Hlavní navigace

Je odpovědnost jednatelů vůči firmě neomezená?

Autor: www.isifa.com
Dagmar Kučerová

Čtěte o míře odpovědnosti jednatelů jako zaměstnanců i statutárních orgánů, možnostech pojištění za způsobené škody i daňové uznatelnosti pojištění pro firmu.

Doba čtení: 4 minuty

Jednatelé odpovídají za škodu způsobenou při výkonu funkce. Škoda může být v některých případech omezená dle zákoníku práce, většinou však odpovídají neomezeně. Pro případ způsobené škody se mohou pojistit. Zjistili jsme, zda se jedná o daňově účinný náklad, pokud toto pojištění hradí společnost.

Odpovědnost jednatele

Míra odpovědnosti jednatele odpovídá míře jeho pravomocí nebo povinností. Může dle své povahy zasahovat do obchodněprávní odpovědnosti, ale i do trestněprávní odpovědnosti (kupříkladu poskytování nepovolených služeb nebo výrobní činnosti bez povolení). Odpovědnost můžeme dále rozdělit na odpovědnost obecnou a skutkovou. Jestliže by jednatel při výkonu své funkce spáchal trestný čin (případně přestupek nebo jiný správní delikt), bude odpovědný z hlediska občanskoprávního, trestněprávního příp. správněprávního.

Ilustrační obrázek
Autor: www.isifa.com

Jednatel může svým rozhodnutím poškodit společníky, věřitele, zákazníky i orgány státní správy. 

Obecná odpovědnost jednatele se pak týká porušení právních povinností při výkonu funkce. Jedná se o odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění. Tato odpovědnost je prakticky neomezená a není možné ji předem vyloučit. Škoda může být způsobena nedbalostí, v důsledku chyb, nesprávného prohlášení, nekonání a podobného činu, který se váže k výkonu funkce. Jednatel může svým rozhodnutím poškodit společníky, věřitele, zákazníky, orgány veřejné správy a další. Důsledky neomezené odpovědnosti jednatelů se navíc mohou projevit až s delším časovým odstupem. Často mají dopad i na další osoby, kupříkladu manželky, dědice, zákonné zástupce a právní nástupce. Přitom za škodu způsobenou jediným jednatelem odpovídá on sám, za škodu způsobenou více jednateli odpovídají společně a nerozdílně.

Ptejte se odborníka v poradně Právní poradna pro začínající podnikatele
JUDr. Jiří Matzner Ph.D., LL.M.
poradce pro právní oblast

Odpovědnost při pověření obchodním vedením

Při posouzení odpovědnosti za způsobenou škodu při pověření obchodním vedením bude klíčové, zda je jednatel členem statutárního orgánu. A to s ohledem na paragraf 66d obchodního zákoníku. Statutární orgán firmy totiž může pověřit obchodním vedením někoho, kdo bude tyto činnosti vykonávat v pracovním poměru dle zákoníku práce. Pověřením se jednatel nezbaví své odpovědnosti z povinnosti řádného hospodáře.

Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila advokátka Tereza Hašová, pověřená osoba se pověřením automaticky nestává členem statutárního orgánu společnosti. O tom svědčí znění odst. 2 a 4 citovaného ustanovení § 66d obchodního zákoníku. Z hlediska posouzení odpovědnosti za škodu pověřené osoby, připadají podle Terezy Hašové v zásadě 3 možnosti: 

  1. pověřená osoba je zároveň členem statutárního orgánu společnosti (je např. jednatelem či členem představenstva) – v tomto případě pověřená osoba odpovídá společníkům, popř. věřitelům, za škodu, kterou způsobí porušením povinností při výkonu funkce, a to dle § 194 odst. 5 a 6 obchodního zákoníku (právní úprava akciové společnosti se použije i pro společnost s ručením omezeným). Tomu nasvědčuje i znění § 66d odst. 2 a odst. 4 obchodního zákoníkuPodle našeho názoru je nerozhodné, zda je či není takováto osoba zároveň zaměstnancem společnosti, sdělila Hašová. Odpovědnosti vyplývající z členství ve statutárním orgánu právnické osoby se tedy nelze zprostit tak, že tato společnost člena statutárního orgánu zaměstná a pověří jej obchodním vedením. 
  2. pověřená osoba není členem statutárního orgánu a je pouze zaměstnancem společnosti - pověřená osoba odpovídá do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku dle zákoníku práce. 
  3. pověřená osoba není členem statutárního orgánu a není ani zaměstnancem společnosti - zde se dá předpokládat, že společnost uzavře s touto osobou smlouvu, ve které bude kromě výše odměny ošetřena i odpovědnost takové osoby za škodu.

Může se proti způsobené škodě jednatel pojistit? 

Zajímalo nás, jak je to s případným pojištěním proti jednatelem způsobené škodě. Mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata uvedl, že v rámci pojištění podnikatelských rizik lze sjednat „pojištění odpovědnosti za škodu manažerů, ředitelů a členů představenstev“. Jedná se o pojištění vztahující se na finanční škodu vzniklou třetí osobě v souvislosti s výkonem funkce ve společnosti. Jde ale o velmi specifický produkt, který je „šit na míru“ a při jeho sjednávání je třeba vzít v potaz celou řadu kritérií, která bývají v různých firmách odlišná, upozornil Petr Milata. 

Content 2018 Tip Hažmuková

Obdobné specifické pojištění nabízí například i Česká pojišťovna. Je určeno členům řídících orgánů společnosti, zaměstnancům v manažerských, kontrolních či řídících funkcích a také jejich manželům, dědicům, zákonným a právním zástupcům. Pojištění dává smysl především s ohledem na to, že odpovědnost za škodu a ručení členů orgánů společnosti je neomezená. Neplatí pro ni omezení v podobě čtyř a půl násobku průměrného měsíčního výdělku jako u zaměstnanců, upozorňuje mluvčí Jan Marek. Připomíná, že negativní důsledky způsobené rozhodováním na vyšších pozicích mohou být značné, stejně jako okruh poškozených. A stačí pouhá chyba, nesprávné prohlášení či nedbalost.

 

Start: Začněte podnikat s Podnikatel.cz

Může pojištění platit za jednatele společnost?  

Pojištění si mohou jednatelé platit sami, ale často je za ně hradí společnost. V takovém případě lze z pohledu zákona o daních z příjmů podle Petry Homolové, mluvčí generálního finančního ředitelství, konstatovat, že „pojištění odpovědnosti členů statutárních orgánů“ patří mezi riziková pojištění a plnění z těchto smluv (uhrazené pojistné) se posoudí jako zdanitelný příjem plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce podle § 6 odst. 1 písm. d)  a odst. 3 zákona o daních z příjmů. Pokud vyplývá z obsahu smluvních podmínek, že peněžní částky pojistného jsou uhrazeny společností jako pojistníkem na základě pojistné smlouvy uzavřené ve prospěch (třetí) jiné osoby, tj. ve prospěch poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a s jeho souhlasem (např. člena statutárního orgánu). Výše uvedený postup předpokládá, že jednotlivé pojištěné osoby projevily jako třetí osoby souhlas s pojistnou smlouvou a existuje trojstranný právní vztah mezi pojistitelem (pojišťovnou), obchodní společností jako pojistníkem (která smlouvu uzavřela) a pojištěnou osobou, vysvětluje Petra Homolová. Dodává, že v souladu s § 25 odst. 1 písm. d zákona o daních z příjmů, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby z titulu odpovědnosti za škodu společnosti při výkonu funkce není daňově uznatelným nákladem.