Hlavní navigace

Jaké informace vyčteme z rozvahy?

7. 7. 2021
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: Depositphotos.com, podle licence: Rights Managed
Ucelené informace z účetnictví za určitý časový úsek poskytují účetní výkazy. Za ten nejdůležitější se považuje rozvaha. V bodech jsme sepsali, jaké informace rozvaha poskytuje.

Rozvaha je považována za hlavní účetní výkaz. Sestavuje se za určitý časový úsek k rozvahovému dni. Informace, které jsou v rozvaze zobrazeny, znázorňují stav majetku a závazků a do rozvahy se promítají na základě zůstatků jednotlivých rozvahových účtů. Rozvaha se sestavuje podle účetních dat, která byla v průběhu účetního období zaúčtována, a to v souladu s účetními zásadami a právními předpisy. Uživatel účetních výkazů by se tak měl dozvědět takové informace, na základě kterých bude schopen vytvářet ekonomická rozhodnutí.

Rozvaha obecně

Rozvaha poskytuje informace o finanční situaci účetní jednotky, kdy tyto informace jsou vyjádřeny v peněžních jednotkách. V českém účetnictví jsou výkazy sestavovány v českých korunách. Podstatou rozvahy je na jedné straně zobrazovat strukturu majetku (aktiva) a na druhé straně zdroje krytí (pasiva), tedy kde účetní jednotka vzala na majetek peníze. Z podstaty podvojného účetnictví pak vyplývá, že aktiva a pasiva se musí rovnat a v rámci období na sebe musí navazovat konečné a počáteční stavy. 

Aktiva ani pasiva nejsou definována v zákoně o účetnictví. Za aktiva je však považován majetek, který účetní jednotka vlastní a vlastnění takového majetku přináší budoucí ekonomický prospěch. Pasiva potom představují zdroje krytí majetku (aktiv). Základně se dělí na vlastní a cizí. Za vlastní zdroje jsou považovány vlastní zdroje účetní jednotky – tj. vlastní kapitál, fondy, vygenerovaný zisk minulých let a dále cizí zdroje, kterými se rozumí závazky.

Rozvaha zobrazuje informace za účetní období (případně jeho část), tj. aktuálně sestavené výkazy k rozvahovému dni a za období minulé. Zatímco pasiva jsou vyjádřena jen za běžné a minulé období, aktiva jsou vykázaná prostřednictvím brutto hodnoty, korekcí a netto hodnoty. Informace o minulém období jsou vykázány v netto hodnotě.

V okamžiku zahájení sestavuje účetní jednotka zahajovací rozvahu, která vyjadřuje stav majetku a závazků ke dni jejího vzniku. Nejčastěji se sestavuje rozvaha řádná, která se sestavuje k poslednímu dni účetního období. Pokud účetní jednotka potřebuje sestavit rozvahu k jinému okamžiku, sestavuje mimořádnou nebo mezitímní rozvahu. Pokud účetní jednotka zaniká, sestavuje se rozvaha konečná.

Častou chybou v praxi bývá, že při prvním sestavení řádné rozvahy je informace o minulém období uvedena v nulových hodnotách, tj. bez informace o stavu majetku ke dni vzniku účetní jednotky. 

Aktiva v rozvaze 

Jak již bylo zmíněno, aktiva se zobrazují v rozvaze v brutto a netto hodnotě. Brutto hodnota vyjadřuje ocenění majetku ke dni jeho vzniku – například tedy v době zařazení majetku nebo vzniku pohledávky. Sloupec korekcí vyjadřuje dočasné nebo trvalé snížení hodnoty majetku. Za trvalé se považují například odpisy u dlouhodobého majetku, které vyjadřují snížení jejich hodnoty v důsledku jeho opotřebení. Za dočasné se potom považují nejčastěji opravné položky, které mohou být, pokud není jejich vykazování opodstatněné, rozpuštěny. Netto hodnota potom představuje rozdíl mezi brutto hodnotou a korekcí.

Aktiva se v rozvaze člení a řadí dle jejich likvidity, a to následovně:

  • pohledávky za upsaný základní kapitál,
  • dlouhodobý majetek, 
  • oběžný majetek,
  • časové rozlišení.

Pohledávky za upsaný základní kapitál představují nesplacenou část vkladů společníků. Za dlouhodobý majetek je považován takový majetek, který je používán déle než jeden rok a splňuje hranici ocenění pro dlouhodobý majetek. V mnoha případech byla hranice pro zařazení do dlouhodobého majetku stanovena dle hranice vymezenou v zákoně o daních z příjmů, a to ve výši 40 tis. Kč u dlouhodobého hmotného majetku, a ve výši 60 tis. Kč u dlouhodobého nehmotného majetku. Nyní je hranice pro zařazení majetku dle zákona o daních z příjmů zvýšena, a to zpětně od roku 2020. Na účetnictví by však tato změna vliv mít neměla.

Součástí dlouhodobého majetku potom je dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek a dlouhodobý finanční majetek. 

Oběžná aktiva jsou charakteristická tím, že je účetní jednotka vlastní po dobu kratší jednoho roku, a v rámci svého cyklu mění svou podobu. Do oběžných aktiv potom patří zásoby, dlouhodobé a krátkodobé pohledávky, krátkodobý finanční majetek a peněžní prostředky. 

časovém rozlišení jsou potom věcně a časově rozlišeny náklady a výnosy, které byly zaúčtovány v daném účetním období, ale v souladu s akruálním principem souvisí až s příštím obdobím. Jedná se o rozvahové účty nákladů příštích období a výdajů příštích období.

Pasiva v rozvaze

Pasiva představují také majetek účetní jednotky, ale tříděn dle zdrojů krytí. Pasiva se dělí na:

  • vlastní kapitál,
  • cizí zdroje a rezervy,
  • časové rozlišení.

Vlastní kapitál představuje vlastní zdroje účetní jednotky. Skládá se z vlastního kapitálu, ážia, kapitálových fondů a fondů ze zisku, výsledku hospodaření běžného období a výsledku hospodaření minulých let. Mezi cizí kapitál se pak řadí rezervy a závazky. Stejně jako aktiva, tak i pasiva obsahují časové rozlišení, a to výdaje a výnosy příštích období. 

Návaznost rozvahy na další účetní výkazy 

Rozvaha jako stěžejní účetní výkaz zasahuje do ostatních účetních výkazů, a to do výsledovky, přehledu o změnách vlastního kapitálu a do cash flow. 

Do cash flow se přenáší informace o konečném stavu peněžních jednotek ke dni, ke kterému je výkaz sestavován. Výkaz cash flow pak následně sleduje, jak se změnil počáteční a konečný stav peněžní prostředků, a co bylo příčinou těchto změn.

Přehled o změnách vlastního kapitálu zase přebírá z rozvahy informace o vlastním kapitálu, který následně rozepisuje a informace o jeho přírůstkách a úbytkách v rámci účetního období, a to dle charakteru změny. 

skoleni_20_9

Do výsledovky se přenáší informace o hospodářském výsledku, který následně rozebírá, jak bylo tohoto hospodářského výsledku dosaženo.

Poslední část účetní závěrky, která přebírá informace z rozvahy, je příloha k účetní závěrce. Do přílohy k účetní závěrce se uvádí popisné informace k vykázaným hodnotám, příp. informace, které nejsou v účetnictví zachyceny, ale mohly by svou významností ovlivnit rozhodování uživatelů účetních výkazů.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).