Hlavní navigace

Jak na zdanění výdělků z reklamy a DPH od roku 2013

Autor: www.isifa.com
Dagmar Kučerová

Čtěte, jak správně přiznat příjmy z reklamy na internetu. Reklama Google Adsens už z vás plátce DPH neudělá, přesto se vás DPH dotýká.

Doba čtení: 5 minut

Na internetu si lze přivydělat umístěním reklamy, například Google Adsens. Ne vždy ale mají majitelé domén jasno, jak tyto příjmy správně zdanit. Jedná se totiž o podnikání, jako každé jiné. A nejen to, velkou roli hraje i daň z přidané hodnoty.

Příležitostný příjem z reklamy?

Ve většině případů se jedná o příjmy z reklamy, které se považují za podnikání a vyžadují vlastnictví živnostenského oprávnění. Výjimkou by mohlo být krátkodobé umístění reklamy. V takovém případě by se eventuálně mohlo jednat o příležitostné příjmy, zdaňované jako ostatní příjmy podle § 10 zákona o daních z příjmů (nevyžadují živnostenské oprávnění). Ty jsou do limitu 20 000 korun ročně dokonce od daně osvobozené.

Příjmy z příležitostných činností, které nepřekročí 20 000 Kč ročně, jsou od daně z příjmů osvobozené. Pokud příjmy dosáhnou například 20 001 Kč, je nutné podat daňové přiznání a zdanit celou částku (nejen 1 Kč). Nevýhodou je, že k příjmům lze uplatnit v souvislosti s touto konkrétní výdělečnou činností pouze skutečně vynaložené výdaje, nelze využít výdaje paušální.

Je ale otázkou, zda při případné kontrole finančního úřadu poplatník prokáže, že se skutečně jedná jen o občasné a krátkodobé umístění reklamy. Rozhoduje totiž nejen nahodilost příjmů, ale i skutečnost, zda taková činnost nevykazuje znaky podnikání. Podnikáním jsou činnosti provozované samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost a za účelem dosažení zisku. A o ten v případě reklamy samozřejmě jde. Tady už by nešlo jen o zatajení příjmů, ale i o neoprávněné podnikání se všemi důsledky.

Reklama jako podnikání

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Příležitostný příjem z reklamy musíte při případné kontrole prokázat. 

Pokud tedy umisťujeme reklamu na webu soustavně a za účelem zisku (nezáleží, zda jsou příjmy vypláceny pravidelně nebo třeba jen jednou za rok), je nutné vlastnictví živnostenského oprávnění. Jedná se o živnost volnou „Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1–3 živnostenského zákona“, konkrétně obor činnosti č. 66 – Reklamní činnost, marketing, mediální zastoupení. V obsahové náplni se mimo jiné uvádí: Zpracování a výroba návrhů reklamy, šíření reklamy různými způsoby, zejména umístěním na venkovních reklamních poutačích, šířením sdělovacími prostředky, Internetem, distribuce nebo dodávka reklamních materiálů a vzorků, obstarávání míst pro inzerci a reklamu a podobně. … 

Příjmy z reklamy se budou zdaňovat jako příjmy z podnikání, tj. podle § 7 zákona o daních z příjmů. K příjmům je možné uplatnit výdaje skutečné, ale i paušální, které mohou být v řadě případů výhodnější (šedesátiprocentní paušální výdaj).

Samozřejmě je nutné splnit i registrační povinnost. Zřejmě nejvhodnější je využití centrálních registračních míst živnostenských úřadů. Zde poskytovatel reklamy nejen požádá o vydání živnostenského oprávnění, ale současně se přihlásí na finanční úřad k dani z příjmů fyzických osob a na příslušnou zdravotní pojišťovnu a Českou správu sociálního zabezpečení k odvodům zdravotního a sociálního pojištění. Pokud se jedná o osobu, která je současně zaměstnancem, případně je v takzvané státní kategorii pojištěnců (studenti, osoby na mateřské a rodičovské apod.), oznámí to úřadům. V takovém případě totiž nemusí platit minimální měsíční zálohy na pojistné. Doplatek pojistného se vypočítá až při podání přehledů o příjmech a výdajích a odvíjí se od skutečného daňového základu (jedná se o OSVČ vedlejší).

Podrobněji v článku: Na reklamu zprostředkovatelská smlouva nestačí. Chce to živnosťák

Ptejte se odborníka v poradně Daně z příjmů a DPH
Ing. Tereza Lichovníková
poradkyně pro daně

Reklama na internetu a DPH

Ještě v roce 2012 se díky tomuto druhu přivýdělku stala řada osob povinně plátcem daně z přidané hodnoty. To je naštěstí minulostí. Přesto se jich problematika DPH stále dotýká. Jestliže se jedná o poskytnutí služby do jiného státu EU, stávají se dnem jejího poskytnutí takzvanými identifikovanými osobami (záleží, s kým mají uzavřen smluvní vztah, může jít kupříkladu o evropskou pobočku amerického provozovatele). Jejich povinností je do 15 dní od umístění reklamy na webu odeslat přihlášku k registraci identifikované osoby. Identifikované osoby sice DPH neodvádí, ale podávají daňové přiznání k DPH a souhrnné hlášení k DPH pro EU.

Povinnosti identifikované osoby v souvislosti s přeshraničními službami:

  • povinnost přiznat DPH při přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku,
  • povinnost předložit souhrnné hlášení při poskytnutí služby podle § 9 odst. 1 zákona o DPH (služby spadající do působnosti základního pravidla pro stanovení místa plnění) osobě registrované k dani v jiném členském státě, s místem plnění v jiném členském státě, pokud je daň povinen přiznat příjemce služby.

Příklad poskytnuté reklamy Google AdSense: 

  • Google Inc. – jde o službu s místem plnění ve třetí zemi, poskytovateli reklamy nevzniká registrační povinnost k dani z přidané hodnoty. 
  • Google Ireland – služba je poskytována na základě smluvního vztahu ve prospěch společnosti Google Ireland, jedná se o službu poskytovanou osobě povinné k dani se sídlem či místem podnikání v jiném členském státě. Poskytovatel reklamy se stává osobou identifikovanou k dani. 

Daňové přiznání podává identifikovaná osoba po skončení zdaňovacího období (měsíc, čtvrtletí), kde uvede na řádek číslo 21 jen přeshraniční plnění (pokud taková v daném období jsou). DPH se z nich neodvádí. Pro tuzemská plnění zůstává identifikovaná osoba neplátcem DPH, ta se v daňovém přiznání ani neuvádí. Identifikovaná osoba podává měsíčně elektronické souhrnné hlášení prostřednictvím aplikace EPO. Rovněž zde uvede pouze přeshraniční příjmy.

FIN18_tip_v_clanku_Soukal

Služby poskytnuté a služby přijaté

Závěrem je vhodné zdůraznit rozdíl mezi přijatou a poskytnutou přeshraniční službou, která má vliv na vznik identifikované osoby. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila Jana Vítková, daňová poradkyně společnosti MIVO, poskytované služby uvedené v § 6i zákona o dani z přidané hodnoty jsou omezeny na odběratele se sídlem v EU, přesně řečeno: místo plnění se tam nachází. V případě přijatých služeb může být dodavatel jak z EU, tak i ze třetí země. Povinná registrace za identifikovanou osobu se tedy může týkat služeb přijatých z celého světa, ovšem při poskytnutí služeb přichází v úvahu jen, je-li místo plnění v některém členském státě, dodala Jana Vítková. 

Čtěte také: Identifikované osoby a dočasná možnost zrušení registrace