraných profesí dřívější odchod do důchodu?

Co je dobou důchodového pojištění?

Za dobu důchodového pojištění se považují příspěvkové doby, tedy skutečně odpracované doby v zaměstnání nebo při samostatné výdělečné činnosti, ale i doba dobrovolně placeného pojistného. Do doby pojištění se dále započítávají takzvané náhradní doby (nepříspěvkové). Náhradní doba pojištění je období, ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tyto doby za určitých podmínek započítávají do potřebných let pojištění pro důchod. Většina náhradních dob je krácena 80 %. Znamená to, že například za 100 dnů náhradní doby se do důchodu započítá jen 80 dnů. Patří sem (zjednodušeně):  

  • Příprava na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010
  • Evidence u úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání po dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci. A v rozsahu nejvýše tří let také doby, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží (do 55 let věku se do této doby započítá nejvýše 1 rok a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, která se kryje s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání). Za tuto dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se považuje i doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu vyplaceného odstupného odbytného či odchodného. 
  • Teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením. 
  • Civilní služba (do 31. 12. 2004).
  • Pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (§ 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32). Za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně (§ 39 odst. 2 písm. c) zákona o důchodovém pojištění) se pro účely účasti na pojištění považují rovněž osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních zákonů.
  • Pobírání nemocenských dávek po skončení výdělečné činnosti (dočasná pracovní neschopnost, karanténa nařízená podle zvláštního právního předpisu v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu, podpůrčí doba pro poskytování ošetřovného, podpůrčí doba pro poskytování peněžité pomoci v mateřství v období před porodem).
  • Po 1. 2. 2018 trvání podpůrčí doby u dávky otcovské poporodní péče v době po skončení výdělečné činnosti, která zakládala účast na nemocenském pojištění.

Jsou ale i doby, které se započítávají v plném rozsahu (nekrácené). Patří sem: 

  • Péče o dítě do 4 let věku.
  • Péče o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost) nebo osobu jakéhokoliv věku, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu.
  • Vojenská služba v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě (do 30. 6. 2016).
  • Studium před 18. rokem života, pokud probíhalo před rokem 1996.
  • Nezprostředkovaná pěstounská péče od 1. ledna 2022 do dne zániku pěstounské péče u osob poskytujících dítěti nezprostředkovanou pěstounskou péči, je-li těmto osobám vyplácen příspěvek při pěstounské péči podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí, pokud tyto osoby měly v den 31. prosince 2021 nárok na odměnu pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí.

Doba pojištění se u dnes přiznávaných starobních důchodů hodnotí od ukončení povinné školní docházky (nástupem na střední školu, do zaměstnání apod.) až do dne předcházejícího dni přiznání důchodu. Doba pojištění získaná po roce 1995 se bude hodnotit až od 18 let věku. Nyní se to týká pouze invalidních, příp. pozůstalostních důchodů.

Odložený důchod

Jestliže pojištěnec dosáhne důchodového věku a nezíská potřebnou dobu důchodového pojištění, může získat odložený (pozdní) starobní důchod. A to o 5 let později, než by šel do řádného důchodu. Pojištěnci narození po roce 1965 (nezáleží na pohlaví ani na počtu vychovaných dětí) mohou jít do odloženého důchodu o pět let později, tedy v 70 letech. Musí ale získat

  • alespoň 20 let příspěvkových i náhradních dob nebo
  • alespoň 15 let jen příspěvkových dob.

Podle návrhu by se mohla tato doba sjednotit na 15 let a budou se do ní započítávat příspěvkové i náhradní doby pojištění.

Příklad: Pojištěnec byl zaměstnán po dobu 17 let. Poté vážně onemocněl a až do důchodového věku pobíral invalidní důchod druhého stupně (náhradní dobou je pouze pobírání invalidního důchodu třetího stupně). Při pobírání důchodu si pouze občas přivydělával na dohody konané mimo pracovní poměr, které ale nezaložily účast na důchodovém pojištění. Doba 17 let důchodově pojištěné výdělečné činnosti a dosažení důchodového věku pro nárok na starobní důchod v tomto případě nestačí. Pojištěnec si může požádat o odložený důchod o pět let později, jelikož bude splněna podmínka získání alespoň 15 let příspěvkových dob.

V článku jste se dozvěděli

Jaká je doba potřebná na důchod?
Pro nárok na starobní důchod je aktuálně potřeba získat dobu důchodového pojištění alespoň 35 let příspěvkových i náhradních dob nebo alespoň 30 let příspěvkových dob (ze zaměstnání, podnikání nebo po zaplacení dobrovolného pojistného). Podle návrhu by se mohla tato doba (příspěvkové i náhradní doby) snížit na 25 let.
Co jsou náhradní doby důchodového pojištění?

Náhradní doba pojištění je období,
ve kterém se neodvádí žádné pojistné, přesto se tyto doby za určitých
podmínek započítávají do potřebných let pojištění pro důchod
.

Co je odložený starobní důchod?
Jestliže pojištěnec dosáhne důchodového věku a nezíská potřebnou dobu důchodového pojištění, může získat odložený (pozdní) starobní důchod. A to o 5 let později, než by šel do řádného důchodu.
ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktorka Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).