Hlavní navigace

Jak na superhrubou mzdu u zaměstnanců se zahraničním pojistným?

Dagmar Kučerová

Novelou zákona o daních z příjmů se zásadně změnila superhrubá mzda u zaměstnanců, kteří podléhají předpisům sociálního zabezpečení jiného státu.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Novela účinná od 1. ledna 2019 zamotala hlavu nejedné účetní. Jedná se o velmi složitou problematiku, s jejímž objasněním pomohlo ministerstvo financí.

V důsledku novelizace zákona o daních z příjmů došlo ke změně způsobu výpočtu dílčího základu daně z příjmů u některých zaměstnanců. Obecně jsou dílčím základem daně z příjmů ze závislé činnosti příjmy zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je povinen platit zaměstnavatel. Ovšem od roku 2019 se tento základ daně může u některých zaměstnanců lišit. A to u těch, kteří hradí „zahraniční povinné pojistné“.

Na které příjmy se novela vztahuje?

Podle nového znění § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů jsou základem daně (dílčím základem daně) příjmy ze závislé činnosti, zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (dále jen „povinné pojistné“). U zaměstnance, na kterého se zcela nebo částečně vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu, které se řídí právními předpisy jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor než Česká republika nebo Švýcarské konfederace, jsou základem daně příjmy ze závislé činnosti zvýšené o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na toto povinné zahraniční pojištění a tyto zahraniční příspěvky se považují pro účely daní z příjmů za povinné pojistné. Z výše uvedeného vyplývá, že, toto ustanovení se vztahuje bez výjimky na všechny příjmy ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 zákona o daních z příjmů, například i na odměny člena orgánu právnické osoby vyplácené dle § 6 odst. 1 písm. c) bod 1. zákona o daních z příjmů, vysvětlila Šárka Šmolíkováministerstva financí.

Uvedené se však nevztahuje na zaměstnance – rezidenty i nerezidenty ČR, kteří jsou pojištěni v zahraničí mimo EU, EHP a Švýcarsko. Zde zůstává zachován režim platný do konce roku 2018, tzn. do superhrubé mzdy se zahrnuje „hypotetické“ tuzemské povinné pojistné (tj. povinné pojistné, které by bylo hrazeno zaměstnavatelem, pokud by zaměstnanec přispíval do českého povinného pojistného systému).

Naopak u zaměstnanců pojištěných v zahraničí (EU, EHP a Švýcarsko) není pro účely stanovení superhrubé mzdy podstatné, ve kterém státě je zaměstnanec daňovým rezidentem. Rozhodující je, v jakém státě je zaměstnanec pojištěn. Tzn. i na daňového rezidenta Kanady, na kterého se vztahuje povinné pojistné na Slovensku, se bude aplikovat novela zákona o daních z příjmů a příjem ze závislé činnosti ke zdanění v České republice bude navýšen o slovenské povinné pojistné. Čtěte také: Zdanění náhrady příjmu, zisku či plnění z pojištění pro případ nemoci

Stanovení superhrubé mzdy (výše pojistného)

Problematikou se nedávno zabývala i Komora daňových poradců (Zápis z jednání Koordinačního výboru ze dne 20.3.2019). Zaměstnavatel přitom musí určit, které ze zahraničních typů pojistného hrazeného zaměstnavatelem má být považováno za obdobné tuzemskému pojistnému na zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti. Bohužel se pojistné systémy v zahraničí významným způsobem liší od typů pojištění, obsahují i dobrovolná pojištění. Podle Generálního finančního ředitelství pojistné příspěvky, které mají charakter pojistného a jiné platby obdobného druhu, k jejichž úhradě není zaměstnavatel povinen dle zahraničních právních předpisů či které svým charakterem neodpovídají tuzemskému pojistnému na zdravotní, nemocenské a důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, nebudou do základu daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů zahrnuty. 

Pro stanovení základu daně u zaměstnance je prvotně důležitá existence právního předpisu, resp. zahraničního právního předpisu, který zaměstnavateli ukládá povinnost platit z příjmů zaměstnance povinné pojistné, resp. zahraniční povinné pojistné (sociální nebo zdravotní), obdobně jako v České republice. Do dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti dle § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů se tedy nebudou zahrnovat zejména následující plnění:

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví
  • dobrovolné příspěvky na výše definované pojistné, u nichž není povinnost jejich úhrady stanovena zahraničními právními předpisy (je však možné, že takovéto pojistné/příspěvky budou příjmem zaměstnance ve smyslu § 6 odst. 1 a 3 zákona o daních z příjmů);
  • příspěvky na výše definované pojistné, u nichž je povinen k jejich úhradě dle zahraničních právních předpisů pouze zaměstnanec.

Jestliže je odvod pojistného na zahraniční povinné pojistné limitován zahraničními právními předpisy, zahrne se pojistné pouze do této výše. Tedy po překročení stropu/limitu vyměřovacího základu zahraničního povinného pojistného či pojistného samotného nebude dílčí základ daně z příjmů ze závislé činnosti zvyšován, a to ani o „hypotetické“ povinné pojistné dle českých právních předpisů.

Doložení příslušnosti k zahraničnímu pojistnému

Otázkou je, zda musí zaměstnavatel sám pátrat, nebo je povinen toto doložit zaměstnanec. V souladu s ustanovením § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů se základ daně (dílčí základ daně) zvýší o částku povinného zahraničního pojištění za podmínky, že je prokázáno, že se na něho toto povinné zahraniční pojištění zcela nebo částečně vztahuje, vysvětluje Šárka Šmolíková. Do doby, než bude prokázána rozhodná skutečnost, se u zaměstnance s příjmy podléhajícími zdanění v ČR při stanovení základu daně podle nového znění § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů musí postupovat jako u všech ostatních zaměstnanců, tzn., že příjem ze závislé činnosti se bude zvyšovat nadále o fiktivní částku českého povinného pojištění. Částka zahraničního povinného pojistného se uplatní až na základě předloženého dokladu o výjimce. 

Podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení včetně prováděcího Nařízení č. 987/2009, se skutečnost, že poplatník spadá do zahraničního systému veřejnoprávního pojištění, prokazuje zejména formulářem A1: „Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení“ nebo popř. i jiným dokladem vydaným na žádost příslušnou zahraniční institucí k tomu kompetentní, ze kterého vyplývá, ve kterém státě je poplatník (zaměstnanec) účasten pojistného systému. Pro informaci je nutno zároveň poznamenat, že dle výše uvedených evropských nařízení obecně platí, že osoby z dotčených států jsou účastny všech systémů sociálního zabezpečení, tedy i zdravotního pojištění ve státě, ve kterém jsou výdělečně činné.

Content tip Javornický

Čtěte také: Sazby daně se nemění, přesto jsou tu zásadní změny ve zdanění zaměstnanců

Tato skutečnost však nemusí být známa ihned. Například bude doloženo až v průběhu roku. Podle ministerstva financí musí zaměstnavatel při stanovení základu daně postupovat v souladu s novým zněním § 6 odst. 12 zákona o daních z příjmů, tj. zvýšit příjem zaměstnance o toto zahraniční povinné pojistné, a to i v průběhu zdaňovacího období zpětně poté, co byla skutečnost, že poplatník spadá do zahraničního systému veřejnoprávního pojištění, prokázána. Přitom může postupovat podle § 38i zákona o daních z příjmů a dlužné částky na záloze, resp. na dani srazit zaměstnanci ze mzdy. I v případě nižšího zahraničního povinného pojistného (než tuzemského) může rozdíl ve prospěch zaměstnance vrátit rovněž za podmínek stanovených v § 38i zákona o daních z příjmů, upozornila Šárka Šmolíková.

Kompletní příspěvek k výpočtu dílčího základu daně z příjmů ze závislé činnosti u zaměstnanců příslušných k zahraničním právním předpisům sociálního zabezpečení v rámci EU/EHP a Švýcarska od 1. 1. 2019 dle Zápisu z jednání Koordinačního výboru s Komorou daňových poradců ČR ze dne 20. 3. 2019 ke stažení zde