Hlavní navigace

Jak to má (nejen) Babiš a Agrofert s daní z příjmů ve svěřenských fondech?

Lenka Krištofíková

Andrej Babiš má svůj Agrofert „zaparkovaný“ ve svěřenských fondech, jejichž hlavní výhodou je větší nedotknutelnost majetku fondu a vyšší anonymita fondu.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Podívali jsme se na to, jak to svěřenské fondy mají s daní z příjmů a zda je systém výhodnější než u obchodních korporací.

Základní vymezení svěřenského fondu

Mnozí z nás se zamýšlejí nad otázkou, jak naložit se svým majetkem, jak to zařídit, aby byl pracně nabytý majetek více chráněn a plody z majetku mohly připadnout v budoucnosti přesně té osobě a v té míře, kterou my sami zvolíme. Jednou z možností je založení svěřenského (svěřeneckého) fondu.

Definici svěřenského fondu najdeme v § 1448 a násl. občanského zákoníku. Svěřenský fond je oddělené a nezávislé vlastnictví vyčleněného majetku bez právní subjektivity a bez konkrétního vlastníka. Fond vzniká zápisem do evidence svěřenských fondů, kterou vede rejstříkový soud. Důležitá je anonymita fondu, většina údajů vedená v rejstříku je neveřejná. Pro svěřenský fond jsou zásadní tři osoby: zakladatel fondu, obmyšlený (beneficient) a svěřenský správce.

  • Zakladatel vyčlení ze svého majetku část majetku, který se stává majetkem svěřenského fondu. K tomuto majetku zakladatel ztrácí vlastnické právo. Ve statutu fondu zakladatel určí správce fondu a obmyšlené osoby. Dále vymezí účel fondu a podmínky, za kterých budou obmyšlené osoby (beneficienti) mít na majetek fondu nárok. Zakladatelem může být jakákoliv fyzická či právnická osoba.
  • Obmyšlená osoba neboli beneficient není vlastníkem majetku vyčleněného do fondu. Teprve později, při splnění podmínek daných zakladatelem, bude majetek fondu na beneficienta převeden. Pokud fond během svého trvání generuje zisk, pak beneficient obdrží i podíl na zisku. Beneficient však nemůže s majetkem fondu jakkoliv nakládat. Obmyšleným může být právnická či fyzická osoba.
  • Svěřenský správce samostatně spravuje majetek fondu, není však jeho vlastníkem. Svěřenský správce, který spravuje cizí majetek, může (ale nemusí) dostávat za svoji činnost odměnu.

Dohled nad správou majetku fondu

Zakladatel sice ztrácí vlastnické právo k majetku vyčleněnému do fondu i možnost s majetkem nakládat, ale neztrácí nad ním úplnou kontrolu. Zakladatel jmenuje a odvolává správce a může určit jeho odměnu, čímž se správce může stát na zakladateli nepřímo závislý. Dohled nad správou fondu vykonává zakladatel a beneficient, případně další osoby, které zakladatel uvedl ve statutu. Osobě, která má nad správou fondu dohled, umožní svěřenský správce kontrolu dokladů a předloží jí vyúčtování nebo jakoukoliv požadovanou informaci.

Občanský zákoník stanovuje navíc ještě další povinnosti správce vůči obmyšlenému. Správce předloží beneficientovi vyúčtování správy nejméně jednou za rok a toto vyúčtování musí být natolik podrobné, aby z něj bylo možné ověřit jeho správnost. Tímto způsobem je zakladateli, a především beneficientovi umožněna kontrola činnosti svěřenského správce.

Zakladatel může být i osobou obmyšlenou. V tom případě, po splnění podmínek daných statutem fondu, nabude zpět vlastnictví k dříve vyčleněnému majetku včetně případného zisku z činnosti fondu. Jak zakladatel, tak beneficient mohou být dokonce i svěřenským správcem, ale pouze v tom případě, že správci budou alespoň dvě osoby a druhá osoba nebude ani zakladatelem ani beneficientem.

Nedoporučované postupy při založení svěřenského fondu

Takový postup, kdy je obmyšlený či zakladatel zároveň správcem, obecně není příliš doporučován, neboť se vytrácí smysl svěření majetku do fondu a založení fondu by mohlo být v krajním případě posouzeno jako obcházení zákona. Rizikové je i založení fondu osobou, která je dle statutu zároveň jediným obmyšleným, přičemž prokazatelně ovlivňuje rozhodování svěřenského správce. I tato kombinace může být posouzena jako čistě účelová.

Zdanění příjmů souvisejících se svěřenským fondem

Ačkoliv svěřenský fond nemá právní subjektivitu dle občanského zákoníku, pro účely daně z příjmů je považován za právnickou osobu a dle zákona o účetnictví vede standardní (podvojné) účetnictví.

Příjmy v souvislosti se svěřenskými fondy můžeme rozdělit do tří skupin:

1. Příjmy samotného svěřenského fondu

  • příjmy z vyčlenění majetku do fondu
  • příjmy ze zisku fondu

2. Příjmy obmyšlených osob

  • příjmy z nabytí majetku z fondu
  • vyplacené podíly na zisku fondu

3. Příjmy svěřenského správce

Z hlediska daně z příjmů lze svěřenský fond přirovnat ke společnosti s ručením omezeným. Na vyčlenění majetku zakladatele do fondu je pohlíženo jako na vklad do obchodní korporace a nemá tedy žádný daňový dopad. Pokud svěřenský fond generuje z nakládání s majetkem zisk, musí na základě daňového přiznání odvést daň z příjmů právnických osob ve výši 19 %. Stejně jako u s.r.o. je zdaněna i výplata zisku beneficientům, a to vždy srážkovou daní 15 %. Pokud je dále na beneficienty převeden majetek fondu, podléhá tento příjem u beneficientů dani ve výši 15 %, ale pouze v tom případě, že se nejedná o převod vlastnictví k dříve vyčleněnému majetku na samotného zakladatele nebo na osoby blízké (tj. většinou na osoby, které jsou k zakladateli v příbuzenském vztahu).

Zdanění svěřenského fondu i obmyšlených osob je dále vysvětleno na jednoduchém příkladu.

Příklad 1a:

Paní Pilná má 100% podíl ve své společnosti Pilňoch, s.r.o., kterou kdysi založila. Vzhledem ke zdravotním problémům nechce pokračovat v podnikání. Protože její plnoletí potomci zatím příliš zodpovědnosti nepředvádějí, rozhodla se vložit svůj podíl na s.r.o. v hodnotě 1 000 000 Kč do svěřenského fondu. Ve statutu určí jako svěřenského správce svého právního zástupce a prozatím navrhne ponechat v zaměstnaneckém poměru podnikového manažera. Zakladatel fondu paní Pilná jmenuje obmyšlenými osobami své děti, na obě děti bude převeden celý majetek fondu dnem, kdy postupně dovrší věku 25 let. Do té doby jim bude každoročně vyplácen podíl ze zisku fondu. Se svěřenským správcem se dohodla na měsíční odměně za jeho činnost.

Vyčlenění majetku paní Pilnou do svěřenského fondu nemá žádný daňový dopad.

Příklad 1b:

Fond prostřednictvím svěřenského správce dosáhl zisku ve výši 100 000 Kč.
Svěřenský správce podá přiznání k dani z příjmů právnických osob a uhradí daň ve výši 19 %, ze 100 000 Kč

Příklad 1c:

Svěřenský správce v souladu se statutem fondu vyplatí dětem podíl na zbylém zisku. Děti mají nárok na podíl na zisku ve výši 81 000 Kč brutto (100 000 Kč – 19 000 Kč), dostanou však pouze 68 850 Kč čistého, protože svěřenský správce správně odvede 15% daň, tj. částku 12 150 Kč na účet finančního úřadu.

WT100_Podcasty Dan Tržil3

Příklad 1d:

Svěřenský správce v souladu se statutem fondu přizná dětem, poté co dovrší věku 25 let, nárok na všechen majetek fondu a fond zanikne. Hodnota majetku fondu k datu převodu činí 1 500 000 Kč. Tuto částku je třeba rozdělit na hodnotu původně vyčleněného majetku zakladatelem ve výši 1 000 000 Kč a zbylou část 500 000 Kč. Částka 1 000 000 Kč bude u dětí-beneficientů osvobozena od daně z příjmů, protože v jejich případě se jedná o nabytí majetku svěřenského fondu vyčleněného zakladatelem, který je zároveň osobou blízkou. Zbylá částka 500 000 Kč bude u dětí opět zdaněna jako zisk, svěřenský správce strhne beneficientům 15 % z 500 000 Kč, tj. 75 000 Kč, zbytek ve výši 425 000 Kč vyplatí dětem.

Závěr

Z hlediska daně z příjmů není svěřenský fond nějak výhodný, protože zdanění je velmi podobné daňovému režimu u obchodních korporací. Výhodnost svěřenských fondů spočívá spíše ve větší nedotknutelnosti majetku fondu, vyšší anonymitě fondu a také v možnosti vyřešit majetková práva dle rozhodnutí zakladatele.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).