Hlavní navigace

Jak zjistit průměrný výdělek u dohod konaných mimo pracovní poměr?

2. 9. 2021
Doba čtení: 4 minuty

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Zjištění průměrného výdělku u dohod se řídí striktně zákoníkem práce. Avšak jeho výpočet může být na první pohled složitější než u pracovního poměru.

V předchozím článku jsme popisovali možnost sjednat dohodu o provedení práce či dohodu o pracovní činnosti pouze na předpokládaný rozsah práce, kdy zaměstnavatel předem neví, kdy a zda vůbec bude v konkrétním měsíci výkon zaměstnance potřebovat. U dohod takzvaně na zavolanou mohou někteří zaměstnavatelé, potažmo jejich mzdoví účetní, váhat nad stanovením průměrného měsíčního výdělku. Jak ostatně vyplynulo i z poměrně obsáhlé čtenářské diskuze

Nepravidelná výpomoc u dohod

Dohody konané mimo pracovní poměr mají zákonem ohraničený maximálně přípustný rozsah práce. V dohodě je možné sjednat konkrétní rozsah práce, ale také rozsah práce předpokládaný. Zaměstnanci pak pracují nepravidelně podle potřeb zaměstnavatele. U dohody o provedení práce do maximálního rozsahu 300 hodin ročně a u dohody o pracovní činnosti maximálně do limitu poloviny stanovené týdenní pracovní doby v průměru za celou dobu, na kterou byla tato dohoda uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. Popisovali jsme v předchozím článku: Jak na dohody mimo pracovní poměr uzavřené „na zavolanou“?

Průměrný výdělek

Právě nepravidelná výpomoc zaměstnance se může jevit jako problematická s ohledem na potřebu zjištění průměrného výdělku u dohod. Ten se řídí obecným ustanovením zákoníku práce. Píše se tu, že za mzdu nebo plat se pro účely zjištění průměrného výdělku považuje i odměna z dohody, odměna nebo jiný příjem poskytovaný zaměstnanci za práci v jeho zaměstnání konaném v jiném pracovním vztahu než v pracovněprávním vztahu. V ustanovení § 361 zákoníku práce se dále uvádí, že zjištění průměrného výdělku zaměstnance činného na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr se řídí tímto zákonem. Je-li sjednána jednorázová splatnost odměny z dohody až po provedení celého pracovního úkolu, je rozhodným obdobím (§ 354 odst. 1 zákoníku práce) celá doba, po kterou trvalo provedení sjednaného pracovního úkolu. 

Průměrný výdělek u dohod může být zjišťován pro účely:

  • náhrady škody,
  • podpory v nezaměstnanosti nebo při rekvalifikaci,
  • překážek v práci na straně zaměstnavatele,
  • náhrady mzdy v prvních 14 dnech nemoci nebo karantény,
  • eventuálně dalších v dohodě sjednaných nároků (např. řádná dovolená zaměstnance u dohody o pracovní činnosti, osobní překážky v práci na straně zaměstnance atd.).

Pro výpočet průměrného výdělku pak bude rozhodující skutečnost, zda je práce vykonávána pouze v rozhodném období nebo ve více obdobích. Pokud jde pouze o jedno období, využije se obvyklý způsob výpočtu průměrného výdělku. Jestliže je práce vykonávána ve více obdobích a je dohodnuta splatnost odměny za celé období, na které byla uzavřena, využije se výše uvedené pravidlo § 361 zákoníku práce, tj. posoudí se celé rozhodné období.

Zjištění průměrného výdělku

V praxi obvykle nečiní potíže zjištění průměrného výdělku u dohody o provedení práce. Ta je uzavírána na konkrétní nebo předpokládaný rozsah práce. Zejména pokud je sjednána hodinová sazba odměny, pak průměrný hodinový výdělek je právě tato částka. Specifické pak někdy může být zjišťování průměrného měsíčního výdělku. V případě, že je pevně dohodnuta doba práce, bude se při zjištění průměrného výdělku vycházet právě z této pevné týdenní pracovní doby. Obdobně se ze sjednané týdenní pracovní doby vyjde u dohody o pracovní činnosti.

Ovšem v obou případech se může jednat o nepravidelnou výpomoc dle potřeb zaměstnavatele až do maximálního možného rozsahu výkonu práce. V tomto případě se pro výpočet průměrného výdělku nevyužije týdenní pracovní doba z rozhodného období, ale průměrná odpracovaná doba (u dohody o pracovní činnosti za celou dobu, na kterou je uzavřena, eventuálně za 52 týdnů u dlouhodobých dohod). Připouští se i stanovení průměrného výdělku z průměrně odpracované doby za celý rok.

Průměrný výdělek a nepravidelná výpomoc

Počítat průměrný výdělek pouze z rozhodného období u dlouhodobé nepravidelné výpomoci by nebylo pro zaměstnance spravedlivé. Mohou zde být období, kdy zaměstnanec pracuje více, nebo naopak období, kdy jeho práce není využita vůbec. Proto může být průměrná odpracovaná doba zjišťována i za období jiné, u dohody o pracovní činnosti například za celou dobu jejího trvání nebo u dlouhodobých dohod za 52 týdnů nebo i za celý rok. Pro průměrný měsíční výdělek se tak zjistí průměrný počet odpracovaných hodin za týden v příslušném období a ten se vynásobí (v mzdovém účetnictví využívaným) koeficientem 4,348 odvozeným z průměrného roku. 

Nástroje v marketingu

Avšak v situacích, kdy zaměstnanec pracuje krátkodobě, například u dohod uzavřených na týden či jediný den, se nebude počítat s měsíčním průměrným výdělkem, ale se skutečným výdělkem (měsíční by vycházel nelogicky vyšší).

Příklady zjištění průměrného výdělku

Se zaměstnancem byla uzavřena dohoda o pracovní činnosti na celý rok na nepravidelnou výpomoc dle potřeb zaměstnavatele s předpokládaným rozsahem práce. Sjednaná hodinová odměna činí 106 Kč. Zaměstnanec v únoru odpracoval 45 hodin, v březnu a v dubnu nepracoval vůbec, v červnu odpracoval 50 hodin, v červenci 34, v srpnu 20 hodin, v září až prosinci opět nebyl do práce povolán. Celkově tedy 149 hodin (45 + 50 + 34 + 20). Průměrně za týden odpracoval 2,8575 hodin (149/52,143). Na jeden měsíc připadá v průměru 12,4245 hodin (2,8575 × 4,348). Průměrný měsíční výdělek zaměstnance činí 1317 Kč ((106 × 12,4245).

Zaměstnankyně pracovala na základě dohody o provedení práce s hodinovou odměnou 120 Kč. Dohoda byla uzavřena na období od 1. ledna do 30. září 2021 v rozsahu 250 hodin. Zaměstnavatel bude vycházet z celé délky období, tj. 39 týdnů (vychází pro nepřestupný rok). Na jeden měsíc pak připadá v průměru 27,8718 hodin ((250/39) x 4,348). Průměrný měsíční hrubý výdělek činí 3345 Kč (27,8718 × 120). Zaměstnavatel rovněž může kalkulovat namísto s týdny s devíti měsíci, ale výpočet zcela neodpovídá zákonu a vychází zde i drobný rozdíl (cca 10 Kč).

Způsob zaokrouhlení měsíčního průměrného výdělku zákoník práce nestanoví, je možný buď matematický způsob zaokrouhlení, anebo vhodnější a v praxi používanější způsob zaokrouhlení jako u mzdy, která se vždy zaokrouhluje nahoru.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).