Hlavní navigace

Konečně jasno v poskytování informací exekutorům zaměstnavatelem

Dagmar Kučerová

Připravovaná novela exekučního řádu jednoznačně vyřeší spory o poskytování či neposkytování součinnosti v exekucích.

Doba čtení: 5 minut

Sdílet

Novela rozšiřuje okruh příjmů podléhajícím srážkám, stanovuje postup při srážkách z odstupného a upravuje součinnost zaměstnavatelů.

V předchozím článku server Podnikatel.cz popisoval první část změn občanského soudního řádu důležitých především z pohledu zaměstnavatele. Zde je jejich druhá část, včetně vybraných navržených změn exekučního řádu. Podrobněji: Paušální náhrada pro zaměstnavatele za zpracování exekucí

Rozšíření příjmů podléhajícím srážkám ze mzdy

V ustanovení § 299 občanského soudního řádu jsou uvedeny příjmy, podléhající exekučním srážkám. Zde se doplňuje služební příjem příslušníka bezpečnostních sborů a služební plat vojáků z povolání, ale také výživné. Nově se zde bude zahrnovat i odstupné, popřípadě obdobná plnění poskytnutá v souvislosti se skončením služebního poměru nebo výkonu veřejné funkce a také mzdové nároky podle zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnanců (myslí se tím mzda (plat), její náhrady a odstupné náležející zaměstnanci z pracovního poměru, nebo odměna, popřípadě její náhrada, vyplacená prostřednictvím úřadu práce).

Po srážkách z důchodu má zůstat na ubytování v sociálních zařízeních

Navrhuje se nový odstavec, kdy u důchodců nebude podléhat výkonu rozhodnutí částka potřebná na úhradu nákladů za poskytování sociální služby a částka rovnající se povinnému zůstatku z příjmu fyzické osoby podle zákona o sociálních službách.

Tato změna umožní upřednostnit úhradu za ubytování a stravování před srážkami z důchodu fyzické osoby u všech druhů sociálních služeb poskytovaných v pobytové formě (např. domově pro seniory, domově pro osoby se zdravotním postižením, azylovém domě, odlehčovací službě, chráněném bydlení).

Srážky ze mzdy a odstupné

Novela se věnuje i postupu při exekučních srážkách z odstupného. Dosud se vycházelo především z rozhodnutí Nejvyššího soudu z roku 2016. Nyní se postup při výplatě odstupného dostává do ustanovení § 299 občanského soudního řádu. Z odstupného nebo obdobných nároků budou srážky vypočítávány zvláště z každého násobku průměrného výdělku (měsíčního platu, služebního příjmu, odměny atd.), ze kterých byla odvozena minimální výše odstupného nebo obdobných nároků. O soudním rozhodnutí a aktuálním postupu více v článku: Na celé odstupné již exekutor dlužníkům nesáhne

Povinný (tj. propuštěný zaměstnanec s exekučními srážkami) bude mít po dobu po ukončení zaměstnání, kdy z důvodu nároku na odstupné není zabezpečen podporou v nezaměstnanosti, k dispozici peněžní prostředky potřebné k uspokojování svých základních životních potřeb. Jestliže však v této době nastoupí do práce (nebo bude mít některý z příjmů podléhajícím exekučním srážkám ze mzdy) budou se tyto násobky průměrného výdělku, měsíčního platu, služebního příjmu, služebního platu nebo odměny po dobu poskytování odstupného považovat za měsíční příjem, na který se vztahují ustanovení o výkonu rozhodnutí srážkami ze mzdy. Má se na ně pohlížet jako na několik mezd a soud by tedy měl v souladu s ustanovením § 298 odst. 1 občanského soudního řádu určit, jakou část nezabavitelné částky nemá nový zaměstnavatel u povinného srážet.

Paušální náhrada nákladů nebude pro všechny plátce

Paušální náhrada nákladů (popisovaná v článku Paušální náhrada pro zaměstnavatele za zpracování exekucí) bude náležet především zaměstnavatelům při zpracování měsíčních mezd (platů). Nebude pro veřejnoprávní plátce v zákoně vymezených příjmů a plátce některých dalších příjmů. Zejména jde o dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, dále o nemocenské dávky, důchody, podporu v nezaměstnanosti, výsluhový příspěvek, ale také o odstupné nebo peněžitá plnění věrnostní a stabilizační povahy poskytnutá v souvislosti se zaměstnáním.

Ptejte se odborníka v poradně Mzdové účetnictví a personalistika
PhDr. Dagmar Kučerová
poradkyně pro mzdové účetnictví

Přikázání jiné peněžité pohledávky

Do ustanovení § 312 občanského soudního řádu se doplňuje, že dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově, nelze přikázáním jiné peněžité pohledávky postihnout. Bohužel se zde nadále jednoznačně neuvádí, zda lze nebo nelze postihnout daňový bonus či přeplatek z ročního zúčtování daní. Jak je všeobecně známo, názory odborníků na tuto problematiku se dlouhodobě rozcházejí.

Součinnost zaměstnavatele dle exekučního řádu

Obdobně již nějaký čas přetrvávají diskuze, zda má zaměstnavatel jako plátce mzdy povinnost poskytovat součinnost dle § 33 exekučního řádu nebo pouze obecnou součinnost dle § 128 občanského soudního řádu. Exekuční řád v § 33 odst. 4 dosud upravuje povinnost peněžních ústavů, pojišťoven, notářů, advokátů, ale i dalších fyzických a právnických osob poskytovat soudnímu exekutorovi součinnost při vedení exekuce. Tato součinnost se zejména týká čísel účtů povinného, údajů o majetku jimi spravovaném apod. Exekuční řád tak dosud výslovně nezakotvuje možnost soudního exekutora zjišťovat údaje o mzdě nebo jiném příjmu, který je povinnému vyplácen, o srážkách prováděných z tohoto příjmu a o pracovněprávním vztahu povinného. Případně o nároku nebo právu, ze kterého plyne příjem povinného (např. o tom, jak dlouho trvá pracovní poměr a zda je tedy stabilní, zda jde o pracovní poměr na dobu určitou nebo neurčitou), ačkoli jsou tyto údaje potřebné pro vedení exekuce srážkami ze mzdy nebo jiných příjmů. Čtěte také: Součinnost zaměstnavatelů aneb Co vše je nutné exekutorům sdělit 

Nově by se však součinnost dle exekučního řádu na zaměstnavatele skutečně vztahovala. Podle navrženého znění ustanovení § 33 exekučního řádu budou povinně sdělovat exekutorům na jejich písemnou žádost údaje o mzdě nebo jiném příjmu jím vypláceném, srážkách prováděných ze mzdy nebo z jiného příjmu nebo údaje týkající se pracovněprávního vztahu povinného, nároku nebo práva povinného, na jejichž základě povinný pobírá mzdu nebo jiný příjem.

ebf-tip-firmy

Elektronická komunikace exekutora se zaměstnavatelem

Doplňuje se také možnost smluvně upravit komunikaci mezi soudním exekutorem a plátcem mzdy elektronicky prostřednictvím datových souborů (formát xml). Zjednoduší se tím komunikace mezi exekutory a plátci mzdy či jiného příjmu. Předpokladem bude uzavření písemné smlouvy mezi soudním exekutorem a plátcem mzdy, v níž budou dohodnuty obsahové náležitosti žádosti o součinnost, formát a struktura datového souboru.

V praxi velmi časté opakované žádosti o poskytnutí součinností exekutorům by mohla omezit nově vložená věta, kdy exekutor v exekučním řízení použije údaje, které mu již byly v rámci součinnosti poskytnuty v jiných exekučních řízeních vedených proti témuž povinnému (pokud to nebrání účelu exekuce).

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).