Hlavní navigace

Je za úraz při cestě na svačinu zodpovědný zaměstnavatel?

19. 5. 2009
Doba čtení: 5 minut

Sdílet

 Autor: 244086
Zaměstnavatel se často dostává do konfliktu se zaměstnancem při řešení otázek ohledně pracovních úrazů. Je pracovním úrazem zranění, které zaměstnanec utrpí cestou do práce nebo na oběd?

Povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání řeší zákoník práce v § 105. Pro přesný výklad, jak posoudit situace, při nichž lze klasifikovat pracovní úraz, se zaměstnavatel musí opřít i o judikaturu Nejvyššího soudu.

Co je to pracovní úraz?

Pracovní úraz je chápán jako poškození zdraví nebo smrt zaměstnance, došlo-li k němu při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s výkonem práce.

Již samotná definice pracovního úrazu vyvolá další otázky. Především je nutné jasně vymezit pracovní úkol a činnosti, které jsou vykonávané v přímé souvislosti s plněním pracovního úkolu. I tady pomůže zákoník práce.

Plnění pracovních úkolů je definováno v § 273 zákoníku práce. Plněním pracovních úkolů je podle zákona výkon pracovních povinností, které vyplývají z pracovního poměru, případně z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, což je dohoda o provedení práce a dohoda o pracovní činnosti. Čtěte více: Smrtí zaměstnance povinnosti zaměstnavatele nekončí

Jiná činnost, která je považována za plnění pracovního úkolu je práce a činnosti, které zaměstnanec vykonává na příkaz zaměstnavatele. Plněním pracovního úkolu je i činnost, kterou zaměstnanec vykonává při pracovní cestě.

Činnosti, které přímo souvisí s plněním pracovního úkolu, jsou definovány v § 274 zákoníku práce.

Mezi tyto činnosti patří:

  • úkony potřebné k výkonu práce,
  • úkony během práce obvyklé,
  • úkony před počátkem práce nebo po jejím skončení,
  • úkony obvyklé v době přestávky na jídlo a oddech v objektu zaměstnavatele,
  • vyšetření ve zdravotnickém zařízení prováděné na příkaz zaměstnavatele.

V přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů je zahrnuto také školení zaměstnanců, které je organizováno zaměstnavatelem nebo orgánem nadřízeným zaměstnavateli, při němž si zaměstnanec zvyšuje odbornou připravenost.

Protože je vymezení činností, které jsou konané v souvislosti s plněním pracovních úkolů, v praxi dosti často diskutované, Zákoník práce také přesně definuje, co nelze považovat za úkony konané v přímé souvislosti s pracovním úkolem.

Zákon jasně říká, že mezi úkony, které souvisí s plněním pracovního úkolu, nepatří cesta do zaměstnání a zpět, stravování a vyšetření nebo ošetření ve zdravotnickém zařízení ani cesta k nim a zpět, pokud není konána v objektu zaměstnavatele.

Největší nejasnosti z pracovního práva máte?

Největší otazník u cesty do zaměstnání

Nejčastěji byla v praxi diskutována otázka cesty do zaměstnání. Mylné jsou však úvahy, že cesta do zaměstnání patří mezi úkony potřebné před počátkem výkonu práce. Samozřejmě, že pokud neuskutečním cestu do zaměstnání, s největší pravděpodobností ani nezahájím výkon práce. Zaměstnavatel však nemůže nést odpovědnost za zaměstnance při cestě do zaměstnání a zpět domů. § 380 zákoníku práce jasně v odstavci 3 popírá tuto možnost.

Úraz, který se zaměstnanci přihodil na cestě do zaměstnání a zpět, není pracovním úrazem.

Cestou do zaměstnání se podle § 387 zákoníku práce rozumí cesta z místa ubytování zaměstnance do místa vstupu do objektu zaměstnavatele nebo na jiné místo určené k plnění pracovních úkolů a zpět.

Výjimkou jsou specifické podmínky u pracovníků, kteří pracují ve stavebnictví, zemědělství či lesnictví. 

K problematice pracovního úrazu během cesty do zaměstnání a k podmínkám pracovních úrazů cestou na stravování poskytuje jednoznačný výklad rozhodnutí Nejvyššího soudu.

Ačkoli se zdá, že zákoník práce plně pokrývá řešení úrazu při cestě do zaměstnání a případné odpovědnosti zaměstnavatele za pracovní úraz, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 13.9.2005 výklad doplňuje. Pokud je v jednom areálu umístěno několik zaměstnavatelů, je pro posouzení, kdy končí cesta do práce, rozhodující, od kterého okamžiku po vstupu do areálu začal být zaměstnanec povinen jednat podle pokynů zaměstnavatele. Čtěte více: Vyplatí se firmě získat certifikát „Bezpečný podnik“?

Příklad:

Pan Pospíšil pracuje jako prodejce v jednom z obchodních center. V objektu, kde má pobočku – obchodní zastoupení jeho zaměstnavatel, sídlí ještě několik firem. Pan Pospíšil se zranil cestou do práce.

Pro posouzení, zda se jedná o pracovní úraz, bude zaměstnavatel hodnotit, kde k úrazu došlo a kde byla ukončena cesta do práce. Nejčastěji by to bylo vstupem do areálu vchodem pro zaměstnance. Od té chvíle by pak zaměstnanec musel dodržovat pokyny zaměstnavatele, provozní řád apod. Je ale možné, že zaměstnanec ukončí cestu do práce až přímo příchodem do pobočky zaměstnavatele, do jeho obchodních prostor. Průchod areálem by pak spadal do cesty do zaměstnání.

Cesta na svačinu na vlastní riziko

V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 6.6.2006 dochází k upřesnění, kdy se jedná o pracovní úraz, pokud k úrazu dojde cestou na stravování. Podle zmíněného rozsudku je zásadní, zda zaměstnanec utrpěl úraz v objektu zaměstnavatele, přičemž dále rozhoduje, zda se jedná o prostory, ve kterých je zaměstnanec povinen podrobit se pokynům zaměstnavatele k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Utrpí-li zaměstnanec úraz mimo tento prostor, o pracovní úraz se nejedná.

Zásada číslo jedna: evidence

Pracovní úraz může být jen taková událost, o které byl sepsán záznam o úrazu. Pokud by řádná evidence neproběhla, nelze uplatnit požadavek zaměstnavatele u příslušné pojišťovny na plnění ze zákonného pojištění. Pojišťovna by mohla požadavek odmítnout. Čtěte více: Sankce za neplacení zákonného pojištění jsou tvrdé

skoleni_15_4

Pracovní úraz je jen taková událost, o které byl sepsán záznam. Pracovní úraz musí být zaevidován.

Není-li sepsán protokol o úrazu, neznamená to, že se zaměstnanec nemůže hlásit o odškodnění. Zaměstnanec může prokázat existenci neevidovaného pracovního úrazu i jinak, například výpovědí svědků. Zaměstnanec by se pak ale zřejmě musel obrátit na soud, který by jeho požadavek posoudil. Soud může pravomocně rozhodnout o náhradě škody z pracovního úrazu. Výše odškodnění pracovního úrazu vždy závisí na příčinách a míře zavinění nebo spoluzavinění pracovního úrazu zaměstnancem. Čtěte více: Hoří! Vědí vaši zaměstnanci, co dělat?

Povinnosti zaměstnavatele při pracovním úrazu

Zaměstnavatel:

  1. Vede knihu úrazů, zapisuje všechny úrazy, i když úraz nevede k pracovní neschopnosti.
  2. Do 5 pracovních dnů oznámí pracovní úraz, který zanechal pracovní neschopnost delší než 3 kalendářní dny.
  3. Odškodňuje všechny pracovní úrazy.
  4. Pracovní úraz je zaměstnavatel povinen ohlásit příslušné pojišťovně, u které je zaměstnavatel pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu při pracovním úrazu.
  5. Do 5. dne následujícího měsíce zasílá záznam o pracovním úrazu Oblastnímu inspektorátu práce a příslušné zdravotní pojišťovně.

Byl pro vás článek přínosný?

Autor článku

Redaktor/ka již pro server Podnikatel.cz nepracuje. 

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).