Hlavní navigace

Jejich povoláním je barber, jejich zákazníkem je hipster. Co tedy nabízejí?

Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed
Jana Bohutínská

The Hipster Barber Shop si přátelé Gabriela Rusnyaková a Jaroslav Bober otevřeli před rokem na pražských Vinohradech. Ani jeden z nich přitom nebyl z oboru.

Doba čtení: 6 minut

Gabriela ale obdivovala londýnské barber shopy a chtěla jejich atmosféru přenést do Prahy. I když původní plány změnili, už pokukují po dalším barberovi do týmu.

Pracovat spolu a v pohodě

Ze začátku si Gabriela Rusnyaková myslela, že jejich The Hipster Barber Shop bude v Praze mezi prvními. Ale rychle jsem pochopila, že jsem trochu na omylu, vypráví, jak jejich podnikání, nad šálkem kávy, vlastně začalo. A zároveň se trochu pozastavuje nad tím, jak na husto barber shopy Prahu pokryly.

Jaroslav Bober podniká v jiném oboru a stal se investorem nového podniku, Gabriela se stará o to, aby barber shop každý den dobře fungoval. Vystudovala cestovní ruch a než skočila do podnikání, pracovala ve stavebnictví. Věděli jsme, že na barber shopu nezbohatneme. Nechceme žádnou továrnu na peníze. Baví nás hlavně pracovat spolu a v pohodové atmosféře, tvrdí Jaroslav.

Od společné schůzky uběhl sotva týden a nezůstalo u nápadu, ale svou ideu začali rychle realizovat a hledali prostory. Rekonstrukce těch, co našli na Vinohradské ulici, trvala skoro čtyři měsíce, interiér se inspiruje Londýnem a všechno si vymysleli a vybavení sehnali sami. Protože investice to byla vysoká, na reklamu pro rozjezd už jim moc peněz nezbylo.

Dámský tým? Změna plánu

Když viděli konkurenci, vymysleli, jak se odlišit. Chtěli jsme, aby u nás nestříhali chlapi, ale hezké potetované holky. To byl náš první koncept, s nímž jsme chtěli začít, dodává Jaroslav. Najít je ale nebylo podle Gabriely snadné. V multikulturním a výstředním Londýně jsem měla dojem, že najít takové spolupracovnice nebude těžké. Ale v Praze to byl kámen úrazu, přiznává. Otevírali s jednou barberkou, ale s Gabrielou, která byla ze stavebnictví zvyklá pracovat v mužském prostředí, si nakonec moc nesedla. Navíc jsme zjistili, že muži mají v naší branži přeci jen na stříhání a práci s břitvou větší cit, upřesňuje Jaroslav, co vedlo k tomu, že se jejich koncept brzy proměnil.

Čtěte také: Cestu výrobků z vesnice na olympiádu a Mont Blanc popsal designér z mmcité

Po půl roce fungování se s kolegyní rozloučili. Našli mladého barbera Davida a pak jejich tým rozšířil Oliver, který u nich pracuje při studiu oboru kadeřník. Za svou odlišnost a konkurenční výhodu dnes považují pohodovou neformální atmosféru, kamarádské prostředí, přirozený individuální přístup k zákazníkům i kvalitní služby. Lidé se sem potom za námi rádi vrací, doplňuje Gabriela.

Tvrdá konkurence i nutnost obhájit cenu

První zákazníky lákali přes sociální sítě, Facebook a Instagram, což je teď jejich jediná reklama. Vyzkoušeli i reklamu v rádiu a Slevomat, další klienti se postupně začínali nabalovat a vracet – hlavně lidé z okolí, i když i v této městské čtvrti, stejně jako v celé Praze, je konkurence ostrá a roste. Právě konkurenci označuje Gabriela za nejvíce náročnou okolnost podnikání v oboru. Jaroslav dodává, že také vůbec není lehké obhájit ceny, protože hodně lidí si stále myslí, že kadeřník je služba za pár korun, jako to bylo dřív. Jenže tak to nejde, náklady na celý servis, který poskytujeme, nejsou malé. A to zdaleka nepatříme k nejdražším, uvádí Jaroslav.

Zdá se také, že je trochu pronásleduje téma žen v barber shopu. Jak totiž vysvětlují, barber shop je něco jako klub pro muže. Chlap sem má přijít a svůj čas si tu užít, popovídat si. Řešíme teď proto, jak se postavit k ženám, které sem dorazí se svými muži, rozhodují o tom, jak se mají nechat ostříhat, a kontrolují, jak stříhání probíhá, popisuje Jaroslav potíž, na jejíž řešení se právě chystají.

Čtěte také: Pracovala ve farmaceutické firmě, teď plní dětská přání. Čtěte její příběh

Ačkoliv začínali jako nováčci v oboru, na žádné velké těžkosti jinak podle Gabriely v podstatě nenarazili. Pomohl jim zápal pro věc a rodinná atmosféra. Dnes už Gabriela, která sleduje trendy v oboru i módě, se svým perfekcionistickým založením mluví i do barberského řemesla. Jako tým se v oboru posouváme společně. Nechodíme jen do práce, jsme rádi spolu a to, co děláme, nás baví, vypráví o svém přístupu.

Jen pro hipstery? Ne, přijít může každý

Občas se prý zákazníci pozastaví nad názvem podniku a ptají se, jestli do jejich barber shopu mohou, i když nejsou hipsteři. Pochopitelně, podivuje se nad takovou otázkou Gabriela. A Jaroslav dodává, že Hipster v názvu odkazuje víc na uvolněnou a pohodovou atmosféru, nikoliv na to, co mají lidé na sobě, jak vypadají anebo s jakou se spojují nálepkou.

Čtěte také: Provozuje ekologickou tiskárnu, kde to voní. Podívejte se

Muž, který sem přijde, si může objednat stříhání a holení nebo třeba opalování uší či úpravu obočí. K tomu si může dát kávu, vodu nebo třeba skleničku whisky. Podle Jaroslava ještě chybí doutník, který se ovšem nepropasíruje tuzemskou legislativou. A Gabriela připomíná, že nabízejí také domácí masky, na které je pyšná. Muži se stále ještě o svou pleť moc nestarají. Někteří se stydí nechat si udělat masku, ale vysvětluji jim, že to není jen ženská záležitost, že i jejich pleť potřebuje energii, upozorňuje podnikatelka, podle níž nejlépe fungují staré klasické babské rady a masky na přírodní bázi. V létě se chystá nabízet masky z čerstvého ovoce připravované přímo před klientem. A i když má v nabídce tři standardní masky, klidně nachystá na objednávku i něco podle zákaznického přání. Také Jaroslav, který masky testuje na sobě, si je chválí.

Barber, co začínal u YouTube

Dnes je tedy jejich tým čtyřčlenný, dva majitelé a dva barbeři (neboli holiči či pánští kadeřníci), David a Oliver. David s břitvou netrénoval na nafukovacích balóncích, ale rovnou na lidech. Nejdřív se učil stříhat podle videí z YouTube na chodbě v paneláku a dnes se oboru věnuje profesionálně. Začal jsem stříhat kamarády a už jsem nepřestal, usmívá se David, kterého baví pozorovat, jak se vzhled jeho klientů pod jeho rukama mění, když suverénně pracuje s nůžkami, břitvou nebo strojkem.

Čtěte také: Povoláním šperkař svatebních prstenů. Navštívili jsme ho v jeho dílně

Už jsme v týmu tak sehraní, že až budeme hledat třetího barbera, nebude to lehké. I proto, že potřebujeme, aby dobře zapadl do prostředí, které tu budujeme, zamýšlí se Gabriela nad momentem, kdy může být semknutá rodinná atmosféra možná paradoxně trochu nevýhodou. Rozšíření klientely tak, aby uživili i třetího barbera, pro kterého už mají připravené pracovní místo, přitom plánují asi do půl roku až do roka. Ale už teď se po případném nováčkovi raději poohlížejí.

Nestačí stříhat, je třeba i komunikace

Dobrý barber musí mít podle Gabriely a Jaroslava talent a cit pro řemeslo, který se pozná u prvního stříhání. Samozřejmě musí umět dobře stříhat. Ale musí to být také člověk, který chce jít pořád dopředu, sledovat zahraniční trendy, vypočítává Gabriela. Barber také podle ní musí umět dobře komunikovat s klienty, mít odhad na lidi a umět jim vysvětlit, co vlastně můžou dostat, co jim bude slušet, co zapadne do jejich životního stylu. Mluvíme spolu přitom v době, kdy se zrovna chystají na specializovanou soutěž – Barber Battle, která se letos konala v dubnu poprvé na veletrhu Interbeauty Prague. I takové akce jsou totiž podle Gabriely důležité, aby se barbeři ve svém oboru posouvali.

EBF 2018 tip v článku řečníci

Čtěte také: Provozují prvorepublikovou kavárnu. Místo reklamy se zaměřují hlavně na kvalitu

A co si vlastně nejvíc žádají klienti, pro které to dělají? Pořád hodně klasiku. Řada klientů, jak dodává Jaroslav, se bojí změny, takže je s nimi potřeba o střihu mluvit a všechno jim vysvětlit. Často se pak prý hodí, že Gabriela může přidat i ženský pohled na věc. A David s Oliverem, který je specialista na hair tattoo design a baví ho stříhat ornamenty, zase každému objasní, co snese jeho konkrétní typ vlasů, tvar obličeje a hlavy. Gabriela také někdy naopak zákazníkům některý účes rozmlouvá, když předem vidí, že jim nebude sedět. I když jdeme s klientem do něčeho extravagantnějšího, vždycky volíme tak, aby to bylo přijatelné pro jeho práci a životní styl, připomíná důležité pravidlo.