Hlavní navigace

Jak se u kompenzačního bonusu počítá 30% pokles tržeb? Ukazujeme na příkladech

6. 12. 2021
Doba čtení: 10 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Abyste měli nárok na kompenzační bonus, musíte splnit snížení tržeb minimálně o 30 %. Na příkladech vysvětlujeme, z jakých období a jak se pokles počítá.

Podnikatelé navíc nesmí zapomenout na to, že kromě 30% poklesu tržeb musí splnit i to, že z omezené činnosti plyne většina jejich příjmů. U společníků s.r.o. navíc musí tuto podmínku splnit jak firmy, tak společník.

Podnikatelé musí splnit 30% pokles tržeb

Abyste dosáhli na kompenzační bonus, musí být vaše činnost významně dotčena. Oproti dřívější verzi kompenzačního bonusu chybí výčet důvodů, které se považují za „významné dotčení“.

Nově se dle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022 činnost považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila převážně v důsledku krizových opatření ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávacím období. Naopak je uvedeno, že činnost se nepovažuje za významně dotčenou, pokud je tento pokles příjmů zjevně způsoben převážně jinými důvody než

  • dopadem opatření,
  • péčí o dítě v případě subjektu kompenzačního bonusu nebo překážkou v práci spočívající v péči o dítě v případě jeho zaměstnance v souvislosti s onemocněním COVID-19 způsobeného koronavirem označovaným jako SARS CoV-2 nebo
  • nařízenou karanténou nebo izolací podle zákona o ochraně veřejného zdraví (dále jen „karanténa“) v případě subjektu kompenzačního bonusu.

Je tedy nutný pokles tržeb alespoň o 30 %. Jak OSVČ a společníci společností s ručením omezeným pak musí splnit i další podmínky.

Jaká jsou bonusová období

Bonusové období je obdobím, za které se bonus vyplácí. Prozatím jsou dvě. Prvním bonusovým obdobím je období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021. Druhým bonusovým obdobím je období od 1. ledna 2022 do 31. ledna 2022. Kdo tedy splní podmínky a bude mít nárok na maximální výši bonusu 1000 Kč denně, může dostat 71 000 Kč.

Jaké příjmy se počítají

Do srovnání se u pravidla o 30% poklesu nepočítají všechny příjmy z dané činnosti, ale pouze příjmy, které odpovídají tržbám z prodeje výrobků, zboží nebo služeb. Jestli například firma provozuje restaurace, tržbami jsou příjmy z prodeje jídla a nápojů zákazníkům a posuzuje se pokles jen těchto příjmů.

Pokud ve srovnávacím nebo srovnávaném období prodala součást vybavení restaurace, vznikne sice příjem z tohoto prodeje, ale k němu nebude pro účely posouzení poklesu příjmů přihlíženo, protože nejde o tržbu z prodeje výrobků ani zboží (vybavení restaurace pro něj nepředstavuje výrobek ani zboží, ale např. dlouhodobý majetek).

Jak je to s časovým zařazením tržeb

Ohledně časového zařazení, pokud podnikatel například vydá fakturu v lednu a peníze mu dorazí až v únoru, se příjmy určují stejně jako ty pro účely daní z příjmů. Pokud vede účetnictví, odpovídají jeho příjmy výnosům podle účetnictví, kdy záleží na okamžiku zaúčtování, kterým je například uvedené vydání faktury. Pokud podnikatel účetnictví nevede (například má jen daňovou evidenci), použije se hotovostní princip, kdy je rozhodným datem samotná úhrada.

školení-leden22-molín

Co je srovnávané období

Srovnávaným obdobím je kalendářní měsíc, který celý spadá do bonusového období. V případě prvního bonusového období tak jde o prosinec 2021, v případě druhého o leden 2022. Právě v tomto období musíte mít pokles tržeb alespoň o 30 %.

Co je srovnávací období

Srovnávacím obdobím je období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, které si zvolíte v rámci

  • rozhodného období (rozhodným obdobím je období od 1. června 2021 do 31. října 2021), nebo
  • období od 1. listopadu 2019 do 31. března 2020, nelze-li činnost z důvodu jejího sezónního charakteru účelně vykonávat v žádném ze 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci rozhodného období.

Platí, že pro ty, kdo zahájili činnost později než v první den srovnávacího období, je srovnávacím obdobím kterékoliv období 3 po sobě jdoucích kalendářních měsíců v rámci období prvních 5 kalendářních měsíců, po jejichž celou dobu podnikají.

Dále je stanoveno, že součástí srovnávacího období nemůže být kalendářní měsíc, který následuje po kalendářním měsíci listopadu 2021. To je důležité pro druhé bonusové období (případně další bonusová období). Důvodem je, aby jako srovnávací období nebyly použity kalendářní měsíce plně zasažené stávajícími či očekávanými opatřeními státu.

Nelze-li určit 3 celé kalendářní měsíce, může být srovnávací období tvořeno méně než 3 celými kalendářními měsíci. Nelze-li takto určit alespoň 1 celý kalendářní měsíc, je srovnávacím obdobím kalendářní měsíc listopad 2021 s tím, že za každý den, kdy subjekt kompenzačního bonusu dosud nebyl tímto subjektem, se použije denní průměr příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z významně dotčené činnosti za dny, kdy byl subjektem kompenzačního bonusu.

Pokud jste tak například začali podnikat až v listopadu 2021, je srovnávacím obdobím listopad 2021 (a srovnávaným prosinec 2021). Pokud jste začali podnikat například 15. listopadu 2021, dopočítá se ze dnů, kdy jste již byli podnikatelsky aktivní, denní průměr tržeb, který se dosadí za dny, kdy jste dosud nepodnikali. Do tohoto výpočtu sice na jedné straně vstupují i dny zasažené prvními razantnějšími mimořádnými opatřeními, nicméně je podle předkladatelů návrhu zapotřebí zohlednit skutečnost, že podnikatelé, kteří svou činnost zahájili těsně před účinností těchto opatření, tak činili již se znalostí aktuální epidemické situace a možných opatření státu. Zároveň platí, že kdo začal podnikat po 22. listopadu 2021, nárok na bonus nemá.

Příklad 1

OSVČ podniká již deset let. Neustále měla měsíční příjmy 50 000 Kč. V listopadu 2021 jí poklesnou na 40 000 Kč, v prosinci 2021 na 20 000 Kč. V lednu 2021 však vydělá opět 40 000 Kč.

Má nárok na bonus za první bonusové období?

Srovnávaným obdobím je prosinec 2021 – tedy 20 000 Kč.

Srovnávacím obdobím jsou vybrané tři měsíce od 1. června 2021. OSVČ si například zvolí červen až srpen 2021, kdy měla vždy 50 000 Kč příjmy a tak i měsíční průměr činí 50 000 Kč. 20 000 z 50 000 je 40 %, výše tržeb nepřekročila maximální hranici 70 % a OSVČ tak za první období na bonus nárok má.

Má nárok na bonus za druhé bonusové období?

Srovnávaným období je leden 2022 – tedy 40 000 Kč.

Srovnávacím obdobím jsou vybrané tři měsíce od 1. června 2021. OSVČ si opět například zvolí červen až srpen 2021, kdy měla vždy 50 000 Kč příjmy a tak i měsíční průměr činí 50 000 Kč. 40 000 z 50 000 je 80 %, výše tržeb překročila maximální hranici 70 % a OSVČ tak za druhé období na bonus nárok nemá.

Příklad 2

OSVČ začala podnikat 1. září 2021. V září a říjnu 2021 měla tržby 60 000 Kč, v listopadu 30 000 Kč, v prosinci 40 000 Kč, v lednu 2022 pak 20 000 Kč.

Má nárok na bonus za první bonusové období?

Srovnávaným obdobím je prosinec 2021 – tedy 40 000 Kč.

Srovnávacím obdobím je září až listopad 2021 (jediné tři po sobě jdoucí měsíce, co podnikatel má), průměrná měsíční výše příjmů tak činí 50 000 Kč ((60 000 + 60 000 + 30 000)/3). 40 000 z 50 000 je 80 %, výše tržeb překročila maximální hranici 70 % a OSVČ tak za první období na bonus nárok nemá.

Má nárok na bonus za druhé bonusové období?

Srovnávaným období je leden 2022 – tedy 20 000 Kč.

Srovnávacím obdobím je opět září až listopad 2021. Průměrná měsíční výše příjmů tak činí 50 000 Kč ((60 000 + 60 000 + 30 000)/3). 20 000 z 50 000 je 40 %, výše tržeb nepřekročila maximální hranici 70 % a OSVČ tak za druhé období na bonus nárok má.

Příklad 3

OSVČ začala podnikat 1. listopadu 2021. V listopadu měla tržby 50 000 Kč, v prosinci 40 000 Kč, v lednu 2022 30 000 Kč.

Má nárok na bonus za první bonusové období?

Srovnávaným obdobím je prosinec 2021 – tedy 40 000 Kč.

Srovnávacím obdobím je pouze listopad 2021, průměrná měsíční výše příjmů tak činí 50 000 Kč. 40 000 z 50 000 je 80 %, výše tržeb překročila maximální hranici 70 % a OSVČ tak za první období na bonus nárok nemá.

Má nárok na bonus za druhé bonusové období?

Srovnávaným období je leden 2022 – tedy 30 000 Kč.

Srovnávacím obdobím je listopad 2021. Průměrná měsíční výše příjmů tak činí 50 000 Kč. 30 000 z 50 000 je 60 %, výše tržeb nepřekročila maximální hranici 70 % a OSVČ tak za druhé období na bonus nárok má.

Příklad 4

OSVČ začala podnikat 15. listopadu 2021, za tuto polovinu listopadu měla tržby 32 000 Kč. V prosinci měla tržby 50 000 Kč. Za leden 2022 pak 40 000 Kč.

Má nárok na bonus za první bonusové období?

Srovnávaným obdobím je prosinec 2021 – tedy 50 000 Kč.

Srovnávacím obdobím je pouze listopad 2021, vzhledem k tomu, že OSVČ začala podnikat až 15. listopadu, musí se její tržby za prvních 14 dnů listopadu dopočítat. V druhých 16 dnech listopadu OSVČ vydělala 32 000 Kč, tedy 2000 Kč denně (32 000/16). Výše hypotetických tržeb za listopad, která vstupuje do srovnání, tak je 60 000 Kč (30 dnů v listopadu * 2000 Kč).

50 000 ze 60 000 je 83 % výše tržeb překročila maximální hranici 70 % a OSVČ tak za první období na bonus nárok nemá.

Má nárok na bonus za druhé bonusové období?

Srovnávaným období je leden 2022 – tedy 40 000 Kč.

U srovnávacího období platí to samé, co u prvního bonusového období. Srovnávacím obdobím je pouze listopad 2021, vzhledem k tomu, že OSVČ začala podnikat až 15. listopadu, musí se její tržby za prvních 14 dnů listopadu dopočítat. Výše hypotetických tržeb za listopad, která vstupuje do srovnání, tak je opět 60 000 Kč. 40 000 z 60 000 je 67 %. Výše tržeb nepřekročila maximální hranici 70 % a OSVČ tak za druhé období na bonus nárok má.

Jak se počítají převažující příjmy?

Aby nebyly počty tak jednoduché, jednou z dalších podmínek kromě poklesu tržeb je, že z významně dotčené činnosti musí pocházet převažující část příjmů (přitom se zohlední pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů OSVČ, společníka či dohodáře ve srovnávacím období. Pokud jste například OSVČ vedlejší – zaměstnanec, která pobírá plat 35 000 Kč a zároveň jako OSVČ vyděláváte 15 000 Kč, nemáte na bonus nárok bez ohledu na propad tržeb, jelikož převažující část příjmů pochází ze zaměstnání a nikoli z podnikání.

U společníků s. r. o. je situace komplikovanější, podmínku převažujících příjmů totiž musí splňovat jak firma, tak společník. V konečném důsledku tak jde o test ve dvou krocích:

Nejprve je třeba posoudit, zda převažující příjmy z činnosti dané společnosti s ručením omezeným pocházejí z činnosti nebo činností významně dotčených. Pokud je tento test kladný, lze přistoupit k druhému kroku, kdy se testuje výše převažujících příjmů ve vztahu ke společníkovi (fyzické osobě), který může vykonávat i jinou činnost. Pokud i z pohledu společníka je na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, je splněna podmínka pro přiznání nároku na kompenzační bonus.

Pokud vzhledem ke specifikům situace (činnosti) nebude možné u společnosti s ručením omezeným předmět kompenzačního bonusu kvalifikovat prostřednictvím kritéria převažujícího příjmu, lze u společnosti s ručením omezeným i u jejího společníka prokázat převažující intenzitu zásahu do majoritní činnosti zohledněním převažující části přidané hodnoty pocházející z dotčené činnosti.

Možnost využití tohoto alternativního kritéria lze uplatnit zejména u osob, u nichž část podnikání vykazuje značný obrat (a tedy i příjem), avšak v důsledku dopadů epidemie koronaviru došlo k disproporčnímu zásahu do té části jejich činnosti, která generuje většinu přidané hodnoty. Přidanou hodnotou je třeba rozumět peněžně vyjádřenou hodnotu tržeb po očištění od dodavatelsky pořízeného materiálu, surovin, subdodávek a služeb (např. za energie). Pro účely výpočtu tohoto kritéria se vychází ze základu daně podle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů za rozhodné období zvýšeného o odpisy dlouhodobého majetku a osobní náklady (mzdy).

Příklad posouzení převažující části příjmů z významně dotčené činnosti

Společnost s.r.o. (dále jen „společnost“) provozuje restauraci a internetový obchod s alkoholem. Podmínku významně dotčené činnosti splňuje pouze provoz restaurace. Společnost má dva společníky – fyzické osoby, kdy podíl společníka A ve společnosti činí 30 % a podíl společníka B ve společnosti činí 70 %. Pro zjednodušení předpokládáme, že společnost i společníci splňují všechny ostatní podmínky dané zákonem. 

Veškeré příjmy společnosti ve srovnávacím období činily 589 000 Kč. Z toho příjmy plynoucí z provozu restaurace činily 500 000 Kč a příjmy z provozu e-shopu s alkoholem činily 89 000 Kč.

V prvním kroku bude testováno splnění podmínky převažující části příjmů u společnosti s ručením omezeným, kdy ve srovnávacím období podíl příjmů společnosti z činnosti významně dotčené (provoz restaurace) na celkových příjmech společnosti činí 84 % (500 000/589 000 = 0,8489). Podmínka převažující části příjmů je tak u společnosti splněna a lze tak přejít k druhému kroku, tj. testování u jednotlivých společníků.

U společníka A činí část příjmů významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajících na jeho podíl ve společnosti 150 000 Kč (30 % z 500 000 Kč). Přitom ve srovnávacím období pobíral společník A také příjmy dle § 6 zákona o daních z příjmů (dále též „ZDP“) v celkové výši 80 000 Kč, příjmy dle § 7 ZDP v celkové výši 50 000 Kč, dle § 9 ZDP v celkové výši 40 000 Kč a dle § 10 ZDP v celkové výši 10 000 Kč.

Pro účely porovnání jsou u společníka A relevantní příjmy ze srovnávacího období dle § 6, 7 a 9 ZDP, tj. v tomto případě se jedná v souhrnu o částku 170 000 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s příjmy významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajícími na jeho podíl ve společnosti, tj. s částkou 150 000 Kč. Protože v tomto případě z pohledu společníka A není na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, není splněna podmínka převažujícího příjmu u společníka A.

U společníka B činí část příjmů významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajících na jeho podíl ve společnosti 350 000 Kč (70 % z 500 000 Kč). Přitom ve srovnávacím období pobíral společník B také příjmy dle § 6 ZDP v celkové výši 8 000 Kč, příjmy dle § 7 ZDP v celkové výši 20 000 Kč a dle § 9 ZDP v celkové výši 40 000 Kč.

Pro účely porovnání jsou u společníka B relevantní příjmy ze srovnávacího období dle § 6, 7 a 9 zákona o daních z příjmů, tj. v tomto případě se jedná v souhrnu o částku 68 000 Kč. Tuto částku je třeba porovnat s příjmy z významně dotčené činnosti (provozu restaurace) ve srovnávacím období připadajícími na jeho podíl ve společnosti, tj. s částkou 350 000 Kč. Protože v tomto případě z pohledu společníka B je na něho připadající příjem z dotčené činnosti společnosti převažující, je splněna podmínka převažujícího příjmu u společníka B.

Autor článku

Zástupce šéfredaktora Podnikatel.cz a BusinessCenter.cz ➡️ Sledujte Dana na Twitteru @danmoravek

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).