Hlavní navigace

Jak okresní města (ne)změnila pro rok 2017 koeficienty k dani z nemovitých věcí

Daniel Morávek

Jediným okresním městem, které letos schválilo změny koeficientů u daně z nemovitých věcí, se stala Mladá Boleslav. Změny ale platí až od roku 2018.

Doba čtení: 5 minut

V roce 2017 tak zůstanou koeficienty pro výpočet daně z nemovitých věcí ve všech okresních městech beze změny. V porovnání s předchozími pěti lety jde o ojedinělou záležitost, jelikož se vždy alespoň koeficienty v jednom okresním městě měnily.

V Mladé Boleslavi klesne daň od roku 2018

K největším změnám došlo ve zdaňovacím období 2012, kdy koeficienty změnilo každé páté okresní město. Pro roky 2013 a letošní rok upravovala koeficienty přibližně desetina měst, pro roky 2014 a 2015 pak jen jednotky. Pár měst sice letos přijalo novou vyhlášku ohledně daně z nemovitých věcí, ani v jednom z nich však ke změně samotných koeficientů nedošlo.

Jediným okresním městem, které v roce 2016 schválilo vyhlášku měnící koeficienty, se stala Mladá Boleslav. Nový místní koeficient ale bude platit až od roku 2018 a půjde o jeho snížení z aktuální hodnoty 4 na 3. Mladá Boleslav přitom místní koeficient zvyšovala až pro letošek. Zvýšení daně z nemovitých věcí se ale nezamlouvalo Škodě Auto, která městu pohrozila, že začne krátit dotace do sportu, kultury i veřejného života. Zástupci města a firmy se tak nakonec dohodli na kompromisu a od roku 2018 místní koeficient opět poklesne.

Město Příbram, které pro letošní rok rovněž zvýšilo daň z nemovitých věcí na dvojnásobek, před pár dny rozhodovalo o žádosti o snížení koeficientu pro výpočet daně z nemovitosti. Tu podali lidé z Březnické ulice, kteří svůj návrh zdůvodnili zhoršením podmínek žití v této lokalitě. Zastupitelé ovšem žádost zamítli. Podle představitelů města podala podobnou žádost celá řada osadních výborů, o nich se ale teprve bude rozhodovat.

Koeficienty daně z nemovitostí
Základní (2017) Základní (2016) Místní (2017) Místní (2016) Podnikatelský (2017) Podnikatelský (2016)
Praha 5 5 1 1 1,5 1,5
Středočeský kraj
Benešov 2 pro stavby (2,5 pro pozemky) 2 pro stavby (2,5 pro pozemky) 2 2 1 1
Beroun 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Kladno 3,5 3,5 1 1 1 1
Kolín 2,5 2,5 2 2 1 1
Kutná Hora 2 2 2 2 1 1
Mělník 2 2 1 1 1 1
Mladá Boleslav 2 2 4 4 1,5 1,5
Nymburk 2 2 2 2 1 1
Příbram 2,5 2,5 2 2 1 1
Rakovník 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Jihočeský kraj
České Budějovice 3,5 3,5 1 1 1 1
Český Krumlov 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Jindřichův Hradec 2,5 2,5 2 2 1 1
Písek 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5
Prachatice 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Strakonice 2 2 1 1 1,5 1,5
Tábor 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Plzeňský kraj
Domažlice 2 2 1 1 1,5 1,5
Klatovy 2 2 1 1 1 1
Plzeň 4,5 4,5 1 1 1,5 1,5
Rokycany 2 2 1 1 1 1
Tachov 2 2 2 2 1 1
Karlovarský kraj
Cheb 2,5 2,5 2 2 1 1
Karlovy Vary 4,5 4,5 2 2 1,5 1,5
Sokolov 2,5 2,5 2 2 1 1
Ústecký kraj
Děčín 3,5 3,5 1 1 1 1
Chomutov 4,5 4,5 2 2 1,5 1,5
Litoměřice 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Louny 2 (1,4 u staveb) 2 (1,4 u staveb) 2 2 1 1
Most 3,5 3,5 2 2 1,5 1,5
Teplice 4,5 4,5 1 1 1,5 1,5
Ústí nad Labem 3,5 3,5 2 2 1,5 1,5
Liberecký kraj
Česká Lípa 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Jablonec nad Nisou 2,5 2,5 1 1 1 1
Liberec 3,5 3,5 2 2 1 1
Semily 1,6 1,6 2 2 1,5 1,5
Královehradecký kraj
Hradec Králové 4,5 pro pozemky (2 pro stavby 4,5 pro pozemky (2 pro stavby) 3 3 1,5 1,5
Jičín 2 2 1 1 1,5 1,5
Náchod 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Rychnov nad Kněžnou 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Trutnov 3,5 3,5 1 1 1 1
Pardubický kraj
Chrudim 2 2 1 1 1 1
Pardubice 4,5 (u daně ze staveb 3,5) 4,5 (u daně ze staveb 3,5) 2 2 1,5 1,5
Svitavy 2 2 1 1 1,5 1,5
Ústí nad Orlicí 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Vysočina
Havlíčkův Brod 2 2 2 2 1,5 1,5
Jihlava 4,5 4,5 1 1 1,5 1,5
Pelhřimov 2 2 1 1 1,5 1,5
Třebíč 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Žďár nad Sázavou 2 2 1 1 1,5 1,5
Jihomoravský kraj
Blansko 2 2 1 1 1 1
Brno 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5
Břeclav 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Hodonín 2,5 2,5 1 1 1 1
Vyškov 2,5 u pozemků (2 u staveb) 2,5 u pozemků (2 u staveb) 1 1 1,5 1,5
Znojmo 2,5 2,5 2 2 1,5 1,5
Olomoucký kraj
Jeseník 2 2 2 2 1,5 1,5
Olomouc 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5
Prostějov 3,5 3,5 1 1 1 1
Přerov 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5
Šumperk 2,5 2,5 1 1 1 1
Zlínský kraj
Kroměříž 2,5 2,5 1 1 1 1
Uherské Hradiště 3,5 3,5 2 2 1 1
Vsetín 2,5 2,5 2 2 1 1
Zlín 4,5 4,5 1 1 1,5 1,5
Moravskoslezský kraj
Bruntál 2 2 1 1 1,5 1,5
Frýdek-Místek 3,5 3,5 2 2 1,5 1,5
Karviná 3,5 3,5 2 2 1,5 1,5
Nový Jičín 2,5 2,5 1 1 1,5 1,5
Opava 3,5 pro pozemky (stavby 2 3,5 pro pozemky (stavby 2) 2 2 1 1
Ostrava 3,5 3,5 1 1 1,5 1,5

U řady měst platí pro okrajové části jiné koeficienty než pro centrum. V tabulce jsou vždy uvedeny koeficienty pro nemovitosti v centru.

Kdo a kdy musí podat přiznání

Pro všechny občany nicméně i nadále platí, že přiznání podávají jen ti poplatníci, u nichž došlo ke změnám, které jsou rozhodné pro vyměření daně. Jedná se například o situace, kdy poplatník nabyl nové nemovitosti, provedl nástavbu na domu nebo se změnila rozloha pozemku. Přiznání se podává do úterý 31. ledna 2017.

Jestliže poplatník přiznání včas nepodá, má ještě 5 “dní hájení”, kdy nenabíhají žádné sankce. Pokuta se počítá až od šestého pracovního dne a činí 0,05 % stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5 % stanovené daně (maximálně 300 tisíc korun). Pokuta se ale nepředepíše, pokud částka nepřekročí 200 Kč.

Ptejte se odborníka v poradně Daně a účetnictví
Ing. Jan Molín Ph.D.
poradce pro daně

Kdy se daň platí

Výši vyměřené daně se poplatníci dozvědí od finančního úřadu, který jim během května zašle poštovní složenku s výší daně z nemovitostí. Samotná daň se platí každoročně vlastníkem nemovitosti, a to vždy dopředu. Právě do konce května se musí daň zaplatit. Jestliže výše daně překročí hranici 5000 korun, lze ji rozložit do dvou stejně vysokých splátek.

Zemědělci a chovatelé ryb mají termín do 31. srpna a do 30. listopadu, pro ostatní poplatníky daně platí termín nejpozději do 31. května a do 30. listopadu. V případě, že někomu vyjde daň na méně než 30 Kč, platit ji nemusí. Výjimku tvoří spoluvlastnické podíly na pozemcích, ze kterých se daň předepisuje vždy, a to v minimální výši 50 Kč, i kdyby vycházela nižší.

Od letoška lze daň hradit i přes SIPO

Od roku 2016 lze daň z nemovitých věcí nově zaplatit i prostřednictvím SIPO (soustředěné inkasní platby obyvatelstva). Aby poplatník ale mohl daň skrze SIPO zaplatit, musí mít Českou poštou přiděleno spojovací číslo a na dané zdaňovací období mu musí být stanovena a předepsána daň na jeho osobní daňový účet. Dále musí vyplnit Oznámení o placení daně z nemovitých věcí prostřednictvím SIPO. Nedílnou součástí Oznámení tvoří doklad prokazující přidělení spojovacího čísla (např. doklad o přidělení spojovacího čísla nebo aktuální platební doklad SIPO, resp. rozpis bezhotovostní platby SIPO). Oznámení je třeba doručit na příslušný finanční úřad, a to nejpozději do konce ledna zdaňovacího období, od kterého má být daň prostřednictvím SIPO placena. Od letoška lze kromě SIPO využít i daňové složenky.

Čtěte více: U daně z nemovitostí slaví daňové složenky úspěch, u daně z příjmů se nechytly

Za den splatnosti se považuje den, kdy dostane příslušný finanční úřad peníze na účet. V případě zpoždění začínají od pátého dne po splatnosti nabíhat úroky z prodlení. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. V současnosti tedy činí 14,05 %. Jak ale uvádí § 253 daňového řádu, úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně, u jednoho správce daně, za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.