Hlavní navigace

Jak najít smysl své práce, když máte pocit, že vám uniká?

Jana Bohutínská

Smysl v práci se může vytratit. Jak ho zase najít? A jak s tím případně pomoci i zaměstnancům? Hlavně nečekejte na vnuknutí. Aktivně pootočte svůj úhel pohledu.

Doba čtení: 5 minut

Smysluplnost má své místo v oblasti osobní pohody. Včetně spokojenosti v práci, jíž se dostává pozornosti. Nespadne do klína, ke smyslu je třeba si dopomoci.

Co dává smysl?

Co je vlastně smysluplná práce? Obecně vzato taková, která konkrétního člověka baví, při níž dělá to, co skutečně umí, je to přínosné i v širším kontextu a v souladu s jeho hodnotami, včetně těch morálních a etických.

Dělala jsem konzultantku a manažerku rekonstrukcí. Většinou šlo o luxusní nebo staré domy. Zjistila jsem ale, že je to pro mě jen zaměstnání, ke kterému netíhnu. Nenaplňuje mě život, ve kterém trávím 12 hodin denně v práci jen proto, abych měla na zaplacení účtů. Chtěla jsem něco smysluplného a obohacujícího, pracovat sama na sobě a pro sebe, ne jen být manažerkou pro někoho, řekla Alena Slámová serveru Podnikatel.cz k době, kdy opustila svou práci a pustila se do byznysu ve vlastní kavárně a bistru. Více si o tom přečtěte v článku Z právničky majitelkou kavárny. Proč ne, život nemusí být krysí závod.

Jasně tak ukázala, jak může právě hledání smyslu v práci motivovat i k zásadní profesní změně. Ale nemusí jít hned o tak velký skok. Smysl lze najít i přesně na takovém místě, na kterém aktuálně člověk je.

Práce s přesahem

Je rozdíl, jestli někdo svou práci popisuje tak, že chodí po chodbě s koštětem a kbelíkem vody, nebo tak, že pomáhá dostat člověka na měsíc (jak se vypráví v historce o prezidentu Kenndedym a zaměstnanci NASA, který dělal to první, ale o svém zaměstnání hovořil zásadně druhým způsobem).

Je rozdíl, jestli zedník vidí svou práci tak, že celé dny pokládá cihly na sebe. Nebo objasňuje, že staví katedrálu. To už je poslání. Jak o tom vypráví zase jiný, také docela známý, příběh.

Najít ve své vlastní práci smysl je výsostně individuální záležitost. Někomu snad stačí zasloužená finanční odměna. Jiný však potřebuje přesně vědět, jak jeho každodenní snaha přispívá k celku. A třetí hledá smysl své práce hlavně v pocitu osobního naplnění, ve vztazích, které rozvíjí – nebo zase v něčem úplně jiném. Vyplatí se si tyto své postoje uvědomit, o smyslu uvažovat, pokládat si otázky, které s ním souvisejí. Například ty, které se týkají silných stránek, schopností, toho, co podnikatele nebo zaměstnance baví, co mu v práci přináší uspokojení a podobně.

Rozhlédnout se po širším kontextu

Nicméně snaha uvidět vlastní práci v širším kontextu, než jsou jen každodenní, občas už rutinní povinnosti, je první krok pro moment, kdy někomu připadá, že mu smysl vlastní práce uniká – ať už je to podnikatel nebo zaměstnanec, podnikatelka nebo zaměstnankyně. Zkusit o věcech jinak přemýšlet je často pro začátek lepší než se hned pouštět do radikálních rozhodnutí a nevratných profesních změn. Změna pohledu otevírá cestu k praktickým experimentům, které mohou být drobné, přesto rozhodující.

Smysl v práci se totiž nejspolehlivěji objevuje tam, kde se propojuje myšlení i emoce s akcí. Kde nechybí ochota vykročit z komfortní zóny, zariskovat. Naučte se vycházet ze své osobní bubliny, doporučuje na téma hledání smyslu americký bestsellerista Leo Babauta. Klidně se totiž lze inspirovat tím, co pomohlo někomu jinému, ale nebrat to jako ultimátní návod, který má svou univerzální platnost.

Smysluplnost a duševní pohoda

Psycholog Martin Seligman formuloval teorii duševní pohody (Vzkvétání. Nové poznatky o podstatě štěstí a duševní pohody, Jan Melvil Publishing 2014), která má pět prvků: pozitivní emoce, zaujetí činností, pozitivní vztahy, smysluplnost a úspěšný výkon (neboli PERMA – Positive Emotions, Engagement, Positive Relations, Meaning, Accomplishment). Smysluplnost přitom popisuje jako to, že člověk patří k něčemu nebo slouží něčemu, co jej přesahuje.

Hlavním tématem jeho teorie je přitom osobní pohoda a cílem zvýšit míru optimálního prospívání prostřednictvím zvýšení pozitivních emocí, angažovaného zaujetí, smysluplnosti, pozitivních vztahů a úspěšného výkonu. Není tedy od věci si uvědomit, že i samotná smysluplnost toho, co člověk dělá, má své místo v určitém kontextu. A že je jedním z prvků, které mohou ovlivnit právě celkovou osobní pohodu. Seligmanova teorie také ukazuje, proč má v konečném důsledku silnější vliv to, když se smysluplnost odvozuje z něčeho, co člověka přesahuje a ne z čistě osobních požitků (jako je třeba zmíněná finanční odměna za práci). Více k tématu najdete v článku Štěstí přeje hlavně těm, co si ho pořádně odmakají. A to nejen v podnikání.

Smysl, jaký si vyberete

Petr LudwigGrowJOB Institutu, který se smyslem v práci i životě soustavně zabývá, v této souvislosti ve své přednášce Hledání smyslu v práci i osobním životě připomíná také japonský koncept ikigai. Ten hledá smysl tam, kde jednotlivce nějaká činnost baví, je v ní dobrý, uživí ho a pomáhá světu. Smysl je vaše vlastní volba. Život má takový smysl, jaký mu dáme, uvádí Petr Ludwig.

Když americký kouč a trenér Robert B. Dilts vypracoval svůj model neuro-logických úrovní, právě vyšší smysl určil jako nejvyšší úroveň, která má schopnost uspořádat všechny úrovně předchozí (tedy identitu konkrétního člověka, jeho hodnoty, kterými se řídí, silné stránky, schopnosti a talenty, které využívá a realizuje prostřednictvím konkrétních akcí a jednání a v určitém prostředí, v rámci vztahů s jinými lidmi, které navazuje a rozvíjí). Vyšší smysl, vize nebo také v Diltsově terminologii spiritualita, je odpovědí na otázky Kvůli komu? Kvůli čemu? Nebo jednoduše: Proč? Proč člověk dělá právě to, co dělá a z jakého důvodu věnuje svůj čas, energii, myšlenky, schopnosti právě tomu a nikoliv něčemu zcela jinému.

Čtěte také: Dobrá rada nad zlato? Čtěte, jak podnikat podle svého a z radilů se nezbláznit

Motivace i prodloužení života

Smysl je také živnou půdou pro vnitřní motivaci. Pro motor, který vede k činnosti a ukazuje směr. V návaznosti na konkrétní potřeby, touhy, očekávání, na to, co dotyčného nebo dotyčnou v životě a práci stimuluje. Pak je ale ještě důležitá schopnost seberegulace. Především v případě překážek, v momentu, kdy se něco nedaří, kdy snaha polevuje. Seberegulace je totiž potřebná k tomu, že navzdory překážkám člověk vytrvá. Více o tom, jak realizovat své vize, píšeme v článku Nejlepší čas uskutečnit své sny a plány byl před 20 lety, další nejlepší je teď.

Důvod, proč se smysluplností pracovat a věnovat jí pozornost, nikoliv nad ní mávnout rukou nebo ji jen donekonečna neúspěšně hledat, leží nakonec i v medicínské oblasti. Lékař (psychiatr a gerontolog) Robert Neil Butler totiž ve svých průzkumech stárnutí a dlouhověkosti spojil smysl v životě (a práce do něj patří) se samotnou délkou života – smysl život jedince prodlužuje. A jasné cíle, které si člověk dává a jde za nimi, zase propojil s vyšší kvalitou života. Nehledě na to, že smysl v životě se spojuje také s prevencí řady civilizačních chorob a zdravotních problémů.