Hlavní navigace

Jaké právní otázky může přinést blockchain?

Jana Langerová

U příležitosti zveřejnění akčního plánu EU vám přinášíme základní informace o blockchainu a jeho právních aspektech.

Doba čtení: 5 minut

Evropská unie teprve před pár dny představila Akční plán pro oblast FinTech, který se týká podpory inovací hlavně v oblasti finančních služeb založených na moderních technologiích. 

Dotýká se umělé inteligence, crowdfundingu, cloudových služeb a také technologie blockchain. Digitální technologie mají dopad na celé naše hospodářství – občany i podniky. Technologie, jako je blockchain, mohou být hybateli změn pro finanční služby a podobné. Potřebujeme vybudovat rámec, který by nám umožnil nárůst inovací a zároveň řízení rizik a ochranu spotřebitelů, vysvětluje v tiskové zprávě Mariya Gabriel, komisařka pro digitální ekonomiku a společnost.

Evropská komise tak dává najevo svůj cíl v podobě toho, aby se pravidla EU více orientovala na budoucnost a byla v souladu s rychlými pokroky technologického rozvoje. Zároveň se snaží, aby trhy byly pro nové hráče bezpečnější a snadnější. V této souvislosti komise navrhuje panevropskou značku tak, aby platforma licencovaná v jedné zemi mohla fungovat v celé EU. Tento akční plán je součástí úsilí komise o vybudování Unie pro kapitálové trhy (Capital Markets Union, CMU), skutečného jednotného trhu pro spotřebitelské finanční služby a digitálního jednotného trhu.

V souvislosti s blockchainem již komise vytvořila observatoř a fórum (EU Blockchain Observatory and Forum) a v letošním roce plánuje vydat zprávu s výzvami a příležitostmi týkající se krypto majetku a také pracuje na komplexní strategii pro DLT (distributed ledger technology, zjednodušeně řečeno praktická účetní kniha) a blokchain zaměřenou na všechny odvětví ekonomiky.

Podle Dominika Stroukala, hlavního ekonoma společnosti Roklen, jsme na tom se znalostmi a přístupem ke kryptoměnám velmi dobře: Česká republika je centrem kryptoměn, vzniká tu celá řada zajímavých projektů a je dost možné, že na hlavu budeme jedním z míst, kde lidé ví o kryptoměnách nejvíce. Možná společně se Slovinskem a Islandem. Navzdory tomu ministerstvo financí v tuto chvíli nepřipravuje a ani neplánuje žádné řešení na bázi blockchain nebo smart contract, což nám sdělil Jakub Vintrlík z oddělení vnějších vztahů a komunikace Ministerstva financí  ČR.

Dále čtěte: Jak se mají danit bitcoiny? Podle úřadů jde o movitou věc

Co je to blockchain?

Blockchain (v České republice se můžeme setkat také s výrazem bločenka) je neustále se rozšiřující digitální, distribuovaná a decentralizovaná databáze. Jedná se tak o databázi plnou dat nebo záznamů, do které stále přibývají nové záznamy, které nelze zpětně mazat ani měnit. Distribuovaná databáze pak značí, že je rozmístěna na více místech, a decentralizace znamená, že databáze není umístěna na jednom místě, ale pracují s ní všichni uživatelé této sítě. To vysvětluje Dominik Stroukal: Pokud si spustím sám doma svůj vlastní blockchain, potom je to jen jinak pojmenovaná databáze. Není to Excel nebo SQL, ale blockchain. V zásadě je to to samé, možná i trochu méně šikovné než SQL. To, co dělá blockchain blockchainem, je decentralizace. Díky decentralizaci nemůže blockchain ohrozit výpadek, protože tento výpadek by musel nastat na všech počítačích v této síti. 

V databázi je řetězec záznamů shlukovaný v blocích, které jsou propojené pomocí zabezpečených uzlů (řetězů). Součástí každého bloku je kryptografická hashovací funkce, časové razítko a také data o transakci. Transakce samotné je nutné potvrdit podle předem daných podmínek – validuje se například elektronickým podpisem a teprve pak je blok zařazen do blockchainu. Nové bloky se následně rozesílají všem uživatelským počítačům, které jsou součástí daného blockchainu. Zjednodušeně si lze blockchain představit také jako transakční knihu, kdy jsou její totožné kopie umístěny na všech počítačích členů dané sítě. Ti si mohou prohlédnout data z této sítě a také přidávat nové, ale nesmí je mazat ani měnit.  

Blockchain tak umožňuje například převést peníze na dálku bez nutnosti zapojení třetích stran. Jako pojem je známý především z oblasti kryptoměn, ale dá se využít také v rámci smart contracts (smlouvy uzavřené prostřednictvím algoritmu zapsaného v rámci blockchainu), v logistice, obchodě s cennými papíry, v rámci mezinárodních plateb nebo například ve vládní sféře. Důvěryhodné záznamy jsou nezbytné pro pozemkovou evidenci, soudní spisy, zdravotnickou dokumentaci, dokládání autorských práv k autorským dílům apod. Velkou výhodou uvedených možností je jejich neomezenost hranicemi států, na rozdíl od těch stávajících, dodává Radim Kozub z advokátní kanceláře Blockchain Legal.

Psali jsme: Firemní počítače ohrožuje skryté dobývání kryptoměn. Jak ho odhalit?

Právní otázky

Jak jsme uvedli výše, blockchain ještě není součástí žádných zákonů, což může být chápáno jako příležitost. Právě nyní je nejlepší doba pro budování a rozvíjení projektů, které jej budou využívat, komentuje Radim Kozub. 

Nicméně některé aspekty jsou jasné už nyní. Například ty týkající se GDPR, tedy Nařízení 2016/679 souvisejícího s ochranou osobních údajů, kam budou údaje v blockchainu spadat. Problémem se zde jeví už to, že se nedá snadno určit, kdo je zpracovatelem a správcem osobních údajů, nebo že není z čeho vycházet. Dále je v nařízení mimo jiné uvedeno právo být zapomenut. Tedy že uživatel má právo, aby za určitých podmínek správce údajů vymazal jeho data. To v blockchainu není možné, protože údaje nelze zpětně upravovat, natož mazat a není jasné, jaký by to pak mělo vliv na celou databázi. Podobně může nastat problém s automatizovaným zpracováním osobních údajů. 

Možným řešením této situace je neukládat v blockchainu osobní údaje v původní podobě, ale využít takzvaného hashe (digitální otisk v podobě kombinace čísel a písmen vzniklé z původního textu), který pak nelze zpětně rozklíčovat. Je proto vždy nutno pečlivě zvažovat, jaké údaje a v jaké podobě jsou do blockchainu zapisovány, dodává Radim Kozub. Také je v tomto ohledu nutné myslet na získání souhlasu se zpracováním osobních údajů.

WT 100 tip v článku hlavy

S blockchainem úzce souvisí také pojem smart contracts, což není smlouva, ale automatizovaný příkaz nebo soubor příkazů na blockchainu. Vykonatelnost tak probíhá mezi smluvními stranami jen prostřednictvím algoritmu, tento závazek je vyjádřen v programovacím jazyce kódu a opět není možné jej zpětně smazat nebo upravit. Po právní stránce jde proto především o jeho správné navázání v kontextu smluvních podmínek služby, pro kterou je využíván. Rovněž je nutno myslet na riziko nemožnosti zrušení nebo pozastavení smart contractu, které je pro něj příznačné, vysvětluje Radim Kozub. 

Podle Dominika Stroukala je většina současných projektů postavených na blockchainu jen lacinou marketingovou strategií, jak zaujmout širší veřejnost, která v realitě nedává žádný smysl: Je úžasné, že to lidé zkouší. Bez pokusů a omylů nikdy nic nového nevzniklo. Blockchain bez (bit)coinu ale zatím nedává příliš smysl, ale časem se masa těchto projektů očistí o ty nesmyslné a zůstanou nám opravdu zajímavé nápady.