Jednatelé odpovídají za škodu způsobenou při výkonu funkce. Škoda může být v některých případech omezená dle zákoníku práce, většinou však odpovídají neomezeně. Pro případ způsobené škody se mohou pojistit. Zjistili jsme, zda se jedná o daňově účinný náklad, pokud toto pojištění hradí společnost.
Odpovědnost jednatele
Míra odpovědnosti jednatele odpovídá míře jeho pravomocí nebo povinností. Může dle své povahy zasahovat do obchodněprávní odpovědnosti, ale i do trestněprávní odpovědnosti (kupříkladu poskytování nepovolených služeb nebo výrobní činnosti bez povolení). Odpovědnost můžeme dále rozdělit na odpovědnost obecnou a skutkovou. Jestliže by jednatel při výkonu své funkce spáchal trestný čin (případně přestupek nebo jiný správní delikt), bude odpovědný z hlediska občanskoprávního, trestněprávního příp. správněprávního.
Jednatel může svým rozhodnutím poškodit společníky, věřitele, zákazníky i orgány státní správy.
Obecná odpovědnost jednatele se pak týká porušení právních povinností při výkonu funkce. Jedná se o odpovědnost objektivní, bez ohledu na zavinění. Tato odpovědnost je prakticky neomezená a není možné ji předem vyloučit. Škoda může být způsobena nedbalostí, v důsledku chyb, nesprávného prohlášení, nekonání a podobného činu, který se váže k výkonu funkce. Jednatel může svým rozhodnutím poškodit společníky, věřitele, zákazníky, orgány veřejné správy a další. Důsledky neomezené odpovědnosti jednatelů se navíc mohou projevit až s delším časovým odstupem. Často mají dopad i na další osoby, kupříkladu manželky, dědice, zákonné zástupce a právní nástupce. Přitom za škodu způsobenou jediným jednatelem odpovídá on sám, za škodu způsobenou více jednateli odpovídají společně a nerozdílně.
Odpovědnost při pověření obchodním vedením
Při posouzení odpovědnosti za způsobenou škodu při pověření obchodním vedením bude klíčové, zda je jednatel členem statutárního orgánu. A to s ohledem na paragraf 66d obchodního zákoníku. Statutární orgán firmy totiž může pověřit obchodním vedením někoho, kdo bude tyto činnosti vykonávat v pracovním poměru dle zákoníku práce. Pověřením se jednatel nezbaví své odpovědnosti z povinnosti řádného hospodáře.
Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlila advokátka Tereza Hašová, pověřená osoba se pověřením automaticky nestává členem statutárního orgánu společnosti. O tom svědčí znění odst. 2 a 4 citovaného ustanovení § 66d obchodního zákoníku. Z hlediska posouzení odpovědnosti za škodu pověřené osoby, připadají podle Terezy Hašové v zásadě 3 možnosti:
- pověřená osoba je zároveň členem statutárního orgánu společnosti (je např. jednatelem či členem představenstva) – v tomto případě pověřená osoba odpovídá společníkům, popř. věřitelům, za škodu, kterou způsobí porušením povinností při výkonu funkce, a to dle § 194 odst. 5 a 6 obchodního zákoníku (právní úprava akciové společnosti se použije i pro společnost s ručením omezeným). Tomu nasvědčuje i znění § 66d odst. 2 a odst. 4 obchodního zákoníku.
Podle našeho názoru je nerozhodné, zda je či není takováto osoba zároveň zaměstnancem společnosti,
sdělila Hašová. Odpovědnosti vyplývající z členství ve statutárním orgánu právnické osoby se tedy nelze zprostit tak, že tato společnost člena statutárního orgánu zaměstná a pověří jej obchodním vedením. - pověřená osoba není členem statutárního orgánu a je pouze zaměstnancem společnosti - pověřená osoba odpovídá do výše 4,5 násobku průměrného měsíčního výdělku dle zákoníku práce.
- pověřená osoba není členem statutárního orgánu a není ani zaměstnancem společnosti - zde se dá předpokládat, že společnost uzavře s touto osobou smlouvu, ve které bude kromě výše odměny ošetřena i odpovědnost takové osoby za škodu.
Může se proti způsobené škodě jednatel pojistit?
Zajímalo nás, jak je to s případným pojištěním proti jednatelem způsobené škodě. Mluvčí ČSOB Pojišťovny Petr Milata uvedl, že v rámci pojištění podnikatelských rizik lze sjednat „pojištění odpovědnosti za škodu manažerů, ředitelů a členů představenstev“. Jedná se o pojištění vztahující se na finanční škodu vzniklou třetí osobě v souvislosti s výkonem funkce ve společnosti. Jde ale o velmi specifický produkt, který je „šit na míru“ a při jeho sjednávání je třeba vzít v potaz celou řadu kritérií, která bývají v různých firmách odlišná,
upozornil Petr Milata.
Obdobné specifické pojištění nabízí například i Česká pojišťovna. Je určeno členům řídících orgánů společnosti, zaměstnancům v manažerských, kontrolních či řídících funkcích a také jejich manželům, dědicům, zákonným a právním zástupcům. Pojištění dává smysl především s ohledem na to, že odpovědnost za škodu a ručení členů orgánů společnosti je neomezená. Neplatí pro ni omezení v podobě čtyř a půl násobku průměrného měsíčního výdělku jako u zaměstnanců,
upozorňuje mluvčí Jan Marek. Připomíná, že negativní důsledky způsobené rozhodováním na vyšších pozicích mohou být značné, stejně jako okruh poškozených. A stačí pouhá chyba, nesprávné prohlášení či nedbalost.
Start: Začněte podnikat s Podnikatel.cz
Může pojištění platit za jednatele společnost?
Pojištění si mohou jednatelé platit sami, ale často je za ně hradí společnost. V takovém případě lze z pohledu zákona o daních z příjmů podle Petry Homolové, mluvčí generálního finančního ředitelství, konstatovat, že „pojištění odpovědnosti členů statutárních orgánů“ patří mezi riziková pojištění a plnění z těchto smluv (uhrazené pojistné) se posoudí jako zdanitelný příjem plynoucí v souvislosti s výkonem závislé činnosti nebo funkce podle § 6 odst. 1 písm. d) a odst. 3 zákona o daních z příjmů. Pokud vyplývá z obsahu smluvních podmínek, že peněžní částky pojistného jsou uhrazeny společností jako pojistníkem na základě pojistné smlouvy uzavřené ve prospěch (třetí) jiné osoby, tj. ve prospěch poplatníka s příjmy ze závislé činnosti a s jeho souhlasem (např. člena statutárního orgánu). Výše uvedený postup předpokládá, že jednotlivé pojištěné osoby projevily jako třetí osoby souhlas s pojistnou smlouvou a existuje trojstranný právní vztah mezi pojistitelem (pojišťovnou), obchodní společností jako pojistníkem (která smlouvu uzavřela) a pojištěnou osobou,
vysvětluje Petra Homolová. Dodává, že v souladu s § 25 odst. 1 písm. d zákona o daních z příjmů, pojistné hrazené za člena statutárního orgánu a dalšího orgánu právnické osoby z titulu odpovědnosti za škodu společnosti při výkonu funkce není daňově uznatelným nákladem.
