Hlavní navigace

Jak se může změnit #EET? Prošli jsme pozměňovací návrhy k novele zákona

Daniel Morávek

Novela zákona o evidenci tržeb dozná několika změn. Zvýšit by se měla třeba hranice pro offline režim. Prošli jsme návrhy dalších úprav.

Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

Novelu zákona o evidenci tržeb čeká ve Sněmovně druhé čtení. Novela, která zavádí offline režim či snižuje DPH, se dočká některých změn. Zatímco některé, jako například zvýšení hotovostních příjmů pro možnost využít offline režim, nejspíše projdou, u jiných je schválení nejisté. Přečtěte si, jaké úpravy novely jsou navrhovány.

Co navrhuje ministerstvo?

Novela zákona o evidenci tržeb z pera ministerstva financí čeká druhé čtení. Zákon například zavádí možnost offline režimu, a to pro podnikatele s hotovostními příjmy do 200 tisíc Kč. Místo EET by podnikatel vystavoval účtenky z bloku, který by si vyzvedl na finančním úřadě. Na konci každého dne by zaznamenal do speciálního formuláře údaje o výši tržeb a počtu vydaných a případně stornovaných účtenek. Každé čtvrtletí by pak zaslal tento formulář na finanční úřad.

Čtěte také: Odůvodnění limitu 200 000 Kč u offline režimu EET? Ministerstvo si plete pojmy

Novela dále opětovně počítá se zavedením EET pro podnikatele, kteří se dle původních plánů měli zapojit v 3. a 4. vlně, ale kvůli rozhodnutí Ústavního soudu bylo jejich zařazení do EET zrušeno. Ve třetí a čtvrté vlně EET by se evidence tržeb měla týkat také podnikatelů, kteří provozují stánkové občerstvení, prodejců na farmářských trzích, ale i některých řemeslníků, lékařů, účetních nebo advokátů.

Součástí novely zákona o evidenci tržeb je i přeřazení některých služeb a některého zboží do druhé snížené sazby DPH ve výši 10 %. Přeřazení do druhé snížené sazby se má dotknout například kadeřnických a holičských služeb nebo služeb čištění vnitřních prostor prováděné v domácnostech.

Limit pro offline režim se zvýší

Už nyní je ale prakticky jisté, že novela dozná určitých změn. Zvýšit by se měl například limit hotovostních tržeb pro offline režim, což požaduje kromě opozice i vládní ČSSD a komunisté. Hospodářský výbor doporučil Sněmovně zvýšit limit na 600 tisíc Kč. Stejné navýšení navrhuje i Rozpočtový výbor. Tomio Okamura (SPD) pak v rámci svého pozměňovacího návrhu chce nárůst na 500 tisíc Kč. Vzhledem k tomu, že ministryně financí Alena Schillerová už potvrdila, že se zvýšením nemá zásadní problém, dá se očekávat, že jeden z pozměňovacích návrhů projde.

Čtěte také: Hranice pro offline režim EET se zřejmě zvýší, bude činit 600 tisíc Kč?

Kdo by mohl z EET získat výjimku?

Hospodářský výbor rovněž navrhuje umožnit offline režim prodejcům vánočních kaprů, a to v týdnu od 17. prosince do Štědrého dne, a to bez omezení příjmů. Prodejci kaprů doposud měli z EET výjimku, její platnost ale už skončila. Rozpočtový výbor pak naopak navrhuje prodejce kaprů z EET opět vyjmout, a to s definitivní platností.

Vlastimil Válek z TOP 09 předložil svým jménem návrh České lékařské komory, který by z EET zcela vyjmul tržby poskytovatelů ambulantních lékařských služeb, kteří mají uzavřenou smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče z veřejného zdravotního pojištění alespoň s jednou veřejnou zdravotní pojišťovnou a jejichž příjem nehrazený z veřejného zdravotního pojištění nepřesahuje za příslušné účetní období 10 % z celkových příjmů a současně tento příjem nepřesahuje za příslušné účetní období částku 100 000 Kč. O vynětí lékařů z EET přitom žádala komora už v připomínkovém řízení, ministerstvo však její požadavek odmítlo.

Věra Kořánová (STAN) pak navrhuje z EET vyjmout všechny neplátce DPH. Tento návrh má ovšem mizivou šanci projít, jelikož vláda stejný návrh již několikrát odmítla. Za vynětí z EET se snaží lobbovat i Asociace festivalů FESTAS, podle které mají hudební festivaly výrazná specifika, kvůli kterým je pro ně elektronická evidence tržeb extrémně náročná. Žádný konkrétní pozměňovací návrh v tomto ohledu však zatím ve Sněmovně neleží.

Další přesuny u sazeb DPH?

V rámci „pozměňováků“ se objevila i celá řada návrhů na přesunutí různého zboží a služeb do nižší sazby DPH. Marian Jurečka z KDU-ČSL požaduje přeřadit do druhé 10% sazby DPH palivové dříví, stavební řezivo nebo dřevěné brikety a pelety. Do druhé snížené sazby DPH by Jurečka rád také přeřadil i biopotraviny mimo alkoholické nápoje a tištěné knihy, obrázkové knihy pro děti, noviny a časopisy; hudebniny, tištěné nebo ručně psané, též vázané nebo ilustrované, a to mimo zboží, kde reklama přesahuje 50 % plochy.

Skupina poslanců z ODS, STAN a TOP 09 navrhují zařadit do druhé snížené sazby elektronické knihy a audioknihy a s tím spojené služby. Podobný návrh předložil i Rozpočtový výbor.

ODS chce zmírnit sankce u kontrolních hlášení

Mezi pozměňovacími návrhy se objevil i jeden s předmětnou novelou nesouvisející, a to návrh poslance ODS Vojtěcha Munzara, který reaguje na skutečnost, kdy se v rámci přijetí tzv. daňového balíčku mění udělování pokut správcem daně. Dříve platná úprava předpokládala nejdříve udělení jedné z pokut za pochybení dle § 101h odst. 1 nebo 2 a teprve po udělení jedné z těchto pokut mohl správce daně, pokud došel ke zjištění, že daňový subjekt záměrně ztěžuje či maří správu daní, udělit pokutu do výše 500 000 Kč.

Daňový balíček však stanovil, že tuto vysokou pokutu lze nově udělit přímo a bez předchozího udělení „základní“ sankce. Podle Munzara je dopad nové úpravy do podnikatelského prostředí jednoznačně negativní a přispívá k nejistotě podnikatelských subjektů. Nová právní úprava totiž nezohledňuje závažnost provinění a tak by mohly být pokuty ukládány ve stejné výši jak za administrativní či neúmyslná pochybení, tak i za podvodná jednání. Předkladatel pozměňovacího návrhu je přesvědčen, že změna, která byla schválena, je příliš vágní a umožňuje mnoho nejednoznačných výkladů, zdůvodňuje Munzar a navrhuje vrátit systém pokut do stavu před přijetím tzv. daňového balíčku.