Hlavní navigace

Jak odhadnout budoucí tržby u offline režimu EET? Poraďte si sami, říkají úřady

Daniel Morávek

Aby podnikatelé mohli evidovat v offline režimu místo EET, musí splnit i podmínku budoucích tržeb. Jak konkrétně je ale mají odhadnout, úřady neporadí.

Doba čtení: 6 minut

Sdílet

Odhad podnikatele ohledně budoucích tržeb přitom bude hrát roli v rozhodování, zda mu finanční správa offline režim povolí. Jak podle ministerstva financí, tak podle finanční správy záleží čistě na podnikateli, jakým způsobem své budoucí tržby odhadne. Finanční správa jen podnikatelům obecně radí, aby šlo o kvalifikovaný odhad, ve kterém vyjdou zejména ze svého podnikatelského záměru, předběžných kalkulací příjmů na následující období s přihlédnutím k významnějším změnám ve způsobu podnikání, které by mohly mít výraznější dopad na výši příjmů poplatníka.

Čtěte také: EET pro řemeslníky začne v květnu 2020, některé změny EET ale nastanou už letos 

Kdo bude moct využít offline režim a jak bude vypadat

Offline režim (tzv. zvláštní režim evidence), který s účinností od května 2020 zavedla novela zákona o evidenci tržeb, spočívá v tom, že podnikatel, jenž splní určité podmínky, bude moct místo klasické EET vydávat účtenky z předtištěného bloku. Ten si vyzvedne na finančním úřadu. Na konci každého dne zaznamená do speciálního formuláře údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek („Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu“). Každé čtvrtletí pak zašle tento formulář na finanční úřad.

Aby mohl podnikatel o offline režim požádat, musí splnit několik podmínek. Pokud nejde o poplatníka daně z příjmů právnických osob, který je poskytovatelem zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění a přijímá za jejich poskytování úhrady od zdravotní pojišťovny, musí jít o fyzickou osobu, která:

  • není plátcem daně z přidané hodnoty a
  • neprovozuje podnikatelskou činnost s více než 2 zaměstnanci, ledaže je další zaměstnanec zaměstnán pouze z důvodu a po dobu trvání překážky v práci na straně zaměstnance nebo čerpání dovolené zaměstnancem, a
  • zároveň nesmí výše příjmů poplatníka z evidovaných tržeb přesáhnout za 4 bezprostředně předcházející kalendářní čtvrtletí 600 000 Kč a předpokládaná výše těchto příjmů ve 12 bezprostředně následujících kalendářních měsících nesmí přesáhnout 600 000 Kč.

Čtěte více: Offline režim místo #EET nebude pro každého, pojí se s ním navíc povinnosti

Jak bude vypadat formulář s tržbami, se ještě neví

Přestože offline režim evidence půjde využít až od května 2020, už nyní mohou podnikatelé podat žádost o jeho povolení. Vzhledem k tomu však, že některá ustanovení novely nabudou účinnosti až v příštím roce, začnou se úřady žádostmi zabývat nejdříve 1. února 2020. V současnosti navíc ještě nejsou známé některé věci, podle kterých se podnikatelé budou rozhodovat, zda offline režim využijí. Konkrétně se například jedná o podobu zmíněného Oznámení o tržbách evidovaných ve zvláštním režimu, které budou muset podnikatelé vést a vyplňovat a každé čtvrtletí zasílat na finanční úřad.

Údaje, které bude muset podnikatel v oznámení uvádět, zákon stanovuje poměrně jen obecně. Kromě identifikačních a kontaktních údajů, označení provozovny, ve které jsou tržby uskutečněny, pokud má více než 1 provozovnu, má jít o „údaje týkající se účtenek a bloku účtenek a údaje týkající se evidovaných tržeb“. Tyto údaje bude navíc muset podnikatel uvádět zvlášť za každou provozovnu, ve které jsou uskutečňovány evidované tržby.

To, jak bude oznámení vypadat, teprve určí ministerstvo. Kdy to bude, ale ministerstvo financí neupřesnilo. Příslušná metodika a tiskopis budou ze strany finanční správy včas zveřejněny, uvedl serveru Podnikatel.cz Zdeněk Vojtěch z tiskového oddělení ministerstva. Na doplňující dotaz, co znamená „včas“, ministerstvo odpovědělo: Formulář oznámení o tržbách bude k dispozici v dostatečném předstihu tak, aby poplatníci mohli řádně plnit svou evidenční povinnost dle zákona o evidenci tržeb.

Předchozí tržby doložte evidencí hotovostních příjmů

Další otazníky visí nad způsobem, jakým mají podnikatelé úřadům v žádosti o povolení zvláštního režimu doložit, že neměli v předchozích 4 čtvrtletích vyšší evidované příjmy než 600 tisíc Kč, a především nad tím, že je nebudou mít ani v následujících 12 měsících. Limit 600 tisíc Kč se vztahuje k evidovaným tržbám, tedy takovým tržbám, které podléhají evidenční povinnosti. Do limitu se tedy nezapočítávají bezhotovostní platby (např. platby z účtu na účet, platby kartou), ale např. také příjmy, které nemají původ v podnikání (např. příjmy z nájmu). K prokázání splnění výše uvedeného limitu pro předchozí období lze využít jakékoli průkazné záznamy o příjmech poplatníka. Může se jednat například o evidenci hotovostních příjmů. Pokud poplatník zaznamenává tyto údaje v jiné evidenci stanovené zákonem, využije právě tuto evidenci (typicky lze využít výpisy či sestavy z daňové evidence nebo účetnictví obsahující přehled hotovostních příjmů) nebo další dokumenty, při jejichž zpracování bylo z těchto údajů čerpáno, doplnila serveru Podnikatel.cz Klára Křehlová z tiskového oddělení Generálního finančního ředitelství.

Průvodce EET

Koho a odkdy se EET týká? Jaké všechny povinnosti se s EET pojí? Jak vybrat pokladní systém? Přečtěte si našeho velkého průvodce elektronickou evidencí tržeb.

S odhadem budoucích tržeb si poraďte sami, vzkazují úřady

Zatímco s předchozími příjmy si zřejmě podnikatelé poradí, odhad budoucích příjmů může způsobit problémy, a to i kvůli tomu, že úřady nehodlají podnikatelům konkretizovat, jakým způsobem to mají udělat. Způsob prokazování předpokládané výše příjmů je zcela v dispozici poplatníka a jeho podnikatelském záměru, komentoval Zdeněk Vojtěch z ministerstva financí.

Pro samotnou žádost nebude žádný speciální formulář, nýbrž půjde o podání podle daňového řádu, které musí splňovat obecné náležitosti podání a požadavky stanovené zákonem o evidenci tržeb. Bude tedy na podnikateli, aby zvolil dostatečně vhodný způsob prokázání, ze kterého správce daně nebude mít pochybnosti o tom, že podmínky splňuje a bude splňovat. Správce daně jej v rámci řízení samozřejmě může vyzvat k doplnění, bude-li mít pochybnosti, dodal Zdeněk Vojtěch.

Podle samotné finanční správy budou muset podnikatelé učinit kvalifikovaný odhad (stejně bude postupovat také poplatník, který s podnikáním začíná), přičemž mají vyjít zejména ze svého podnikatelského záměru, předběžných kalkulací příjmů na následující období s přihlédnutím k významnějším změnám ve způsobu podnikání, které by mohly mít výraznější dopad na výši příjmů poplatníka (např. zvýšení objemu jeho činnosti).

Způsob prokazování daných skutečností může být u každého poplatníka odlišný. Poplatník by měl volit takový způsob, na základě kterého bude správce daně moci učinit závěr o splnění limitu výše evidovaných tržeb pro dané období. V každém případě není záměrem finanční správy zužovat okruh možných způsobů jakýmkoli taxativním výčtem, odpověděla serveru Podnikatel.cz Klára Křehlová z Generálního finančního ředitelství (GFŘ) na dotaz, zda finanční správa připraví pro podnikatele nějakou metodiku, kde by vysvětlila, jak by přesně měl kvalifikovaný odhad vypadat.

Za neoznámení změny odhadu hrozí pokuta

Co se týče odhadu budoucích příjmů, zákon navíc obsahuje ještě jeden „špek“. Podnikatelé totiž mají povinnost sdělit finančnímu úřadu, že přestali splňovat podmínky pro povolení zvláštního režimu, a to do 15 dnů ode dne, ve kterém tato skutečnost nastala. Jediné, co podnikatel nemusí oznamovat, je to, že se stal plátcem DPH, protože to si finanční úřad zjistí sám. Podnikatel ovšem bude povinen oznámit správci daně nejen skutečnost, že jeho příjmy z evidovaných tržeb v předcházejících dvanácti kalendářních měsících překročily stanovené limity, ale také to, že předpokládá, že se tak stane v následujících dvanácti kalendářních měsících. Tento předpoklad nastane typicky v situaci, kdy poplatník rozšiřuje své podnikání např. otevřením další provozovny a lze tedy předpokládat, že objem jeho evidovaných tržeb se v následujícím období zvýší (a přesáhne limit 200 000 Kč za 12 kalendářních měsíců), upřesňuje důvodová zpráva k zákonu.

Jak se dále doplňuje v důvodové zprávě, kdo tak neučiní, může dostat pokutu podle § 247a daňového řádu za nesplnění povinnosti nepeněžité povahy. Daňový řád přitom stanovuje maximální hranici pro takovouto pokutu 500 000 Kč. Pokud však k překročení limitu dojde, aniž by toto mohl poplatník předvídat, oznamovací povinnost nastane až při jeho faktickém překročení (nebude tedy trestán za porušení oznamovací povinnosti týkající se budoucího období, když oznamovanou událost nemohl předvídat), tvrdí důvodová zpráva.

Tipli listopad

Na nesmyslnost ustanovení a neadekvátnost pokuty přitom už v připomínkovém řízení upozorňoval kromě podnikatelů i Odbor kompatibility Úřadu vlády ČR. Nepovažujeme za vhodné, aby poplatníkovi mohla být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč za to, že nesprávně předpokládal počet nebo výši tržeb v příštích 12 měsících. V mnoha případech se bude jednat o obtížně predikovatelný údaj, který podnikatel přes veškerou dobrou víru nemusí odhadnout správně. Takový požadavek může malé podnikatele od využívání zvláštního režimu evidence odradit a dle našeho názoru není proporcionální vzhledem k cíli, ke kterému směřuje, uvedl odbor. Jeho připomínka ale nebyla vyslyšena.

Čtěte více: Pokud neodhadnete u offline evidence budoucí tržby, hrozí vám pokuta 500 000 Kč

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).