Hlavní navigace

Jakou tvář má byznys v Číně? Čtěte poutavý pohled tamního podnikatele

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed
Pavel Dvořák

Čína se za poslední léta stala největším investorem v zelených technologiích na světě. Proč přišla změna právě teď?

Doba čtení: 9 minut

Čína má dnes nepěknou pověst jako jedna nejznečištěnějších zemí světa. Smog ve vzduchu, špinavá voda, pokácené lesy, rozšiřující se pouště a mnoho dalších ekologických problémů trápí zemi s největší ekonomikou světa už dlouho.

Nebylo snadné být téměř čtyřicet let továrnou světa, avšak co se týče ekonomického růstu, byla tato cesta úspěšná. Dnes stojí Čína na jejím konci. Říše středu se rozhodla změnit svou roli úplně od základů. Za poslední léta se stala největším investorem v zelených technologiích na světě. To však nestačí. Rozjela proto mohutnou kampaň na odstranění znečištění životního prostředí. Kampaň v poslední době nabírá rychle na obrátkách. Poslední měsíce jsou pro obyvatele plné nevídaných změn, které jsou pro mnohé peklo. Ale slibují čistou budoucnost pro další generace.

Ze špinavé na čistou během roku

Všechno to začalo tak, jak většinou začínají všechny velké kampaně v Číně. Projevem prezidenta a předsedy strany Xi Jinpinga. Ten odvysílal celému národu projev, ve kterém spustil oficiální kampaň za “Zelené hory a modré řeky“. Je to jeho druhá největší kampaň na reformaci země od jeho nástupu do čela Číny. Stejně jako první megalomanská kampaň proti korupci s názvem “Proti tygrům i mouchám“ (rozuměj velkým i malým korupčníkům) mění Čínu od základů. Změna vládní politiky ohledně životního prostředí se v prvním kole dotkla zejména průmyslu. Už ji ale pocítili čínští turisté i běžní občané. Jak se tedy Čína mění?

Čínský průmysl 2.0

V okolí Šanghaje se za poslední dva měsíce zavřelo několik stovek továren. V širokém okolí Pekingu (kde sídlí těžký průmysl) to mohou být dokonce tisíce továren. Environmentální kontroly chodí do výrobních podniků několikrát týdně. Kontroloři jsou vybavení tou nejmodernější technologií. Nad továrnami létají drony a měří výpary ve vzduchu. Na výrobní procesy, které nejvíce znečišťují ovzduší (například zpracování povrchu kovů kyselinami), vydávají přísná nařízení na použití vhodných strojů a technologií. Jakmile nějaká továrna nesplňuje daná nařízení, je okamžitě dočasně zavřená. Všechny nedostatky musí být odstraněné ve stanoveném čase. Aby se výrobě zabránilo i po odstávce, mají továrny odstřihnutý přívod elektřiny a plynu. Za každé porušení nařízení není podle nového zákona odpovědný management, ale přímo majitel. Pokud vláda přijde na to, že továrna porušila zákaz výroby, jde majitel do vězení.

Pokud se znečištění ovzduší dostane nad stanovené limity, okamžitě se zastavují všechny výrobní provozy v okolí. A to nejen na pár dní, ale zákaz výroby platí klidně i měsíc. Kvůli těmto změnám se původní materiály stávají v Číně nedostatkovým zbožím. Většina čínských sléváren zavřela nebo omezila výrobu. Cena železa se zvýšila za poslední rok několikanásobně, ale i když firmy peníze mají, zboží není dostatek. 

I slovenští obchodníci zažili v poslední době výrazně více zpožděných dodávek, posunuté termíny dodání i zvýšené ceny. Avšak čínští obchodníci to pocítili mnohem silněji. Levní výrobci a garážové firmy mizí po stovkách. Čína se rozhodla, že environmentální kampaň přežijí jen ti největší, pro ty je dokonce možnost dostat se na speciální vládní seznamy firem, kterých se zastavení provozů při velkém smogu netýká nebo mají lepší přístup k materiálům. Tyto firmy mají dost financí na to, aby investovaly do nových strojů a aby díky tomu přežily.

Čína už nechce být továrnou světa, ale na druhé straně si to nemůže dovolit udělat ze dne na den. Proto také vydává opatření na záchranu exportu. Investice do automatizace výroby, inteligentních strojů a robotů jsou dnes v Číně téměř povinné. Avšak stát na ně poskytuje dotace v podobě pokrytí až 50 % nákladů, někdy i více. Rovněž se snaží držet kurz yuanu relativně nízko, protože jeho nárůst za poslední roky byl tvrdou ranou pro exportní firmy.

Největší snahou Číny je přejít na high tech technologie a do průmyslu s vysokou přidanou hodnotou. Všechny čínské firmy musí následovat příkladu firmy Huawei, pokud chtějí přežít i ve 21. století.

Čínský turismus 2.0

Nová ekologická situace se nedotkla pouze průmyslu, ale i turismu. Jelikož kromě tlumočení se věnuji i své vlastní cestovní kanceláři zaměřené na Čínu, setkávám se pravidelně s oběma světy. V rámci mých zájezdů jezdím každý rok do jednoho z největších a nejkrásnějších přírodních parků v Číně – Zhangjiajie. V parku stojí desítky budov, které si zde postavili místní lidé a provozují v nich malé hotely. Každý rok v jednom z nich bydlím i já. Když jsem tam chtěl letos v červnu přijet, nemohl jsem se majiteli najednou dovolat. A tak jsem začal zjišťovat, co se děje. Místní vláda rozhodla, že všechny stavby v celém parku musí být z důvodu environmentální politiky kompletně zdemolované. Nesplňují nařízení a nemají kanalizaci ani čističky vody. V národním parku se zatím instalace kanalizace neplánuje. A tak zůstává jen demolice a přesun lidí z parku.

Druhé místo, kam jezdím pravidelně, je jezero Erhai ve městě Dali. Je to jedno z největších jezer v Číně vyvěrajících ze země. Má obvod téměř 200 km a je nádherné. Avšak za poslední roky s obrovským boomem turismu v Číně bylo i výrazně znečištěné. Dnes jsou všechny provozy na jeho břehu a většina provozů v blízkém i dalekém okolí zavřené. Mluvím o stovkách hotelů, restaurací a jiných zařízení. Vláda lidem původně řekla, že budou muset zavřít na tři měsíce kvůli stavbě kanalizace. 

Dnes je kanalizace z velké části dokončená, ale stovky provozů jsou zavřené již osmý měsíc. Zůstaly opět jen ty velké, protože mají peníze na všechny nové investiční nároky, které čínská vláda požaduje. Mnozí majitelé ubytoven už dávno zavřeli, jiní doufají, že se to změní. Nicméně úvěry, které mnozí z nich mají, a nájmy za budovy platí stále. Pokud by policie přišla na to, že tam načerno ubytovali hosty, hrozí jim doživotní zákaz založení si provozu, nebo dokonce vězení. Jaké mají možnosti? Spoléhat se na sebe. Žádné dotace od vlády, pojištění, ani pozastavení splátek na úvěry v Číně nefunguje.

Když se procházíte po čínském venkově, zjistíte, že se na mnoha místech již nesmí obdělávat půda. Čína si za posledních sto let téměř kompletně zničila všechny své lesy, dnes se to snaží napravit. Mnoho polí, kde lidé pěstovali své plodiny desítky let, je dnes zavřených a na jejich místě rostou nové mladé lesy. Kácení takových lesů je pro člověka stejně nebezpečné, jako porušení jakékoliv jiné environmentální politiky Číny. Hrozí za to vězení.

Proč přišla změna teď? A proč tak náhle? 

Domnívám se, že to má tři hlavní důvody. Prvním je sociální stabilita. S extrémně rychlým zbohatnutím městského obyvatelstva se tlak na vládu v otázce životního prostředí neustále zvyšoval. Za poslední roky Čína zažila obrovský nárůst masových protestů a protestních pochodů za účasti tisíců lidí – většina byla kvůli ekologickým problémům. Lidé začali sepisovat petice a posílat stížnosti na vedení Číny. Vládu žalovali u soudů za znečištění (Čína je jeden z mála autoritativních států na světě, kde je možné vládu zažalovat). 

Za poslední roky obyvatelé na několika místech Číny zabránili pokusům o výstavbu chemických továren. Investigativní novinařina v Číně téměř neexistovala, ale nyní zažívá malý boom a jejím hlavním tématem je životní prostředí. Video od investigativní novinářky plné skandálních odhalení, například o výjimkách v emisích pro vládní podniky, otřáslo čínským internetem přibližně před dvěma lety. Právě tehdy se poprvé ukázalo, že čínská vláda svůj postoj mění. Před pěti a více lety by takové video nikdy nevzniklo. Tentokrát nejen vzniklo, ale mohlo se dokonce necenzurované volně šířit internetem a citovali ho i ve státní televizi (po nějakém čase jeho cenzurování přece jen přišlo).

Druhým důvodem je ekonomický růst. Odstranění znečištěného prostředí by do budoucna bylo tak drahé, že by byl ekonomický růst Číny v posledních 50 letech nedostačující. Pokud chce země udržet stabilní ekonomický růst, což je mantrou současného čínského prezidenta, musí vyřešit situaci životního prostředí v zemi už dnes. Čína nebude mít v budoucnu dostatečně velkou pracovní sílu na to, aby mohla napravit zničené životní prostředí a zároveň nadále bohatnout. Je třeba si uvědomit, že budoucí aktivní generace lidí jsou jedináčci. Dnešní aktivní generace pochází běžně z pěti až sedmi dětí. Tato změna bude citelná. Dnes ještě není pozdě, proto je to právě dnes, kdy musí Čína zlepšit své životní prostředí.

Za tím, že tato změna přišla tak náhle, podle mého názoru stojí i třetí důvod, paradoxně je jím současný americký prezident Donald Trump. Hnacím motorem environmentální politiky světa a úsilí za dobré životní prostředí byla vždy Amerika. S příchodem nového prezidenta však Amerika z této pozice odešla. Toto místo je úzce spojeno i s pozicí „továrny na myšlenky a hodnoty současného světa“. A na toto volné místo si brousí zuby právě Čína. Neúprosně se snaží dostat tam, kde sto let byla Amerika. Čína si přeje, aby v budoucnu svět přebíral její myšlenky a hodnoty. Životní prostředí je nyní ta nejlepší příležitost, jak tento proces urychlit. Chce ukázat světu, že je schopná okamžitě změnit stav znečištění prostředí ve své vlastní zemi, a tím pádem to zvládne i zbytek světa. Čína se tak dostane na pozici světového lídra v globalizaci, po níž tak touží.

Co to znamená pro nás?

Čína je dnes považovaná za jednu z nejvíce znečištěných zemí světa. Do budoucna to bude jedna z nejčistších zemí. Je to více než pravděpodobné, protože jen v Číně si vláda může dovolit takto přísně vynucovat dodržování nových ekologických nařízení. A zároveň žádná jiná země neinvestuje tolik prostředků do nových technologií. Mimo jiné právě Čína staví celá města fungující na obnovitelné energii. Úplně opouští těžbu uhlí a přechází na jadernou energii a energii z obnovitelných zdrojů. 

 Dnes má 36 jaderných reaktorů a dalších 20 je ve výstavbě. 70 % všech solárních zahřívacích zařízení světa je v Číně. Provincie Qinghai, která má rozlohu 720 000 km čtverečních, letos běžela celý jeden měsíc pouze z obnovitelných zdrojů energie (zejména větrné a solární). Čína rozšiřuje infrastrukturu veřejné dopravy. Fungující síť rychlovlaků v Číně má dnes okolo 22 000 km, dalších přibližně 15 000 km je ve výstavbě. To je více než délka tratí rychlovlaků Francie, Německa, Japonska, Německa, USA a Británie dohromady. 

PR Summit 18 tip v článku Provident

Čína chce, aby do roku 2025 pětina všech prodaných aut byla s hybridním nebo elektrickým pohonem, a do blízké budoucnosti plánuje zákaz výroby automobilů na klasické palivové motory. O přesném termínu se jedná právě v období, kdy píšu tento článek. Průmysl, který znečišťuje svět, z Číny odchází. Ten nejšpinavější průmysl se ale do Evropy a Ameriky nemůže přesunout úplně. Proto ho pomalu přebírá Indie, jihovýchodní Asie a Afrika. Západ by si však měl zvykat na novou myšlenku. Mnohé výroby se budou stále častěji přenášet zpět do Evropy. Tento proces již začal. Je to jeden z hlavních cílů nové hedvábné cesty Číny, myšlenky, kterou nyní propaguje čínské vedení. I proto čínští investoři ve velkém investují do továren v Evropě.

Číňané mají totiž oproti nám jednu velkou výhodu. O tom, kam se bude ubírat jejich ekonomika, rozhoduje vláda. Oni to ví dopředu z televizních zpráv a novin. S téměř absolutní mocí, kterou zde Komunistická strana má, je velká pravděpodobnost, že to nebudou jen plané sliby, jak to bývá v Evropě.
Seznam toho, co Čína dělá pro “Zelené hory a modré řeky“, nekončí. Dříve nebo později si i zbytek světa bude muset začít brát příklad z Číny. A tehdy země dosáhne toho, po čem touží od roku 1949. Být hlavním světovým lídrem.