Hlavní navigace

Jak na zálohy a daň při kombinaci zaměstnání s podnikáním

Dagmar Kučerová

Blíží se podání daňového přiznání a spolu s ním i doplatky daní. Někteří se těší na přeplatky, jiní počítají s doplatkem a se zálohami na další období.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

V praxi mohou nastat tři varianty. Nulová daňová povinnost, přeplatek na dani a doplatek daně. Poslední varianta často přináší povinnost platit zálohy.

Nulová daňová povinnost

V situaci, kdy poplatník daně z příjmů fyzických osob žádné zálohy na daň neplatil a uplatněné daňové slevy jsou vyšší než vypočtená daňová povinnost, případně byla zálohami na daň jeho daňová povinnost splněna, vyjde v daňovém přiznání nula. Zde poplatník nic neřeší, ale ani neočekává. Podáním daňového přiznání jeho povinnosti spojené s vyúčtováním daní končí. Čtěte také: Daňové zvýhodnění na dítě v roce 2019 a 2020

Přeplatek na dani

Opačný případ nastane, pokud je výsledkem daňového přiznání minusová částka. Sražené daňové zálohy jsou vyšší než daňová povinnost poplatníka po uplatnění slevy. Eventuálně může jít o daňový bonus. Zde si poplatník o přeplatek na dani musí požádat. A to přímo prostřednictvím formuláře daňového přiznání. U čtyřstránkového formuláře se jedná o čtvrtou stranu – „Žádost o vrácení přeplatku na dani z příjmů fyzických osob”. U dvoustránkového formuláře je žádost již na první straně. Bez vyplněné žádosti přeplatek vrácen nebude. Hovoříme o vratitelném přeplatku, tj. musí činit alespoň 100 Kč. Přeplatek na dani může být použit rovněž jako nedoplatek jiné daně.

Doplatek na dani

Nejméně příjemnou variantou je doplatek na dani. Jestliže poplatník nevyužívá služeb daňového poradce, je třeba mít podané daňové přiznání a spolu s ním i uhrazený nedoplatek daně do středy 1. dubna 2020. Teoreticky je možné se mírně opozdit, penále se totiž začne počítat až od 6. dne prodlení a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, maximálně ale 5 % stanovené daně (nesmí být vyšší než 300 000 Kč). V případě, že výše pokuty nepřekročí 200 korun, správce daně penále nepředepíše.

Doplatek lze uhradit na pokladně finančního úřadu, složenkou nebo převodem z účtu. Zde je nezbytné použít správné číslo účtu a variabilní symbol. Podrobný manuál k zaplacení daní v článku: Znáte čísla účtů finančních úřadů? S naším přehledem zaplatíte daně bez problémů 

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví 3
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Povinnost platit zálohy na daň

Zálohy na daň z příjmu nemusí platit zaměstnanci, za které odvádí zálohy pouze zaměstnavatel. Dále poplatníci, kteří podnikají nebo provozují samostatnou výdělečnou činnost prvním rokem, a ti, kteří v předchozím roce platili daň z příjmů fyzických osob 30 000 Kč nebo nižší. Čtěte také: Roční zúčtování daně u zaměstnavatele, nebo daňové přiznání?

Naopak, je-li výsledkem daňového přiznání číslo vyšší než 30 000 Kč (vypočtená daň), záloha poplatníka nemine. Výše zálohy se zaokrouhluje vždy na celé stokoruny nahoru a může být čtvrtletní nebo pololetní. Poplatník musí uhradit:

  • 40 % poslední známé daňové povinnosti – 2× ročně (15. dne šestého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období). Platí pro poplatníky, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 30 000 Kč, ale nepřesáhla 150 000 Kč,
  • 25 % poslední známé daňové povinnosti – 4× ročně (k 15. dni třetího, šestého, devátého a dvanáctého měsíce zdaňovacího období). Platí pro poplatníky, jejichž poslední známá daňová povinnost přesáhla 150 000 Kč.

V následujícím období se výše uhrazených záloh uvede do daňového přiznání.

Tip-onlineucto

Příklad:

Panu Smutnému vyšla v daňovém přiznání daňová povinnost ve výši 45 482 Kč. Daňové přiznání podává k 1. dubnu 2020. Je zřejmé, že bude platit zálohy pololetně, a to ve výši 40 % z částky 45 482 Kč.

  • 1. záloha splatná 15. 6. 2020 ve výši 18 200 Kč,
  • 2. záloha splatná 15. 12. 2020 ve výši 18 200 Kč.

Zálohy při souběhu podnikání se zaměstnáním

Výše uvedené však neplatí při souběhu podnikání se zaměstnáním. Zde rozhoduje dílčí základ daně ze závislé činnosti (ze zaměstnání) a celkový daňový základ. Dílčí základ daně se posuzuje včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění, tj. ze superhrubé mzdy. Celkový základ daně tvoří veškeré poplatníkovy příjmy.

Zde mohou nastat tři varianty:

  1. Základ daně ze závislé činnosti (superhrubá mzda ze zaměstnání) činí méně než 15 % celkového základu daně. Poplatník bude platit zálohy z celkového základu daně v plné výši – platí pravidla uvedená v odstavci – Povinnost platit zálohy na daň.
  2. Základ daně ze závislé činnosti (supehrubá mzda ze zaměstnání) činí 15 až 50 % celkového daňového základu. Zde opět platí poplatník dle výše uvedených pravidel, avšak jen polovinu z vypočtené částky. 
  3. Základ daně ze závislé činnosti (superhrubá mzda ze zaměstnání) činí více než 50 % celkového základu daně. Poplatník zálohy platit nemusí.

Příklad:

Paní Veselá podniká při zaměstnání. Její dílčí základ ze zaměstnání (superhrubá mzda) činí 168 400 Kč. Dílčí základ z podnikání činí 380 600 Kč. Uplatňuje pouze slevu na dani na poplatníka. Nejprve je třeba stanovit podíl základu daně ze zaměstnání k celkovému základu daně.

168 400/(168 400 + 380 600) = 0,3067, tj. 31 %

Daňová povinnost po odpočtu slevy na dani činí: (549 000 × 15 %) – 24 840 = 57 510 Kč.

Vzhledem k výši vypočtené daně (více 30 000, avšak méně než 150 000 Kč) je paní Veselá povinna hradit zálohy pololetně ve výši 40 % poslední známé daňové povinnosti. Jelikož její dílčí základ ze zaměstnání činí více než 15 %, ale méně než 50 % (druhá varianta), sníží se vypočtená výše záloh na polovinu.

Výše zálohy: (40 % z částky 57 510 Kč) / 2 = 11 502, po zaokrouhlení 11 600 Kč

  • 1. záloha splatná 15. 6. 2020 ve výši 11 600 Kč,
  • 2. záloha splatná 15. 12. 2020 ve výši 11 600 Kč.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).