Hlavní navigace

Jak může zaměstnavatel pomoci svým lidem, kteří doma pečují o seniory a nemocné?

15. 1. 2021
Doba čtení: 7 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Politovat nestačí. Situace lidí, kteří doma neformálně pečují o své starší a nemocné blízké a k tomu podnikají a pracují, zůstává nejen při pandemii ve stínu.

Jana Štěpánková je obchodní ředitelkou kosmetické firmy Ryor, kterou v roce 1991 založila její maminka Eva. Ve svém úspěšném podnikatelském příběhu společně prošly složitým obdobím, vážnými zdravotními komplikacemi Evy Štěpánkové. Jana si tak na vlastní kůži vyzkoušela, jaké to je skloubit podnikání s náročnou péčí o blízkého člověka.

Klíčový je dobrý tým a schopnost delegovat

Co jí přitom pomohlo a jak se jí podařilo pečovat o mámu a zároveň řídit rozjetý byznys? Výhoda je, že při podnikání nemáme pevně danou pracovní dobu, tedy bylo možné odjet, převézt maminku k lékaři, jít na návštěvu do nemocnice a podobně, říká Jana Štěpánková. Druhá klíčová věc je podle ní mít v takové situaci opravdu dobře postavený tým. Já ho měla tak ze 70 % a měla jsem tu kolegy a kolegyně, kterým jsem mohla důvěřovat, vysvětluje. Jako třetí podstatný moment zmiňuje fakt, že ji tato situace naučila delegovat a pochopila, že není nutné, aby všechno dělala sama. Pouze jsem zkontrolovala proces a nakonec výsledek, popisuje.

Maminčina nemoc pro ni byla psychicky velmi náročným obdobím. Určitě jsem tu i pár hodin jen tak koukala do zdi. Je velmi těžké se v takové chvíli soustředit na práci a nemožné předávat energii dál. Před maminkou jsem se tvářila silně, ale upřímně, v práci jsem několikrát před kolegy plakala, přiznává.

Nutné je předem budovat zastupitelnost

Také zaměstnankyně a zaměstnanci v Ryoru vědí, že když se dostanou do těžší životní situace, ve firmě se jim snaží práci přizpůsobit. Ovšem je nutné si předem budovat zastupitelnost. Tedy pokud vám na chvíli někdo vypadne, musí být někdo, kdo jeho práci zastane, alespoň zčásti. Máme velmi dobré vztahy na pracovišti, takže se kolegové mezi sebou sami dohodnou, jak to udělat, upozorňuje Jana, podle které rodina rozhodně stojí nad byznysem. Nicméně nemůžu tvrdit, že toho nikdy nebylo zneužito. Pak se ovšem naruší důvěra a dopadá to špatně, říká otevřeně.

Dodává však, že je prostě potřeba si vyjít vstříc, když spolu lidé v práci tráví 8,5 hodiny denně, což je často víc času, než stráví se svou rodinou. Pokud se doma děje něco špatného, lze jen velmi těžko v práci „přepnout“ na lepší náladu, uvědomuje si. A zmiňuje nakonec i to, že pokud mají zaměstnankyně nebo zaměstnanci někoho ze svých blízkých v nemocnici, občas od firmy dostanou i kosmetické maličkosti pro sestry nebo sanitářky, které se o jejich blízké starají. Není to myšleno jako úplatek, ale jako poděkování, uzavírá.

Ze dvou třetin visí neformální péče na ženách

Podle Pavla Šterna z platformy Byznys pro společnost, který zde řídí program Starám se a pracuji pro podporu neformálně pečujících osob na trhu práce, se odhaduje, že v České republice mohou být dokonce až 2 miliony neformálně pečujících lidí. Tedy těch, kteří se v domácím prostředí starají o někoho ze svých blízkých, často stárnoucí nebo nemocné příbuzné. Skoro dvě třetiny dlouhodobé péče navíc poskytují ženy ve věku mezi 35 a 64 lety. Přečtěte si také 10 tipů, co by bodlo podnikatelkám, které drží svůj byznys urputně nad vodou.

Neformálně pečující lidé, pokud sami nepodnikají, jsou zároveň zaměstnankyně a zaměstnanci. Svou práci musí zkombinovat s péčí o své blízké, která obnáší pomoc v domácnosti, různé pochůzky, komunikaci s úřady, organizaci péče a služeb, zajištění hygieny, pomoc s jídlem, mobilitou, doprovázení a podobně. Jedná se o péči, která je fyzicky, psychicky, časově i finančně náročná.

Proč se starat? Péče může ovlivnit práci a výkony

Také zaměstnavatelé proto mohou udělat hodně pro své neformálně pečující zaměstnankyně či zaměstnance. Základem podle Pavla je, že má zaměstnavatel vstřícný přístup ke svým lidem a k jejich potřebám, které mají vliv na práci a pracovní výkony.

Tip do článku - účto fakturace duben

Zaměstnavatelé by podle něj měli věnovat soustavnou a systematickou pozornost tématu věku a věkové struktury zaměstnanců. Ať už kvůli plánování jejich dalšího kariérního rozvoje (i tzv. druhé kariéry například u fyzicky a psychicky náročných profesí) nebo kvůli dobré znalosti dalších potřeb zaměstnanců v kontextu jejich věku. A sem patří právě i téma neformálně pečujících, o nichž by měl mít zaměstnavatel přehled. Vědět, kolik takových lidí v týmu je, je odrazovým můstkem k dalším podpůrným aktivitám.

Čím mohou zaměstnavatelé své neformálně pečující konkrétně podpořit?

Pavel Štern nabízí zaměstnavatelům tyto tipy:

  • ad hoc omluvenky nepřítomnosti v práci z důvodu péče o osobu blízkou,
  • flexibilní formy práce (jako je například flexibilní pracovní doba, kratší pracovní úvazky, možnosti práce z domova, placené volno na péči jako firemním prorodinný benefit, sick days),
  • vstřícný přístup k žádostem o dlouhodobé ošetřovné (Kdy může zaměstnavatel nepovolit dlouhodobé ošetřovné?),
  • bezúročné půjčky pro takové situace, jako je neformální péče,
  • zprostředkování poradenství zdarma v součinnosti s odbornými organizacemi nebo konkrétními experty v oblastech, jako jsou sociální a zdravotní služby a dávky, právní a finanční poradenství či psychologická podpora a pomoc,
  • vyjádření účasti a podpory.

V malých firmách přitom může takovou podporu a pomoc zaměstnavatel poskytovat více na neformální bázi a vsadit na individuální přístup. Ve větších a velkých společnostech je již potřeba přistoupit k tématu systémově, a to v rámci firemních opatření, politik a postupů i při kolektivním vyjednávání.

V praxi existují značné rezervy

Jiná věc ale je, jak jsou na tom v přístupu k neformálně pečujícím tuzemské firmy v praxi a reálně. Mají velké mezery. Podle Pavla a jeho týmu je vidět, že firmy mají k tématu neformálně pečujících často málo informací a malou zkušenost. Celkově malou pozornost věnují i tématům, jako je věk v práci, stárnutí populace a důsledkům, které to do oblasti trhu práce přináší, sdílí zkušenost.

Dobrá firemní praxe: placené volno, flexibilní práce i benefity

Za dobrou praxi naopak Pavel považuje prorodinné benefity společností Microsoft či Vodafone, jejichž součástí je i placené volno pro neformálně pečující. Mezi dalšími firmami, které jsou ve věci neformálně pečujících vstřícné a aktivní, zmiňuje například také společnosti ČEZ, Zentiva nebo Skanska. Systematický přístup mají i ve společnosti Deloitte, kde ho staví na flexibilitě úvazků i benefitů, a proto dokáží saturovat také potřeby neformálně pečujících.

Některé týmy jsou v Deloitte obsazené částečnými úvazky více než plnými úvazky, jak informuje Hana Kasa z HR oddělení. Většina kolegů pro nás začíná pracovat již jako absolventi nebo přechází z interní studentské praxe na plný úvazek. Je tedy pravděpodobné, že kolegové budou chtít mít rodinu nebo nastanou životní situace, které si zkrácený úvazek žádají. Dokážeme řešit i na individuální úrovni situace, které vyžadují např. 100% práci z domova, dodává s tím, že ve firmě také pracují agilně. To znamená, že jsou navzájem schopní se interně přesouvat a pomáhat si v rámci týmů. Máme zkušenost a pracujeme v rovnoměrném i nerovnoměrném rozvrhu pracovní doby, stejně jako používáme nástroj pracovní doby se střídáním zaměstnanců na jednom pracovišti, vypočítává Hana dále. V rámci benefitů pak mají ve firmě roční rozpočet a každý zaměstnanec nebo zaměstnankyně se rozhoduje, na jaké konkrétní benefity příspěvek využije, podle svých osobních potřeb.

Pokulhává také stát, včetně podmínek ošetřovného

Rezervy má podle Pavla Šterna ale i stát, který by měl jít v přístupu k neformálně pečujícím zaměstnancům příkladem. To se neděje, stejně jako stát firmy nemotivuje, aby věnovaly neformální péči v souvislosti se svými zaměstnanci větší pozornost a byly vstřícné. Navíc by mohl, mimo jiné, nabízet i finanční motivace a bonifikace pro firmy vstřícné k neformálně pečujícím, třeba skrze své dotační tituly, nebo zaměřit na téma komunikační kampaň. A zlepšit dostupnost sociálních služeb, hlavně těch terénních, které mohou neformální pečující využívat v domácím prostředí a jichž je nedostatek. Jejich potřeba navíc je a bude čím dál akutnější s tím, jak populace zásadně stárne.

Jako potřebné vidí i zlepšení podmínek ošetřovného. Stávající úprava dlouhodobého ošetřovného není vstřícná vůči neformálně pečujícím a zaměstnavatelé jsou z ní spíše zmateni. Neformálně pečující zde musí splnit podmínku, že jejich blízká osoba, o kterou se chtějí starat, musí být minimálně týden hospitalizována a ihned po jejím propuštění si musí podat tuto žádost. Jinak žádost nelze schválit. To je velká komplikace, protože neformální péče nezačíná vždy jen hospitalizací, vysvětluje. Ideální systém by podle něj měl poskytnout zaměstnanci volitelnou dobu na péči o osobu blízkou, která by neměla pro pečujícího znamenat zásadní propad příjmů, jako je tomu dnes. Na dlouhodobé ošetřovné má přitom nárok i OSVČ, musí ale splnit několik podmínek.

Stárnutí je klíčové téma, koronavirus nám nastavil zrcadlo

Rok s covidem Česku podle Pavla nastavil zrcadlo. Ukázalo se, jak rizikovým prostředím mohou být instituce pro seniory. Počty nakažených seniorů v domácím prostředí jsou výrazně nižší, nehledě na traumatizující situace pro příbuzné a jejich blízké, že se nemohli nebo nemohou setkávat, připomíná s tím, že stárnutí populace je u nás jedním ze zásadních témat a zaměstnavatelé by mu proto měli ve spolupráci se státem věnovat pozornost.

Podnikatel.cz zaslal dotaz také na Ministerstvo zdravotnictví České republiky, jak je situace neformálně pečujících, kteří se starají o zranitelné osoby, zohledněna ve strategii očkování proti Covid-19. Do uzávěrky článku však odpověď nedorazila.

Anketa

Jaký očekáváte, že bude rok 2021 z pohledu podnikání?

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).